Verš 62: Klenot plnící přání

• Důležitost nalezení a navázání dobrého vztahu s kvalifikovaným učitelem
• Kvalifikovaný učitel mahájány nás vede na cestě, ale musíme být také kvalifikovaní studenti
• Vymyslet si vlastní cestu může být krátkodobě prospěšné, ale nedovede nás to úplně k probuzení.

Drahokamy moudrosti: verš 62 (download)

"Co je korunovační klenot, který bez námahy splní všechna přání?" [Bódhicitta byla by to dobrá odpověď, ale odpověď zde není.] "Nejvyšší mistr mahájány, který člověka vede na cestě k dokonalosti."

Jaký je korunovační klenot, který bez námahy splní všechna přání?
Nejvyšší mistr Velké cesty, který vede člověka na cestě k dokonalosti.

Jinými slovy, učitel mahájány.

Musíme se ptát: „Proč je učitel mahájány korunním klenotem, který bez námahy splní všechna přání? Proč?

[Odpověď publiku] Protože bez učitele nejsou k nalezení žádné jiné klenoty. To je přesně ono. Je to díky učiteli, že jsme seznámeni s Dharmou, že se učíme Dharmě, učíme se, jak se dívat na svou vlastní mysl, učíme se, jak pracovat s vlastní myslí, učíme se o bódhičitta a moudrost a tak dále. A bez učitele jsme tak trochu ponecháni svému osudu. A tak někdo může mít velmi upřímnou duchovní touhu, ale neví, co s tím.

Tohle mohlo být jako my, než jsme potkali Dharmu. Něco hledáte, ale nevíte, kam jít, co dělat. A zde se také upřesnilo – co řekl? Nejvyšší mistr, nejvyšší mistr mahájány.

Myslím, že „nejvyšší“ zde znamená plně kvalifikovaný mistr mahájány. Jinými slovy, někdo, kdo má všechny kvality, aby nás mohl vést odsud k probuzení. To skutečně zdůrazňuje, jak je důležité mít kvalifikovaného učitele, nejen někoho, kdo má jméno „učitel“. Protože teď – každopádně na Západě – se každý může stát učitelem. Ale to neznamená, že jsou skutečně jedno. A to neznamená, že jsou kvalifikovaní.

Jeho Svatost často říká, že jsou lidé, kteří v Asii nejsou nikdo, a přijdou sem a najednou mají ke svému jménu připojenou řadu titulů. Je tedy docela důležité člověka skutečně prozkoumat a znát jeho kvality a zjistit, zda je schopen vás vést a zda dostatečně dobře rozumí Dharmě, aby to dokázal.

Protože by to bylo, jako kdybyste šli do letecké školy, chtěli byste někoho, kdo ví, jak řídit letadlo, aby vás to naučil. Nechcete někoho, kdo házel papírovými letadly, nebo někoho, kdo dokonce ví, jak opravit letadla, ale neví, jak s nimi létat.

Opravdu musíme hledat někoho, kdo je kvalifikovaný. A pak je to zde určení mahájánového mistra, protože to nám umožní vstoupit bódhisattva vozidlo ihned; místo abychom postupovali na cestě k arhatshipu, osvobozovali se a později se museli vrátit a začít bódhisattva cestu z cesty akumulace znovu a znovu.

Projekt duchovního mistra je často nazýván kořenem cesty. Pokud se podíváte na rostlinu, kořen není celá rostlina. Ale kořen je to, co uzemňuje rostlinu. A kořen je místem, kde rostlina získává hodně své výživy. A tak je to také, když máme kvalifikovaného učitele a dobrý vztah s tímto učitelem, pak to pro nás může být velmi, velmi výživné – nejen z hlediska učení Dharmy, ale z hlediska pocitu inspirace k praxi. ve smyslu toho, že nás někdo upozorní na věci, na kterých musíme zapracovat, nebo někdo napraví naše nedorozumění (kterých máme víc než příliš). A pak zvláště někdo v mahájánové tradici, kdo nás může skutečně vést bódhisattva cesta. Protože bez toho si vytvoříme vlastní cestu.

Onehdy jsem o tom mluvil. Zapamatovat si Lama Yeshe tomu říkala „dělat polévku“, víte, trochu toho a trochu tamtoho. Ale není to nutně jasná cesta. Může nám to způsobit dobrý pocit a může nám to na chvíli pomoci, ale nedovede nás to až k úplnému probuzení.

Opravdu chceme najít učitele, který učí cestu tak, jak ji učí Buddha sám. Ne nějaký „new age“ někdo, kdo si něco vymyslel minulý pátek. A ne někoho, kdo nezná dobře učení. Protože jsem si opravdu všiml, že velmi často první věci, které se o Dharmě dozvídáme, jsou věci, které si nejvíce pamatujeme. A tak pokud se naučíme něco, co je na začátku chybné, může nám to opravdu trvat dlouho, než to vrátíme. Ta myšlenka se stále vrací.

Nejde jen o to najít učitele, ale také o navázání dobrého vztahu s tímto učitelem. A je na studentech, aby vztah navázali. Učitel nebude každý týden obcházet a volat všem studentům: „Ahoj, jak se máš? Jaká je tvoje praxe?" Chci říct, dovedete si představit někoho jako Jeho Svatost, jak se o to pokouší s tisíci lidí? Nebo dokonce někdo, kdo nemá tisíce studentů, není na učiteli, aby to dělal. Je na studentech, aby kontaktovali učitele a vytvořili si vztah tím, že jdou tam, kde je učitel, a poslouchají učení a nabídka servis, a tak dále.

[V reakci na publikum] Ano, „to bez námahy splní všechna přání“. Pokud máte dobrý vztah s kvalifikovaným učitelem... Samozřejmě je na cestě potřeba úsilí. Ale zde to znamená, že to nemusí být tak namáhavá těžká věc. Ale když je žák vnímavý a učitel má schopnosti, pak to jde velmi rychle a velmi hladce. Ano. To je to, co znamená „bez námahy“. Neznamená to, že nikdo nemusí vyvíjet žádné úsilí a vše se děje tak trochu kouzlem. Ne.

[V reakci na publikum] To je důvod, proč může být učitel velmi kvalifikovaný, ale pokud nejsme kvalifikovaní studenti a jsme plní svých vlastních nápadů a nechceme poslouchat, co učitelé doporučují a oni ukazují věci na nás a my se bráníme a všechno, co se stane, obviňujeme někoho jiného…. Pak byste mohli mít Buddha tady a nebudeme postupovat na cestě. Není to jen otázka hledání učitele, ale také to, abychom se stali vnímavými studenty.