Pomocné sliby bódhisattvy: Sliby 18-21

• neuklidňovat ostatní hněv
• Nepřijímání omluv ostatních
• Předvádění myšlenek na hněv
• Shromažďování studentů a přátel z touhy po respektu nebo zisku

Pomocný bódhisattva slibuje (download)

Nyní přejdeme ke čtyřem pomocným slibuje které nám pomáhají odstraňovat překážky dalekosáhlý postoj trpělivosti, třetí ze šesti dalekosáhlé postoje.

Pomocný slib 17

Opustit: Vracení urážek, hněvu, bití nebo kritiky urážkami a podobně.

[Učení ztracené kvůli výměně pásky.]

Pomocný slib 18

Opustit: Zanedbávání těch, kteří se na sebe zlobí tím, že se nesnaží uklidnit svůj hněv.

[Přední část není zaznamenána.]

…Pokud je to tato situace, je velmi důležité pokusit se zpacifikovat situaci této osoby hněv. Jde o to, že když se na nás někdo zlobí, nemůžeme ho jen tak smeknout. Musíme se o ně starat. Jsou naštvaní, nešťastní a vytvářejí negativní karma tím, že se zlobí; nemůžeme je jen tak smazat.

Na druhou stranu to neznamená, že musíte nést veškerou vinu sami. Obviňování druhého nebo sebeobviňování jsou oba extrémy. Bylo by hezké podívat se na konfliktní situace, aniž bychom museli někoho obviňovat. Místo toho bychom se mohli jen podívat na: „No, tady je ta věc se závislým povstáním, která se stala. Co můžeme udělat, abychom to vyřešili?" Neznamená to: "No, dobře, když nebudu vinit je, pak budu vinit sám sebe." To neznamená. Znamená to starat se o lidi, pokud jsou na nás naštvaní, dělat, co můžeme, abychom je zpacifikovali hněva zároveň si uvědomujeme, že se nemůžeme plazit do jejich mysli a vzít si to hněv pryč. Občas za někým jdeme a snažíme se s ním o situaci mluvit, ale pořád je na nás naštvaný. Nebo se situace na pár dní zlepší, ale pak to zase vybouchne. Nebo s námi možná nechtějí mluvit. Naše pokusy uklidnit je hněv nemusí být úspěšné. Ale musíme se o ně, alespoň ve svém srdci, starat, neodmítat je a dělat, co můžeme v dané situaci pomoci.

Pomocný slib 19

Opustit: Odmítání přijmout omluvy ostatních.

Jaký je mezi tím rozdíl slib a třetí kořen bódhisattva slib? Třetí kořen slib je opustit: „Neposlouchat, i když jiný prohlašuje svůj přestupek nebo s hněv obviňovat ho nebo ji a mstít se." Dva slibuje jsou podobné, pokud jde o odmítnutí přijmout omluvy ostatních. Rozdíl je kořen slib zdůrazňuje odmítnutí omluvy ostatních z hněv, zatímco tento pomocný slib se odkazuje na nepřijímání omluvy ostatních za jakoukoli motivaci. Jde o to, že pokud někdo lituje toho, jak se k nám choval, měli bychom toho svého nechat hněv směrem k nim.

Někdy je to těžké. Někdo přijde a omluví se, ale jsme tak zraněni, že to nechceme pustit. Když se to stane, musíme se vrátit ke všem meditacím o trpělivosti a udělat je, abychom to zkusili a nechali jít.

To je hodnota, že jste si vzali tento druh pravidlo. Pokud toto nemáte pravidlo, pravděpodobně se budete jen držet svého hněv a necítit zodpovědnost se toho vzdát. Zatímco pokud máte tohle pravidlo, je to přímo ve vaší tváři, "Jsem stále velmi naštvaný, ale oh, oh, slíbil jsem [smích] Buddha a slíbil jsem sám sobě, že přijmu omluvy ostatních. Jedna moje část se předtím rozhodla, že nebudu držet zášť. Další moje část, která je právě teď aktivní, je touha držet se zášti, takže tady nežiji podle svých vlastních zásad. Je zde určitá disonance. Měl bych si sednout a podívat se na sebe hněv. Musím se pokusit vyřešit věci ve své mysli, abych se mohl zbavit toho hněv. "

Je to postupný proces. Chce to čas, než se toho našeho zbavíme hněv. Ale musíme to zkusit. Tohle je tohle slib se snaží dosáhnout.

