Žít v radosti dharmy

• Odvrácení se od vnějšího i vnitřního shonu tohoto života
• Naše mentalita chudoby
• Zaměření na radost z praxe dharmy, bez ohledu na to, co si ostatní myslí

Esence lidského života: Žít v radosti dharmy (download)

Dnes jsme u posledního verše textu, takže můžete jen hádat, o jaké téma jde.

Na základě této rady,
ať se živé bytosti odvrátí od shonu tohoto života,
jehož štěstí není nikdy dost,
jehož utrpení nikdy nevyprší,
žít místo toho velkou radostí dharmy.

Krásný verš s věnováním, že?

Toto je text, který napsal Je Tsongkhapa, Slova rad pro laiky. Toto je verš s věnováním textu.

Na základě této rady (které je v textu uveden) říká, „ať se živé bytosti odvrátí od shonu tohoto života“. Je někdo zapojený do shonu tohoto života? Vzhled tohoto života je tak silný. Náš připevnění že tento život je tak silný. Všechno o tomto životě a MÉM místě v něm je tak zásadně důležité. I když jsme praktikující dharmy, naše mysl se stále točí kolem tohoto života. ne? A co říká Je Tsongkhapa? Kéž se živé bytosti odvrátí od shonu tohoto života.

„Shonem tohoto života“ myslí nejen veškerou tuto činnost, kterou děláme – musíme udělat toto, musíme udělat tamto, jít sem a tam. Nejen to, ale ruch tohoto života uvnitř nás (nás), mysl, která se točí kolem s 10,000 50 nápady, XNUMX miliony lítostí, to všechno se děje uvnitř tady. V našich srdcích je docela shon, což ztěžuje…. Vnější ruch ztěžuje prostě přijmout Dharmu, protože jsme příliš zaneprázdněni tím, že chodíme sem a tam a děláme to a tamto, abychom se dokonce zastavili a naslouchali nebo udrželi. Ale ruch zde, uvnitř nás samých, vytváří překážky, abychom si skutečně vzali Dharmu k srdci, protože ten ruch uvnitř je většinou náš sebestředný postoj, že? A naše sebeuchopitelná nevědomost. „Chci to, co chci, když to chci, a jak mohu získat to, co chci, a jak mohu pomoci svým přátelům a zničit své nepřátele? Jak mohu vypadat dobře, i když to, co jsem udělal, bylo špatné?" Tento druh vnitřního shonu, který nás zcela odvádí od upřímnosti našich duchovních aspirací.

Máme upřímné duchovní aspirace, jsou tam, mezi shonem a shonem. Abychom je našli a vytáhli a uchovali je, musíme trochu zpomalit. Nejen zpomalení vnějšího toho a toho a dalšího, ale zpomalení sebestředné mysli, nevědomosti. Zvláště připevnění k pověsti a chvále. Chlapče, ti dva nás tak zaměstnávají.

Je to krátká linie, ale je v ní hodně smyslu. Dokážete si to na chvíli představit? "Kéž se živé bytosti odvrátí od shonu tohoto života." Přestaň. Všechno, o čem noviny referují, všichni ti lidé se na jednu hodinu odvrátili od shonu tohoto života. Bylo by to docela pozoruhodné, že? Špatné pro ekonomiku. To nejde. Ale dobré pro srdce, ne? A pravděpodobně i dobré pro zdraví.

A pak další řádek,

Ruch tohoto života, jehož štěstí není nikdy dost, jehož utrpení nikdy nevyprší

Jak pravdivé. Štěstí tohoto života, cokoliv dostaneme, nestačí.

Procházíme životem s osmi světskými starostmi, s touto mentalitou chudoby. Štěstí, které mám, není nikdy dost. Nikdy to není dost bezpečné. Můj smyslový požitek, který není nikdy dost dobrý, potřebuje nějaké zlepšení. Moje vztahy nejsou nikdy dost dobré. Hodilo by se mi víc lásky. Hodilo by se mi víc uznání. Hodila by se mi ještě chvála. Nemohli jste všichni?

Nikdy není dost. Štěstí není nikdy dost. Lidé si neuvědomují, jak jsem ohromující, a oceňují to z hloubi svého srdce. Dělám toho tolik, měl bych mít větší radost, ale radost jde všem těm ostatním lidem. Mě ne. Protože svět je velmi nespravedlivý. Ten taky, pamatuješ? Naše první slova jako dětí: "Je to nespravedlivé." Ale štěstí není nikdy dost. Vždy mentalita chudoby.

A problémy nikdy nevymizí. Čeho chceme, toho se nemůžeme nabažit. Co nechceme, to přijde automaticky. I my se to snažíme zastavit, jeden problém za druhým.

Vždy si myslíme: „Ach, jakmile vyřeším tento problém, budu schopen praktikovat dharmu. Je tu problém, který mě právě teď brzdí. Opravíme to a pak budu opravdu moci dělat seriózní praxi Dharmy." Ale víte, jakmile skončí jeden problém, pak všechny ostatní, které čekaly ve frontě, aby byly prominentní, teď se jeden z nich stane jedničkou a máme nový problém, se kterým se musíme poprat, představit se: „Já“ m osoba, která má problém (vyplňte prázdné místo).“ Tak si vytváříme identitu a představujeme se.

