Prázdnota bytostí

Během Bodhisattva Onehdy jsem v Breakfast Corner mluvil o některých úvahách o naší druhé kočičce, Achale, která zemřela, ao tom, že tam opravdu není nikdo, kdo by zemřel. Mluvili jsme o tom, jak omezený pohled na to, kdo je vnímající bytost, je opravdu dost omezující. Jedna osoba mi poté řekla, že konkrétní diskutovaná motivace pro ni byla velmi užitečná ohledně snižování připevnění k příbuzným. A funguje to i pro přátele.

Kdykoli jsme připoutáni k někomu jinému, měli bychom se sami sebe zeptat: "No, kdo si myslíme, že je?" [Ctihodný Chodron se podívá na kočičku Manjushri, když vstává a odchází.] "Dobře, nechceš, abych se zeptal, kdo si myslím, že jsi." [smích] Říká: "Já vím, že jsem!"

Když prozkoumáte, co tam vlastně je, prostě tam je tělo a mentální kontinuum, a to je vše. Na základě těchto dvou označujeme „osobu“, ale když se snažíme najít osobu, která tam je – takovou, kterou můžeme izolovat a říci: „To je přesně ta osoba“ – nemůžeme ji najít. Existuje jen a tělo a proud mysli.

Když se podíváme na tělo věříme, že vidíme něco skutečného a pevného. Myslíme si, že skutečně existuje tělo tam, ale pak ve skutečnosti vidíme, že je to jen sbírka končetin. Není tam nic, co by skutečně bylo tělo, ale na této sbírce končetin to označujeme jako „tělo.“ Podobně, když říkáme „mysl“, existuje soubor mnoha různých druhů vědomí: primární vědomí, mentální faktory, všechny různé druhy nálad, pocitů, vnímání a mentálních schopností. Na základě všech shromážděných označujeme „mysl“. Ale kromě té sbírky a toho, co je v závislosti na ní označeno, tam není žádná mysl. Stejně tak kromě sbírky končetin a označení „tělo” v závislosti na nich neexistuje tělo.

Je velmi zajímavé, že když jsme k někomu docela připoutáni, máme k němu tolik emocí. Začalo to domácím mazlíčkem, ale mohl by to být člověk nebo co to je, ke kterému jsme tak připoutáni a tak se o něj bojíme, že nechceme být odděleni. Pak prozkoumáme: „No, co přesně je ta osoba? Co to přesně je za bytost?" Když nemůžeme najít něco, co bychom mohli izolovat a říct: „To jsou oni“, zpočátku máme nějaký pocit, že jsme ztratili něco vzácného.

Myslíme si: "Je tu můj drahý někdo, o kom jsem si myslel, že tam opravdu je," a chceme se jich držet a uchopit je ještě víc. Ale když se opravdu zamyslíme nad bolestí a utrpením, které uchopení způsobuje, začneme si uvědomovat, že nenacházet nějakého skutečně existujícího člověka je vlastně úleva. Znamená to, že tam není nic pevného, ​​čeho by se dalo držet, takže tam není nic pevného, ​​co by se dalo ztratit. Pak se nám uleví od bolesti z uchopení.

Ale na začátku si to bolestivé uchopování neuvědomujeme. Chceme, aby tam byl skutečný člověk, a cítíme tuto obrovskou ztrátu, pokud zmizí. Ale čím více praktikujeme Dharmu, tím více si uvědomujeme, jak bolestivá je připevnění je, my chtít čelit tomu. A pak se zdá, že to, že tam chybí najít nějakou bytost, je úleva.

Stejně tak to můžeme aplikovat na sebe, když si myslíme, že umíráme: „To, čemu říkáme „já“, je právě označeno kombinací tělo a mysl. Není to nic jiného než to.” Neexistuje žádné konkrétní „já“, kterého bychom se měli bát, že zemře, protože zde žádné konkrétní „já“ pro začátek neexistuje. Opět to naší uchopovací mysli přijde jako velký šok a jsme z toho docela naštvaní, protože jsme si opravdu jisti, že jsme tam zcela jistě jako střed vesmíru. Ale opět, čím více vidíme, že nevědomá přesvědčení vedou k utrpení, vedou k karmaa vést ke znovuzrození, pak když vidíme prázdnotu, skutečně vidíme, jakou úlevu přináší uvědomění si prázdnoty.

Vidíte, že k tomu, aby si uvědomění prázdnoty skutečně dobře zapůsobilo na naši mysl, potřebujeme také hodně předchozí práce. Opravdu musíme vidět nevýhody připevnění; musíme vidět nevýhody touha a lpět a uchopení. Opravdu potřebujeme vidět chyby cyklické existence, protože aniž bychom to všechno viděli, pak když slyšíme nějaké řeči o prázdnotě, prostě se vyděsíme a trochu vyděsíme. Chceme všechny ty věci jednoduše proto, že jsou známé. Pokud tuto práci uděláme předem, pak pochopení prázdnoty není děsivé: „Ach, odpočívejte – nemusím se o nic starat.“