Verš 28: Zbavit se tělesného pachu

• Návyky společenského podmiňování mohou ztěžovat dodržování našich hodnot
• Výzva je součástí tréninku

Drahokamy moudrosti: verš 28 (download)

Projekt Dalai Lama říká: „Co je tělo zápach snadno získat, ale těžko ztratit?"

A odpověď nezní: "To, co se získá prací v lese." [smích] Odpověď zní: „Zvyky získané od lidí, jejichž životy jsou daleko od duchovních cest.“

Co je tělo zápach snadno získat, ale těžko ztratit?
Zvyky převzaté od lidí, jejichž životy jsou daleko od duchovních cest.

Žijeme v době, které se říká degenerovaná. To je tak trochu podle buddhismu. Ale když se podíváte jen obyčejně, řekli byste totéž. Velmi degenerované. Máme některé sociální struktury, které jsou zaujaté a nespravedlivé. Naše společnost je plná špatných filozofií názory. A špatné názory o všemožných věcech, které racionalizují negativní jednání. A také kulturně podléháme kulturním normám naší společnosti. V našem případě norma materialismu, konzumerismu. Takže zpět, sociální struktury, které diskriminují lidi a neumožňují rovné příležitosti. To úplně rozdělí lidi do různých kategorií, ze kterých je pro ně těžké uniknout.

Právě jsem dnes ráno četl o tom, že k hranicím přichází tolik dětí ze Střední Ameriky. Zejména v Hondurasu je jedno město, kde je celá čtvrť totálně zamořená gangy. A tak lidé chtějí, aby jejich děti žily déle než čtrnáct let, posílají své děti do Států. A co uděláme? Chceme posílit bezpečnost hranic, místo abychom těmto zemím pomáhali řešit jejich sociální problémy, aby tam mohly být rodiny a děti v bezpečí.

Tyto druhy sociálních struktur, politické věci, které se dějí; filozofický názory kde si lidé myslí, že mysl je mozek, a tak stačí vyvinout nové léky, které vyřeší sociální problémy a vyléčí mentální nestabilitu lidí; nebo že se věci dědí geneticky. To mohou být opravdu nebezpečné koncepty, protože pak si společnost začne myslet, že sledováním něčích genů nebo něčího mozku můžeme předpovědět, zda z nich bude zločinec. Nebo zda se chystají znovu urazit. A tak bychom možná měli zatknout tyto lidi dříve, než udělají něco špatného, ​​abychom ochránili společnost.

A názory že neexistují žádné minulé a budoucí životy, takže když zemřete, není absolutně nic, takže to můžete také prožít, a pokud vás nechytí, není problém s ničím, co děláte. A pak kulturní normy, které máme: pití, drogy, sex, všechno jen myslet na mě a všechno je o sobě.

Líbí se mi ta věc – selfie, když držíš foťák. Nyní se můžete dokonce vyfotit. A pokud jste jako někteří politici, můžete to sexovat jiným lidem. Víš? Je to prostě neuvěřitelné.

Zjišťujeme, že žijeme v takové společnosti. Takže toto je tělo zápach, který zachycujeme jen tím, že žijeme uprostřed toho, a vytváříme si sociální návyky nebo duševní návyky nebo fyzické návyky na základě prostředí, ve kterém jsme vyrostli. A některé z těchto věcí nikdy ani nezpochybňujeme, protože všichni kolem nás věří.

Vím, že když jsem šel do Asie – žil v Asii – byl to pro mě takový šok, protože lidé měli mnoho různých kulturních přesvědčení. A opravdu jsem se musel na věci ptát. Protože jsem vyrostl, "demokracie je vždy to nejlepší pro každého a za všech okolností." V Asii takhle lidé nepřemýšlejí. A když se podíváte, někdy musí mít společnost určité vlastnosti, aby demokracie fungovala, jinak se demokracie totálně rozpadne a vy sklouznete k autoritářství. Až na to, že někdy je to ještě horší než dřív. Nebudu se zmiňovat, kde se to teď děje, ale myslím, že to víte.

Myslím, že Dharma skutečně zahrnuje pohled na všechny tyto druhy předsudků a předpokladů, se kterými jsme vyrostli kvůli naší kultuře, naší národnosti, našemu náboženství…. Opravdu zpochybňovat všechno. Nejsem zastáncem toho, že Dharma je jen jedním aspektem vašeho života a vy si myslíte, že si uvědomíte prázdnotu a pak se všechno vyčistí. Na všechno ostatní ve svém životě musíte aplikovat prázdnotu. Musíte uplatnit soucit na všechno ostatní ve svém životě. Nejen získat o nich nějakou intelektuální představu.