Slouží pouze k našemu prospěchu, když se pustíme ze svého hněv. Náš hněv bolí nás, že? Sedíme tam všichni zauzlení ve svém hněv, úplně mizerně. Nenávidíme někoho, protože byl úplně prohnilý. Chceme, aby se omluvili: "Nevzdáme se!" Z tohoto postoje získáváme spoustu energie. Ale nejsme šťastní. Jsme úplně nešťastní. Mezitím druhá osoba pokračovala ve svém životě a dělala to, co dělá. Už nás netrápí. Děláme si z toho mizeru. Neděláme to samozřejmě záměrně. Náš hněv jen překračuje naši vlastní mysl. Ale když jste se předem rozhodli, že budete pracovat na svém hněv, tak s tím něco uděláš.

Pracuješ na svém hněv, děláte to s vědomím, že je to něco, co vám prospívá. Opět to není jako: „Slíbil jsem to Buddha že se nebudu zlobit na lidi a budu přijímat omluvy ostatních. Ale ten chlap je takový idiot! Nemohu přijmout jeho omluvu. Ale protože jsem to slíbil Buddha Já bych, dobře, zkusím to." S tímto přístupem to tak není. Toto není postoj, který byste měli dodržovat příkazy. Děláte to samé, o čem jsme mluvili včera, když promítáte naše vlastní vnitřní rozhodnutí jako pocházející od vnější autority, která nás pak soudí. O to tady nejde.

Ale spíše to, co děláme, je, že říkáme: „Ve chvílích jasnosti jsem se rozhodl, že se nechci držet svého hněv a moje zášť. Tady je moje mysl celá zmatená. Bolí mě to dlouhodobě i krátkodobě. Bolí to i druhého člověka. Takže na tom zkusím zapracovat." Postoj je úplně jiný.

Pomocný slib 20

Opustit: Předvádění myšlenek hněvu.

Tenhle je záludný. Sledujte, jak funguje naše mysl, když jsme naštvaní. Situace je taková, ale trochu ji nakloníte. Trochu změníte své vysvětlení, aby to, co děláte, vypadalo, že je to v dané situaci vhodné. Vypadá to, že jsme k druhé osobě laskaví. Ale ve skutečnosti je naší motivací to udělat, že jsme naštvaní. Nebo naší motivací k tomu je, že se chráníme.

Je to jako když otec bije své dítě a říká: „Je to pro váš vlastní prospěch. Bolí mě to víc než tebe." To by mohla být pravda. Jsem si jistý, že pro některé rodiče je to pravda. Pro ostatní rodiče je to ale jen velká výmluva, jak si ventilovat frustraci. Slova tam jsou, ale význam může být velmi odlišný, v závislosti na osobě.

Tady jde o to samé. Někdy jsme naštvaní. Je těžké si přiznat, že máme hněv, natož si to v dané situaci přiznat. V situaci něco uděláme a nepřímo napadneme druhého. Vypadá to, že neútočíme na toho druhého. Vypadá to, že děláme to, co je rozumné, co je čestné a co by se mělo dělat. Ale naší motivací je zaútočit na ně, protože jsme šílení. Často si to ani sami neuvědomujeme. Toto je jemná úroveň předvádění myšlenek hněv.

Pak je tu do očí bijící úroveň předvádění myšlenek hněv. Když sedíme a přemýšlet, máme devátý z deseti destruktivních akcí, což je zlomyslnost. Sedíme a děláme své mantra a velmi vědomě plánovat, jak dáme druhému vědět, že my máme pravdu a že se mýlí. Velmi vědomě plánujeme, jak můžeme stisknout jejich tlačítka, protože víme, na co jsou citliví. tak jdeme, "Om vadžrasattva …jak mohu zmáčknout jejich tlačítko… samaya manu palaya ...tohle je bude opravdu bolet... dido may bhawa ...ach nádhera, jsem tak šťastný... suto kayo may bhawa …ale neměl bych vypadat šťastně, protože bych pak nevypadal jako dobrý buddhista… sarwa karma su tsa may …no, ale bylo by tak hezké, kdybych dosáhl svého…“ [smích]

Musíme být velmi opatrní na tyto dva způsoby, jak uskutečňovat myšlenky hněv. Člověk to dělá vědomě, má zlomyslné myšlenky. Druhým je nebýt k sobě upřímní a držet se toho hněva pak obešel zadní dveře, aby se k někomu dostal. Vytvořili jsme například spoustu neshod mezi skupinou přátel. Mluvili jsme se všemi ve skupině a snažili jsme se věci rozhýbat, nebo jsme se snažili rozhýbat věci v kanceláři. Ale nevypadali jsme, že bychom to rozvířili my, protože jsme jen přišli a na něco poukázali nebo začali „nevinný“ rozhovor. Víme, jak na to, ne?

