Verš 27: Chránit naše duchovní přikázání

• Předpisy pomozte nám chránit naše etické chování
• Předpisy jsou přijímány dobrovolně, nejsou nám vnucovány ostatními

Drahokamy moudrosti: verš 27 (download)

Verš 27: „Co je to koule hlíny, která může pošpinit i boha? Nestřeží s velkou pozorností duchovní příkazy jeden vzal."

Co je to za kouli špíny, která dokáže pošpinit i boha?
Nestřeží s velkou pozorností duchovní příkazy jeden vzal.

Když říkají: „Poskvrni i boha,“ myslím, že je to zdůraznění – protože bohové jsou obvykle považováni za vyšší úroveň znovuzrození a o něco čistší než lidské bytosti – je to něco, co může pošpinit i boha. Tím, že „nestřežíme s velkou pozorností duchovní příkazy jeden vzal."

Bez ohledu na to, jakou buddhistickou tradici praktikujeme, základem, na kterém to děláme, je etické chování. Bez ohledu na to, zda se řídíme bódhisattva vozidlo, posluchač vozidlo, osamělý realizátor, etické chování je základem. Bez ohledu na to, zda se řídíme sútrami nebo tantra etické chování je základ. Takže bez dodržování dobrého etického chování se nemůžeme nikam dostat. Tento verš tedy skutečně zdůrazňuje, jak je důležité věnovat pozornost čemukoli příkazy přijali jsme a udržujeme velmi dobré etické chování.

Začínáme s pěti příkazyse pět laických předpisů. Myslím, že to všichni znáte: opustit zabíjení, krádeže, nemoudré a nelaskavé sexuální chování, lhaní a užívání omamných látek. A odtud pokračujeme dál klášterní příkazy. Laici příkazy a všechny různé úrovně klášterní příkazy a dokonce i jednodenní slibuje, všechny jsou zahrnuty do širší kategorie s názvem Pratimokša nebo „individuální osvobození“ příkazy. A tak ta úroveň příkazy se zabývá především akcemi tělo a řeč, která nám pomůže omezit tyto hrubé činy – fyzické a verbální činy. Samozřejmě, abyste to udělali, musíte se podívat na svou mysl a hlídat ji. Ale začíná to opravdu na velmi hrubé úrovni s tím, co říkáme a co děláme. Což je už dost těžké na to, aby se to udrželo. A v rámci toho se také snažíme opustit deset nectností. Deset nectností: Opustit zabíjení, krádeže, nemoudré a nelaskavé sexuální chování, lhaní, vytváření disharmonie s naší řečí, drsné řeči, plané řeči, chamtivost, zlomyslnost a špatné názory. Takže se snažíme a pracujeme na tom.

Pak další vyšší úroveň příkazy bereme jsou bódhisattva příkazya s těmi je hlavním cílem pomoci nám vytvářet lásku a soucit a bódhičitta a nenechat to zdegenerovat a také cvičit šestku dalekosáhlé praktiky, nebo šestka páramitas. Přeloženo také jako dokonalosti. Takže ty příkazy jsou opravdu pro někoho, kdo sleduje bódhisattva cestu a skutečně zdůrazňujte lásku, soucit, bódhičittaa šest dalekosáhlé praktiky. Ty příkazy zabývat se věcmi, které jsou mnohem jemnější než Prātimokṣa příkazy dělat, takže bude obtížnější je udržet.

Také s některými z bódhisattva příkazy nemusíte nic dělat ani říkat, abyste je přestoupili, můžete je překročit jen svou myšlenkou, tím, že je vaše mysl na špatném místě. Vzhledem k tomu, Prātimokṣa příkazy abyste skutečně přestoupili, musíte něco říct nebo udělat.

Pak další vyšší úroveň příkazy po tom jsou tantričtí příkazy. A ty jsou navrženy speciálně k tomu, aby odstranily nečisté vnímání a pomohly nám rozvíjet čisté vnímání, abychom mohli získat realizace fáze generování a dokončení v tantra. A ty je ještě těžší udržet, protože je jich ještě více, které lze překročit jednoduše vaším duševním stavem.

Je velmi důležité, kdy to vezmeme příkazy začít základní pětkou příkazynebo nějakou úroveň Prātimokṣa příkazy, pak proveďte bódhisattva, pak proveďte tantriku. Jdou v tomto pořadí. Takže neskočíte jen na nejvyšší úroveň příkazy protože se úplně ztratíš. Také proto, že musíte vzít ty nižší, než vám bude dovoleno vzít ty vyšší.

Všechny tyto různé úrovně příkazy nejsou pravidla, která nás mají dusit, ale jsou to věci, o kterých jsme již přemýšleli…. Víte, přemýšlíme o své motivaci, přemýšlíme o tom, kam se chceme v životě dostat, jaké jsou naše cíle v naší duchovní praxi, a pak vezmeme tyto různé úrovně příkazy protože víme, že když to děláme, dává nám to více vnitřní síly nedělat činy, o kterých jsme se již rozhodli, že je dělat nechceme.

