Strach o ekonomiku

Strach o ekonomiku

Série přednášek o mnoha aspektech našeho života, ze kterých můžeme mít strach – smrt, identita, budoucnost, zdraví, ekonomika, ztráta, odloučení a další; dotýkáme se také moudrosti strachu a různých protijedů ke zmírnění našich obav.

  • Musíme se zastavit a přemýšlet, spíše než panikařit během ekonomických potíží
  • Opravdu naše štěstí závisí na stavu ekonomiky?
  • Pěstováním spokojenosti můžeme hodně prospět

Strach 10: Ekonomika (download)

Včera jsme mluvili trochu o práci se strachem ve zdravotních situacích a napadlo mě, že by mohlo být dobré dotknout se toho, čeho se bojíme v ekonomických situacích, protože se zdá, že lidé začínají být ohledně stavu ekonomiky dost těsní. A zaprvé, jen jeden komentář je, myslím, že čím víc jsme upjatí a bojíme se, tím víc se to stává sebenaplňujícím se proroctvím. Takže tím víc, jako země, každý říká: "Ááá, ekonomika!" tím více pak jednají způsoby, které ve skutečnosti zhoršují ekonomiku. Takže si myslím, že je třeba si uvědomit jednu věc. A pak druhá věc je, že se skutečně ptáme sami sebe, protože máme tendenci se vyděsit: "Ach, nebudu šťastný, protože tohle a tohle a tohle a tohle, protože ekonomika není tak dobrá." Nejprve si položme otázku: je to skutečně tak, že se takové věci stanou? Zadruhé se ptáme sami sebe: jaké mám zdroje, vnitřní i vnější, abych se vypořádal s věcmi, které by se mohly stát? Protože obvykle nejsou tak špatné, jak si myslíme, že budou. A i kdyby věci měly být těsné, pak vždy existují možnosti a způsoby, jak se s tím vypořádat.

Zdroj našeho štěstí

Dobrá, ale ze všeho nejdůležitější je skutečně si položit otázku: závisí moje štěstí na stavu ekonomiky? Ano? To je skutečně otázka, kterou si musíme položit. A pokud říkáme ano, pak se musíme sami sebe zeptat: jaký je smysl a účel mého života? Protože pokud spojujeme svůj pocit štěstí se stavem ekonomiky, dostáváme se do situace, kdy nemáme nad svým vlastním štěstím žádnou moc; protože říkáme, že vše závisí na něčem vnějším. Osobně si myslím, že vnitřní štěstí by nemělo a ani nezávisí na stavu ekonomiky. Ve skutečnosti můžeme být šťastnější s méně a máme méně problémů, pokud je toho méně. A také bude spravedlivější ekonomická distribuce po celé planetě, pokud jako země budeme mít o něco méně a některé věci ušetříme a nebudeme nadměrně spotřebovávat a tak dále. A vlastně si myslím, že je to velmi dobrý trénink, jak pracovat s myslí, která si bohužel zvykla na „chci to, dobře, pojďme na to“. Protože ta mysl jen živí tolik nerealistických očekávání, tolik připevněnía skutečnost, že jako země jsme si zvykli: „Chci to, pojďme si to vzít do obchodu“, protože úvěr je tak snadný. Ten duševní stav chamtivosti, protože to není jen chamtivost generálního ředitele, je to chamtivost spotřebitelů, kteří říkají: „Chci to, pojďme si to vzít a chci to hned, i když nemám peníze.“ Je to ten druh chamtivosti v naší mysli, který způsobil situaci. A abychom si uvědomili, že ve skutečnosti můžeme být šťastnější s mnohem méně. Protože kdyby všechny ty věci, které jsme dostali v minulosti, byly ve skutečnosti příčinou štěstí, pak jakmile bychom dostali jednu věc, která se nám líbila, nemuseli bychom dostat druhou věc, protože bychom byli dokonale šťastní, spokojení a spokojení. s tím prvním, pokud by byl skutečně příčinou trvalého štěstí. Ale celá naše zkušenost nám ukazuje, že takové věci nejsou; proto musíme jít pro další a další a další. Stáváme se tak zemí konzumních závislých. A to nepřináší štěstí uvnitř a není dobré pro společnost jako celek.

Být spokojený s méně

Takže si myslím, že je velmi dobré podívat se na naše životy a pak zjistit, jak často můžeme být mnohem šťastnější s málem a zvláště když každý má méně. Víte, protože provedli psychologické studie a my posuzujeme naše štěstí ve srovnání se štěstím všech ostatních. Nebo věci posuzujeme, víte, kolik toho máme, je to dost ve srovnání s ostatními. Takže pokud všichni ostatní mají o něco méně, pak mají všichni stále pocit, že mají dost, protože to hodnotíme ve srovnání s ostatními lidmi. Protože nežárlíme a nezávidíme, pokud někdo nemá víc než my, takže když všichni společně jdeme o stupínek dolů, nikdo nebude žárlit ani nezávidět. A provedli tolik studií, které ukazují, že tomu tak ve skutečnosti je. A tak si myslím, že to dostáváme skrze naše, někdy velmi tlusté, lebky, že ve skutečnosti můžeme být šťastnější s méně, máme méně problémů a někdy mnohem více spokojenosti. A myslím, že také tím, že tolik nespotřebováváme, se stáváme kreativnější a děláme více věcí s rodinou a děláme více věcí s přáteli, mnohem více si pomáháme. A tak tato kreativita a tato věc společné práce, společného dělání věcí ve skutečnosti vytváří silnější vztahy. A myslím, že tyto silnější vztahy mezi vnímajícími bytostmi přinášejí mnohem více štěstí, než když zaplňujeme naše životní prostory spoustou věcí, které nepotřebujeme, a pak se bojíme, protože nemůžeme získat další novou věc, kterou nepotřebujeme. Dobře? Chápeš, o čem mluvím? Ano? Takže místo toho, abyste se báli o ekonomiku, spokojte se s tím, co máme, protože stejně máme mnohem víc než většina lidí na této planetě. A pracovat na kultivaci toho vnitřního pocitu štěstí, a tak sdílet věci a rozdávat věci a budovat vztahy a být kreativní v tom, jak nacházíme zábavu.

A tak jsem si všiml, že mnoho lidí v opatství sdílí své věci o něco víc od té přednášky, kterou jsem přednesl o osvobození se od majetku a o tom, jak vytváří naši identitu. Takže lidé věci rozdávali a více je sdíleli a zbavovali se věcí. A to přináší hodně štěstí, že? Když můžeš něco dát někomu jinému a sdílet věci a nebýt tak zatížený tím, že toho máš tolik, dobře? Je to tedy velmi dobrý protijed na mysl, která se prostě bojí a bojí se ekonomiky, protože naše štěstí na tom všem opravdu nezávisí.

Ctihodný Thubten Chodron

Ctihodný Chodron klade důraz na praktickou aplikaci Buddhova učení v našem každodenním životě a je obzvláště zručný v jeho vysvětlování způsoby, které jsou pro obyvatele Západu snadno pochopitelné a praktikované. Je dobře známá pro své vřelé, vtipné a jasné učení. V roce 1977 byla vysvěcena na buddhistickou jeptišku Kyabje Ling Rinpočhem v Dharamsale v Indii a v roce 1986 přijala bhikšuni (plné) vysvěcení na Tchaj-wanu. Přečtěte si její celý životopis.

Více k tomuto tématu