Tedy „zvyky získané od lidí, jejichž životy jsou daleko od duchovních cest“.

To je druh prostředí, ve kterém žijeme. V mnoha ohledech je to s přibývajícími roky ještě víc podobné. V některých ohledech se určité aspekty zlepšují. Je těžké to říci. Ale v každém případě, jako praktikující musíme skutečně chápat Dharmu a být schopni obstát.

Zde platí zákon „stojme na zemi“. Ano? Postavte se na naši půdu pro soucit! Stoupněte si na naši moudrost. Postavte se na naši půdu pro odpuštění a štědrost. A nejen kapitulovat před společenskými normami. A říkám to proto, že lidé přicházejí do opatství, všichni máme své podmínky a vzpomínám si, jak jsem jednou mluvil s katolickou jeptiškou, která byla u ní novicmistryní, a říkala, že je velmi důležité, když lidé přijdou do kláštera, aby je nenechali znovu vytvořit prostředí, které je jim známé. Protože někdo možná vyrostl v rodině, kde jsou neshody a křik normální a necítí se dobře na místě, kde lidé mluví o problémech a snaží se je vyřešit. Takže ten člověk se může – aniž by to vědomě věděl, ale právě kvůli těmto zvykům – pokusit věci rozvířit. Takže si toho musíte všimnout a zakročit a říct, že tohle se děje. A tak to udělat se všemi druhy klimatizace, se kterou lidé přicházejí. Někteří lidé přijdou do opatství a říkají: „Ach, tak tady není nikdo v mém věku. Chci být s lidmi v mém věku, protože celý život jsem vyrůstal s lidmi v mém věku.“ Protože v naší společnosti, co děláte, když chodíte do školy? Dáte se dohromady s lidmi ve vašem věku. Když sportujete, jsou to lidé ve vašem věku. Když soutěžíte, jsou to lidé ve vašem věku. Takže si myslíte: "Vždycky musím být mezi lidmi v mém věku."

Vzpomínám si, že jsme tu měli jednoho mladého muže, který to říkal, a tak do opatství přišlo pár dalších mladých mužů, takže tam bylo několik stejně starých mužů. A o čem mluvili? Drogy, sex, televizní programy, filmy. Hmmm. Chceš být se svými vlastními lidmi? Hmmm. Proč přicházíte do kláštera mluvit o těchto věcech? [K publiku] Pamatujete si to? A museli jsme tak nějak říct: "Ahoj lidi..." Protože na koleji spal jeden starší člověk, který řekl: „Měl bys slyšet, o čem tam dole mluví…. Nebo byste možná neměli slyšet, o čem mluví…“

Takové zvyky, že "Musím být s lidmi, kteří jsou jako já." Lidé stejného věku, lidé stejného pohlaví, lidé stejně toto, stejné tamto. „Nemohu žít s lidmi, kteří jsou jiní než já. A přesto jsem liberální a přijímám každého a mám soucit se světem." Že jo? Jaké jsou ale naše osobní preference? Lidé, kteří jsou jako já. Tyto druhy zvyků, se kterými přicházíme, jsou věci, na které potřebujeme posvítit světlem moudrosti a pak je skutečně vyzvat, pokud máme růst v Dharmě.

A to je těžké. A někdy…. Chci říct, že jsi opravdu náročný. Nikdy jste si ani neuvědomili, že to byla domněnka nebo víra, protože všichni byli takoví. A pak je to tady zpochybněno a vy řeknete: "Ááá!" A někteří lidé se dostanou do bodu, kdy je pro ně příliš děsivé začít zpochybňovat určité věci. A tak se jejich růst v určitém bodě zastaví. Tak alespoň rostli, jak jen to šlo. Ale je fajn, když jsme si předem vědomi, že nás čeká výzva. A když přijdou výzvy, řeknou: „Ach, tohle je součást tréninku, tohle je součást klášterní život. To je součástí růstu jako lidské bytosti.“ Ať už jste a klášterní nebo ne.

Jeden z Dalajů Lamas řekl, že většina obyčejných lidí má hlavu obrácenou dozadu. Takže pokud chcete vědět, jak cvičit, podívejte se na to, co vidí, a pak se podívejte, jestli možná nechcete udělat opak. [smích]

A právě proto v 37 Praktiky bódhisattvů a v Trénink Osm veršů myšlení tak mnoho rad je zcela v rozporu s tím, co si běžně myslíme. Je tedy dobré tyto věci stále více přinášet a vidět je.

[V reakci na publikum] Ano, neuvědomujete si, co jste tělo zápach je proto, že s ním žijete tak dlouho. Už to není cítit. [smích]