Myslím, že je to velmi důležitý prvek braní příkazy, že to není seznam někoho jiného, ​​který je vám vnucován, co musíte udělat. Ale spíše jste viděli, že abyste se dostali z místa, kde jste, tam, kam chcete ve své praxi jít, potřebujete sebekázeň a potřebujete zdrženlivost. A věci, které musíte omezit – víte, ukáznit se – jsou přesně ty věci, které jsou popisovány na jakékoli úrovni příkazy které bereš.

Tímto způsobem opravdu uvidíte, že to berete příkazy dobrovolně, protože v tom vidíte přínos, vidíte, že vám pomáhají. Už jste se rozhodli, že ty věci dělat nechcete, ale uvědomujete si, že velmi často je vaše mysl slabá nebo se zbavujete, vaše introspektivní uvědomění není tak skvělé, vaše všímavost není tak skvělá, takže víte že brát tyto různé úrovně příkazy vám skutečně dá více vnitřní síly a vnitřní schopnosti utvářet si své tělo, řeč a mysl a přimějte je jít směrem, kterým chcete, aby šly.

Tady říká: "tahle koule hlíny, která může pošpinit i boha," je, když to vezmeme příkazy a pak říkáme: "No, to je jedno." Nebo dostaneme nějaký druh špatný pohled jako "No, není tu nic dobrého, není nic špatného, ​​v prázdnotě je to stejné, takže si můžu dělat, co chci." Víš? Pokud tedy ztratíme jasnou představu o cestě a jejím fungování, pokud nějakou vytvoříme špatné názory, pak si skutečně můžeme vytvořit spoustu překážek, protože pak začneme dělat právě ty činy, které jsou překážkami pro uskutečnění cesty, kterou chceme realizovat.

Proto se opravdu snažíme a dbáme na to, co je naše příkazy jsou a mají dobré introspektivní povědomí, abychom mohli sledovat, co se s námi děje tělo, řeč a mysl a zkrotit se, když to potřebujeme.

Je velmi důležité vidět příkazy jako je tato, jako věci, které jste viděli a které musíte opustit, abyste se dostali tam, kam chcete. Je to jako kdyby tam byl sportovec... Můj synovec hraje fotbal, takže je pro něj tak důležité být fotbalistou. A jí hodně nezdravého jídla. A můj synovec je trenér, takže se snažíme přimět mého synovce, aby si s mým synovcem promluvil a pomohl mu pochopit, že pokud chcete hrát fotbal, možná se budete muset dát dohromady, ale potřebujete dělat to zdravým způsobem, ne jíst nezdravé jídlo, protože pak onemocníte a když onemocníte, nemůžete hrát s míčem, jak byste chtěli. Takže pokud můj synovec pochopí, kam chce jít, pak bude muset změnit svůj jídelníček, aby se tam dostal, a pak dobře, ze začátku to bude trochu těžké vzdát se nezdravého jídla, ale bude mít pocit, mnohem lépe a také bude moci lépe hrát s míčem. Pak to zvyšuje vaši ochotu dodržovat tento druh diety.

Je to stejné jako u nás příkazy.

[V reakci na publikum] Jedna věc, kterou jste objevili, je, že příkazy…. No, dodávají vám tu odvahu, protože vám pomáhají odstranit zmatek ohledně toho, zda něco udělat nebo ne. Protože hodně času budeme v životě opakovaně následovat určitý postup a jdeme po stejné cestě a znovu a znovu se nikam dostáváme. A přesto nejsme imunní vůči sociálnímu tlaku, nejsme imunní vůči naší vlastní mysli touhy a hněv. A přesto, když vezmeme příkazy, rozhodujeme se tak nějak předem, když je naše mysl opravdu čistá: "Ach, já vím, co se stane, když to udělám, to neudělám." A tak nám to dává hodně vnitřní síly to nedělat a odstraňuje to ten zmatek. Takže zvláště když přijde nějaký přítel a řekne: „No tak, pojďme udělat tohle, uděláme tamto. Jsi nějaký prudérní, že to nechceš dělat? Nevím, co se s tebou děje. Proč si nedáš život." Nedovolíte, aby se k vám něco takového dostalo nebo vás jakkoli zneklidnilo, protože jste o tom již přemýšleli a rozhodli jste se, takže ve vaší mysli není žádný zmatek. To hodně pomáhá.

[V reakci na publikum] Včera jsem jí vyprávěl příběh o někom, kdo tu chvíli zůstal a pak přišli jeho rodiče a on se vrátil domů s rodiči. A v určitém okamžiku mi zavolal a řekl: "Já prostě nemůžu být vegetarián, musím jíst maso." A řekl to s takovou neuvěřitelnou intenzitou, jako bych to byl já, kdo mu zakázal jíst maso. A já řekl: "To je v pořádku." A on řekl: "A já nemůžu žít v celibátu." Víš, zase jako bych byl ten člověk, který mu to vnucoval. Řekl jsem: "To je v pořádku." Teda, on nebyl mnich nebo cokoli, může si dělat, co chce.

[V reakci na publikum] Takže jste komentoval, jak si lidé někdy myslí, že je to něco vnuceného někým jiným. A samozřejmě, když takto uvažujeme, pak s tím bojujeme. Ale tyto věci, když si je vezmete příkazy, nikdo ti je nevnucuje. Děláte to dobrovolně.