Výše slibuje mít co dělat s trpělivostí. Další sada slibuje odstranit překážky dalekosáhlý postoj radostného úsilí.

Pomocný slib 21

Opustit: Shromáždění kruhu přátel nebo studentů kvůli touze po respektu nebo zisku.

Příkladem by bylo, kdybych přijel do Seattlu, abych založil centrum dharmy, protože chci být velký guru. Chci, abyste mi všichni dali mnoho dárků. Nebo možná nechci být učitelem, ale chci vést skupinu. Ve skrytu duše si přeji, aby mě ostatní respektovali, a chci z toho mít nějaký zisk. Chci dobrou pověst. Možná o mně napíšou Tříkolka. [smích] Ego vezme míč a běží.

Mohlo by to souviset s Dharmou, ale nemusí. Mohlo by to být jen s našimi přáteli. Mohl bys učit akupunkturu. Můžete učit bowling, badminton nebo počítače. Ať už učíte cokoli, součástí motivace je shromáždit kolem sebe okruh lidí, kteří vás zbožňují. Samozřejmě bychom nepřipustili, že je to naše motivace. Není moc slušné říkat to ve společnosti. Ale když se podíváme do své mysli, je to to, co se děje. Chceme, aby o nás ostatní mysleli dobře. Chceme do našeho týmu skupinu lidí a mimochodem, mohou nám dát nějaké dárky.

Radostné úsilí je postoj, který má radost z vytváření ctnosti. Tady to vypadá, že vytváříte ctnost, protože kolem sebe shromažďujete okruh přátel nebo studentů, abyste je naučili něco, co by jim pomohlo. Vypadá to, že děláte něco ve prospěch ostatních. Vypadá to, že děláš něco ctnostného. Ale mysl se z této ctnosti netěší. Mysl hledá váš vlastní zisk. To je důvod, proč toto slib působí proti dalekosáhlý postoj radostného úsilí. Mysl nepřijímá radost ze ctnosti, ale pracuje ve prospěch ega.

To poukazuje na to, jak záludné je ego. Jak záludný je sebestředný postoj. Objevuje se to všude. To je důvod, proč příkazy jsou zde. Upozorňují na to. Neznamená to, že tento postoj nikdy nebudeme mít. Neznamená to, že od nynějška se tyto druhy věcí nikdy neobjeví v naší mysli. Znamená to jen, že když to víme, jsme si vědomi a snažíme se to rozeznat, když se ta myšlenka objeví.

Jak jsem vám řekl, když jsem poprvé začal studovat bódhisattva slibuje před mnoha lety jsem si pomyslel: „Kdo by to proboha udělal? Kdo by na světě shromáždil okruh přátel nebo studentů z touhy po respektu a zisku? To je úplný opak Dharmy. Kdo by to udělal?" Teď chápu, že je to velmi snadné. I když je část vaší mysli oddaná bódhisattva cesta, druhá část mysli je připoutána k sebestředné cestě.

Publikum: [neslyšitelný]

Ctihodný Thubten Chodron: Jde o to změnit náš přístup k podnikání nebo k práci v naší práci nebo k jiným úkolům. Musíte pracovat, protože si potřebujete vydělat na živobytí. To je fér. Nejde ale jen o vydělávání peněz na živobytí. Snažíte se dělat něco, z čeho budou mít prospěch ostatní. Když se ráno probudíte, pomyslete si: „Jdu do své práce, protože chci dělat něco, z čeho budou mít užitek lidé, se kterými přicházím do kontaktu.“ Podílíte se na výrobě předmětu nebo poskytování služby, která bude prospěšná lidem. Můžete přemýšlet, jak prospějete lidem, kteří jsou s vámi v kanceláři. Nebo vaši klienti. Nebo vaši zaměstnavatelé. Nebo vaši zaměstnanci. Ať je to kdokoli, s kým pracujete. Jinými slovy, vytváříte motivaci: „Chci druhým prospívat a ne jim škodit. Snažíš se to brát jako svou motivaci. Obvykle je naší motivací chodit do práce touha po respektu a zisku. Zde začínáme měnit naši motivaci. To je dobré. Musíme to zkusit a udělat to.

Toto učení slouží také jako pomocné Bodhisattva Sliby: Část 4 z 9 v lamrim série výuky od 1991-1994. Část 4 této série nebyla nahrána.