Verš 20: Zlí duchové, kteří požírají ostatní

• Lidé potřebují vedení, ale ne nadvládu
• Ti, kdo zneužívají moc, ničí ostatní, požírá je
• To, co je považováno za zneužívání, závisí na úhlu pohledu

Drahokamy moudrosti: verš 20 (download)

Zde je verš 20:

Kteří zlí duchové požírají ostatní, i když nemají hlad?
Lidé u moci, kteří zneužívají ty pod nimi a považují je za bezcenné jako trávu.

Pravda, ne? "Kteří zlí duchové požírají ostatní, i když nemají hlad?" Lidé, i když nemají hlad, stravují ostatní svými silami. Ničí ostatní, žerou je zneužíváním jejich moci. Je to zajímavé, protože tohle napsal Sedmý Dalai Lama který sám měl velmocenské postavení. Byl politickým vůdcem Tibeťanů.

Mimochodem, Dalai Lama není hlavou tradice Gelugpa. Mnoho lidí dělá tu chybu. Ganden Tripa je hlavou. The Dalai Lama je, dá se říci, obecně náboženským vůdcem Tibetu a politickým vůdcem…. Nebo alespoň byl, ale před pár lety rezignoval. Nyní má Tibet premiéra a oni řídí vládu tímto způsobem. Je to zajímavé, protože je to jediná skupina lidí, kterou znám na planetě, kde vůdce chce méně moci a lidé chtějí, aby u moci zůstal. Víš? Protože předtím, než odstoupil, říkali: „Ne, neodstupujte. Nerezignuj." A on řekl: "Ale já chci, musíte být demokratičtější." Celkem zajímavé.

Ale Sedmý Dalai Lama, ve své době byl generálním vládcem nad Tibetem. Tibeťané nikdy neměli skutečnou centralizovanou vládu. Vždy tu byli místní králové a náčelníci, ale musel tak nějak „hnat kočky“, aby nějakým způsobem zůstaly pohromadě. A samozřejmě si ho hodně vážili i lidé v himálajských oblastech v Mongolsku. A také v té době hodně ovládal mandžuský dvůr v Pekingu. Byl to někdo, kdo velmi dobře věděl, co se může stát, když někdo zneužije moc, a tak si myslím, že vynaložil velké úsilí, aby to nedělal.

V jakékoli institucionální struktuře můžeme skutečně vidět, že lidé potřebují vedení, ale nepotřebují nadvládu. A někdy není hranice mezi vedením a diktaturou (nebo nadvládou) tak jasná. Jak vedete bez kontroly, ale na druhou stranu vůdce musí mít určitou míru kontroly. Takže je to opravdu dost lepkavá oblast.

George – který byl tento víkend u nás na návštěvě – je vedoucím ústřední kanceláře FPMT Ptal jsem se ho trochu na jeho strategii a on řekl, že svou pozici vidí tak, že udržuje všechny ostatní šťastné. A řekl lidem, kteří pracují v kanceláři: "Věřím vám, že svou práci uděláte, a nebudu vám dýchat na záda." A zatím to docela funguje. Lidé se této příležitosti skutečně povznášejí a dělají svou práci. Takže pokud máte pod sebou ty správné lidi, kteří, když jim věříte, jsou důvěryhodní, funguje to opravdu pěkným způsobem. Pokud máte někoho, kdo není tak důvěryhodný, kdo je líný a vystupuje vpravo a vystupuje vlevo, pak taková věc nebude fungovat. Takže je těžké, víte, být vůdcem tímto způsobem.

Ale rozhodně zneužívání moci je úplně jiná míčová hra. To je, když lidé ohrožují ostatní lidi. Například vyhrožujte, že je vyhodíte, vyhrožujte tím, vyhrožujte, že udělají tamto. Když lidé používají svou sílu k fyzickému zneužívání druhých nebo k sexuálnímu zneužívání druhých nebo k emočnímu zneužívání druhých. Takové věci si lidé v naší společnosti mnohem více uvědomují. Ale je to jako zlý duch, který nemá hlad, ale požírá lidi, když je zneužívána moc.