Nebylo by úžasné – „jejichž štěstí není nikdy dost, jejichž utrpení nikdy nevyprší“ – kdybychom je dokázali v našich myslích zvrátit. Víš, co jsem pořád říkal co Lama Ano, řekla by o „dost dobré, drahá“. Moje štěstí je dost dobré. Je to dost dobré. To, co mám, je dost dobré. Kdo jsem, je dost dobrý. To, co dělám, je dost dobré. Jsem spokojen. V mém životě je určitá spokojenost. Přicházejí problémy, příležitost k růstu. Místo problémů přijdou: „Áááá! Neměli by tu být, dostaňte je pryč!“

O čem jsou myšlenkové tréninky? Problémy: dobře! Víte, jak se říká, že když a bódhisattva slyší někoho říkat: „Prosím, mohl bys to pro mě udělat,“ místo toho, aby co nejrychleji vyběhl ze dveří a předstíral, že neslyší, bódhisattva říká: „Ano! Co mohu udělat abych pomohl?" Takže transformovat věci místo toho, aby se z nich staly problémy, transformovat je do způsobů praktikování, ke zvýšení naší štědrosti, našeho soucitu.

Tomu se Je RInpočhe věnuje: „Žít místo toho ve velké radosti Dharmy“. Místo toho, abyste běhali a snažili se zdokonalit štěstí tohoto života, což se nám nikdy nepodaří, prostě to nechte stranou a soustřeďte se na radost z praxe Dharmy. Dharma znamená transformovat naše srdce, transformovat to, co je uvnitř. Skutečně mít radost z naší praxe a učinit z ní štěstí v našich životech.

I když nám zbytek světa říká, že jsme blázni. A budou. Ale to je v pořádku. Protože z našeho pohledu jsou také blázni. nejsou? Nemáte někdy na tomto světě pocit, že žijete v blázinci, když čtete noviny? Mám pocit, že žiju v blázinci. Rozhodnutí, která lidé dělají… úžasná.

Žít radostí dharmy je krásné zasvěcení, krásné pozvání pro nás.

Myslel jsem, že si to přečtu celé, protože vždycky máme začít znovu. Tak jsem si řekl, že když je to tak krátké, přečtu si to celé znovu.

Esence lidského života, slova rad pro laika od Je Tsongkhapy.¹

Pocta mému guru, mladý Manjushri!

Těm v jejím útočišti všechno štěstí a radost,
pro ty, kteří trpí utrpením, každá pomoc.
Vznešená Taro, skláním se před tebou.

"Ty, kteří se plaví po velkých mořích utrpení, zachráním"-
mocný slib udělal dobře.
K tvým lotosovým nohám, soucitná bohyně,
Nabízím tuto skloněnou hlavu.

Vy z jemných vlastností, jste získali
Tato příhodná a uvolněná lidská podoba.
Pokud mě sledujete, kdo mluví, abych pomohl ostatním,
dobře poslouchej, mám co říct.

Smrt určitě přijde a přijde rychle.
Pokud zanedbáte trénování svých myšlenek
znovu a znovu na takové jistoty
nevyroste ti žádná ctnostná mysl,
a i když to uděláte, bude to utraceno
o požívání slávy tohoto života.

Přemýšlejte tedy o tom, až uvidíte a uslyšíte smrt druhých,
"Nejsem jiný, smrt brzy přijde,
je to jistota v ne Pochybuji,, ale není jisté kdy.
Musím se rozloučit se svým tělo, bohatství a přátelé,
ale dobré a špatné skutky budou následovat jako stíny.

"Ze zlého přijde dlouhá a nesnesitelná bolest."
ze tří nižších říší;
z dobra vyšší, šťastnější sféry
odkud rychle vstoupit do stupňů probuzení.“
Vědět to a přemýšlet o tom den co den.

S takovými myšlenkami usiluj v útočišti,
žij, jak nejlépe můžeš v těch pěti doživotních slibuje,
chválit od Buddha jako základ laického života.
Vezměte si někdy těch osm dní slibuje
a bedlivě je hlídejte.

Zvláště opilost je zkáza světa,
drženi v pohrdání moudrými.
Proto moji nejlepší,
je dobré se od takového opovrhovaného chování odvrátit.

Pokud to, co děláš, nakonec způsobí utrpení,
i když se to v tuto chvíli může jevit jako štěstí,
pak to nedělej.
Koneckonců, jídlo krásně uvařené, ale smíchané s jedem
zůstane nedotčená, ne?

Do Tři drahokamy modlete se a nabídky každý den,
tvrdě pracovat, abyste byli zdraví, přiznat předchozí křivdy,
posílit své slibuje znovu a znovu,
věnovat všechny zásluhy za probuzení.

Na závěr: narodíš se sám, zemřeš sám,
přátelé a příbuzní jsou proto nespolehliví,
Dharma samotná je nejvyšší spolehnutí.

Tento krátký život je u konce, bleskově pryč.
Uvědomte si, že ať se děje, co se děje, teď je čas
najít věčné štěstí.
Neodcházejte z tohoto vzácného lidského života s prázdnýma rukama.

Na základě této rady,
ať se živé bytosti odvrátí od shonu tohoto života,
jehož štěstí není nikdy dost,
jehož utrpení nikdy nevyprší,
žít místo toho velkou radostí dharmy.

1. Překlad Gavin Kilty. Z Nádhera podzimního měsíce: Oddaný verš Tsongkhapy, Wisdom Publications, 2001. S vděčností Wisdom Publications za povolení reprodukovat tento text online. ↩