Mluvit ve vhodnou dobu

• Co to znamená cvičit mluvení ve vhodnou dobu
• S ohledem na čas, místo, tón a obsah našeho projevu
• Než promluvíme, prozkoumáme naši motivaci

Deset ctností. Dokončili jsme ty řečové: mluvit pravdivě, používat naši řeč k vytvoření harmonie, mluvit s laskavostí. Pak je opakem planých řečí mluvení ve vhodnou dobu. To opravdu vyžaduje určitou jemnost a trochu pozornosti. Máme tendenci dostat myšlenku do naší mysli a ta vychází z úst okamžitě, aniž bychom posuzovali situaci: zda je to pro druhého příhodný čas, zda je to vhodné místo, zda jsme přemýšleli o tom, co chceme říci a jsme smysluplně mluvit. Tak často jsme jen impulzivní a myšlenka přijde a tam to jde (z úst). Spousta času se stává planými řečmi. A ve špatných situacích se to stává tvrdou řečí, lhaním a vytvářením disharmonie.

Skutečně se naučit, kdy mluvit a ve vhodnou dobu. A jak moc mluvit. A jak hlasitě (nebo tiše) mluvit. Jakým tónem hlasu mluvit. Všechny tyto věci jsou velmi důležité. To je rozdíl mezi nečinným mluvením a mluvením ve vhodnou dobu. Obsah, načasování, tón, motivace…. Je tam tolik věcí. Když mluvíme ve vhodných časech (na místech a tak dále), všechny tyto věci řeči vyžadují, abychom opravdu zpomalili a trochu přemýšleli.

Je to opravdu velká praxe pro nás všechny. Takže to dáme možná na začátek našeho seznamu a zamyslíme se, když se procházíme dnem, co je vhodné říci, kdy je vhodné to říci, jak je vhodné to říci?

To také zahrnuje nevytvářet domněnky a skutečně někomu věci dostatečně dobře vysvětlovat. Někdy máme představu, že abych se vyhnul nečinným řečem, prostě nebudu moc mluvit. Ale pak spolu špatně komunikujeme. Občas s někým pracujeme na projektu, musíme o tom komunikovat. Nebo dáváme pokyny, musíme dávat úplné pokyny a ne pouze domnívat se, že ostatní vědí, o čem mluvíme. Abychom se vyhnuli planým řečem, ve snaze o to bychom neměli ani nedostatečně komunikovat, protože to vytváří spoustu nedorozumění. Musíme umět komunikovat a někdy věci opakovat.

Opravdu jsem se naučil, že to lidé velmi často neslyší poprvé. Zapomeňte na dharmu, dokonce i na jednoduché věci. Neslyšíme to poprvé. Někdy je tedy lepší si to zopakovat. Samozřejmě, že se na vás někteří lidé mohou zlobit, protože to opakujete, ale co dělat? Je také dobré informovat se s lidmi a ujistit se, že rozumí tomu, co mají dělat, nebo co vlastně myslíte, když něco říkáte, místo toho, abyste řekli jednu větu a pak si dělali domněnky.

[V reakci na publikum] Je velmi těžké se omezit, když máme co říct, ale není vhodná doba. Je těžké se omezit, protože se velmi soustředíme na naši potřebu to říct. Nesoustředíme se na komunikaci s druhou osobou. Chceme se jen zbavit stresu z toho, že tohle máme uvnitř. Tak to říkáme a pak je nám jedno, jestli to slyšeli nebo ne, protože jsme to prostě chtěli říct. Ale pak to samozřejmě často neslyší. Nebo to slyší, ale nepochopí to, protože nebyl správný čas to říct, a jsou zaneprázdněni něčím jiným, nebo se zabývají něčím jiným. Takže místo toho, abychom řekli, že to přináší výsledek, který chceme, dostaneme výsledek, který nechceme.

Ale máte pravdu, je to velmi těžké, protože tu energii v sobě občas cítíme, že? Vím, jako v diskusi, když někdo řekne názor, který si myslím, že je opravdu špatný, mám pocit, že musím okamžitě něco říct, jinak bude celý svět zničen. To je trochu nereálné. Takže často je to možné, lidé mohou na schůzce říkat nejrůznější věci, ale to neznamená, že to ostatní vezmou a poběží s tím. Tak někdy ať to řeknou, já nepotřebuji nic říkat, ostatní na to nereagují, pak je to pryč. Zatímco často, když do toho okamžitě skočím, pak to začne konflikt s druhou osobou, protože nemají pocit, že jejich názor byl respektován.

Samozřejmě, pokud se toho chopí jiní lidé a poběží s tím a svět se opravdu zničí, možná bych měl něco říct. [smích] Ale můžu pár minut počkat.

Je velmi zajímavé, když se to stane, když cítíte ten silný impuls mluvit, jen sedět a sledovat ten impuls. Jaký je tento impuls v mém tělo? Je to docela nepříjemné, že? Jen pozor. Jaký je to pocit v mém tělo? A jaká je motivace v mé mysli? Opravdu chci komunikovat?