A je tak těžké říct, kde je ta hranice, kde dochází ke zneužití moci? Protože to, co někdo dělá, může být pro jednoho zneužitím moci, ale pro jiného ne. A to je někdy v organizacích lepkavé. A děje se to také v centrech Dharmy. V jakékoli organizaci, kde máte lidské bytosti, se takové věci mohou potenciálně stát. Ale je to opravdu těžké říct, protože lidé mají různé definice toho, co to je. Jak tedy vlastně poznáte, kde je ta čára? A čím něco označuješ?

V tisku se o celé věci vlastně hodně diskutuje. Lidé mají velmi odlišné definice. A to může být někdy zdrojem mnoha zmatků, mnoha obtíží.

Také například jako u Tibeťanů. Způsob, jakým mají svou organizační strukturu, je velmi odlišný od západní organizační struktury. To, co bychom mohli považovat za zneužití moci, by neudělali, protože ve způsobu, jakým řídí věci, je to naprosto legitimní. V tibetské společnosti – nebo alespoň v klášterech – máte obvykle někoho na vrcholu a všechny ostatní [pod nimi]. Tuto strukturu v centrech Dharmy vidíte často. Učitel a pak všichni [další níže]. A všichni poslouchají jen učitele. Něco udělají, jen když jim to učitel řekne. Proto se nikdy nenaučí spolupracovat. A když tam učitel není, nevědí, co mají dělat. Ale jsou to také otevřené dveře pro učitele ke zneužití moci, protože lidé nebudou spolupracovat, budou pouze naslouchat učiteli. Takže to otevírá dveře pro učitele, aby řekl to, to, další věc, která by mohla být opravdu nebezpečná. Proto se studenti potřebují naučit, jak spolupracovat a spolupracovat.

[V reakci na publikum] To je dobrý nápad, že lidé budou věřit učiteli, za předpokladu, že hodně cvičí a učitelé by je vedli moudře. Takže někdy máte učitele, kteří necvičí tak dobře, a pak dochází ke zneužití moci. To se může stát.

Nebo někdy můžete mít učitele, který necvičí dobře, ale přesto má velmi silnou etiku a dobré vůdčí vlastnosti. A můžete mít učitele, kteří praktikují dobře, ale protože vyrostli v jiné společnosti, to, co představuje zneužívání, je velmi odlišné.

[V reakci na publikum] Za prvé můžete mít lidi – studenty – kteří nevěří učiteli, a pak, ve jménu demokracie, vzít organizaci a brát Dharmu opravdu velmi strmě dolů, protože si myslí jejich moudrost je lepší než učitelova. Ale můžete mít také studenty, kteří učitele naplní tolika mocí, že studenti umožní učiteli moc zneužívat. Nebo studenti, kteří jen mlčí o věcech, které nejsou tak dobré.

Je to opravdu, je to docela lepkavá oblast. Ale je to něco, co je pro nás dobré si uvědomovat a uvědomovat si kulturní problémy. A každý má zodpovědnost. A to, jak lidé plní svou odpovědnost, se bude v různých kulturách a situacích lišit. Ale ano, myslím si, že zcela určitě má každý zodpovědnost.

Zvláště v devadesátých letech, kdy docházelo k velkému zneužívání moci v buddhistických centrech na Západě, se ukázalo, že studenti velmi často celou věc umožnili. Zvláště pokud pozvete učitele z jiné kultury a oni jsou sami a mohou nebo nemusí mluvit jazykem hostitelské země. Nemají žádnou podporu. A nemají nikoho ze svých vrstevníků, kteří vědí, co se děje. A přesto centra dharmy nechtějí dát dohromady spoustu mnichů, protože je to dost nákladné. Ale pak máte učitele samotného, ​​bez jeho vrstevníků a také bez podpůrné struktury. Takže to může být nebezpečné.

V tom celém získáte nejrůznější kombinace. Morálka příběhu je dobře cvičit. A buďte zodpovědní. Takže následovníci mají zodpovědnost. Vedoucí mají zodpovědnost. A udržet si nad takovou věcí přehled. Motivace je samozřejmě hlavní věc.

[V reakci na publikum] A je pravda, že lidé na nižších úrovních mohou také zneužívat moc. To je dobrý postřeh.