Tisk přátelský, PDF a e-mail

Přiveďte Avalokiteshvaru do kruhu

Od DE

Obraz z barevného skla Tisícirukého Čenreziga.

Restorativní justice pojímá spravedlnost jako nápravu škod způsobených zločinem a konflikty, spíše než jako trest. Pochopení a reakce na potřeby všech zúčastněných stran a širší komunity je pro kolektivní vytvoření spravedlivého výsledku zásadní. V rámci programu restorativní justice mělo DE třídenní zkušenostní setkání s těmi, kteří přežili násilné trestné činy. Zde jsou některé z jeho úvah o třech dnech.

den první

Moderátor sezení nás všechny požádal, abychom „přivedli“ někoho do kruhu, někoho, kdo nás bude v příštích třech dnech podporovat. (Přivedl jsem svého tátu.) Jeden z dalších mužů řekl, že nemá nikoho, koho by do kruhu přivedl. Bylo mi z něj tak špatně! Neudělal jsem to „nahlas“, ale pozval jsem Avalokiteshvaru do kruhu jeho jménem. Dříve jsem to nedělal, ale začal jsem nosit své mal do tříd po tomto. skandoval jsem Om Mani Padme Hum na malv naději, že usnadníme Avalokiteshvarovi nebo Kanzeonu, aby nás našli.

V odpolední části jsme měli hosta. Vyprávěla nám o tom, jak ztratila svou babičku – svou Memaw – kvůli násilnému, strašnému zločinu. Řečník uvedl sedm bodů o tom, jak na ni přežití zločinu zapůsobilo. Ta, která mi utkvěla nejvíc: Přežít zločin je osamělé.

Lidé, kteří věděli, čím si prošla, nevěděli, jak k ní přistupovat, jak s ní mluvit. Když byl její Memaw zabit, fyzicky tam nebyla, ale kvůli tomu, jak se lidé po zločinu vyhýbali řečníkovi (protože nevěděli, co říct/jak jednat), se cítila úplně sama.

Druhý den

Druhý den nám přinesl dalšího hostujícího řečníka; další přeživší násilné trestné činnosti. Její syn byl zabit při ozbrojené loupeži. Mluvila o přidaném traumatu, které prožila sledováním videozáznamů z loupeže a zabíjení.

Byli do toho zapojeni dva pachatelé a ona utrpěla další trauma, když prošla oběma jejich trestními procesy. Došlo k týrání prvního pachatele, musela projít jeho soudem a jeho obnovením. Dostává restituční šeky od státu, kde k trestnému činu došlo. Pokaždé, když jsou některému z pachatelů připsány peníze na jeho účet, dostane procento. Vězni vydělávají peníze za odsloužení svého času (dostávám 0.05 dolaru za hodinu, 40 hodin týdně). Dostane procento ze všech peněz přidaných na jejich účty. Takže někdy může být její restituční šek jen na 2 dolary. Na každém restitučním šeku, který dostane, je vytištěno číslo případu – tyto šeky ji nutí znovu a znovu prožívat zločin.

Řekla nám, že jednou bankovní pokladník viděl, že je naštvaná – velmi rozrušená. Vykladač ji přiměl, aby se podělila o svůj příběh. Poté pokladník zavolal manažera banky a vyprávěl svůj příběh. Manažer jí řekl, aby ani neotvírala obálky s těmi restitučními šeky. Přineste obálky do banky, oni je otevřou, potvrdí šeky a uloží peníze na její účet. Dojalo mě to!

Nálada na odpolední sezení byla velmi ponurá. Byli jsme požádáni, abychom se podělili o naše reakce na toho ranního hosta (host byl stále s námi přes Zoom). Vězeň, který přede mnou promluvil, byla stejná osoba, kvůli které jsem pozval Avalokiteshvaru do kruhu. Nevím, myslím, že odpověděl! Sdílel příběh, kdy ztratil svého nevlastního otce kvůli násilnému zločinu. Na rozdíl od obou hostujících řečníků byl přímo u toho, když byl spáchán zločin. Teď jsem měl svůj mal se mnou a začal jsem si prozpěvovat sútru na ochranu života.

(Z Lví řev časopis, naučil jsem se anglický překlad sútry):

Kanzeon! V jednom s Buddhy
Souvisí se všemi Buddhy
V příčině a následku
A Buddha, Dharma a Sangha
Radostné, čisté, věčné bytí.
Ranní mysl je Kanzeon.
Večerní mysl je Kanzeon.
Právě tento okamžik vychází z mysli
Tento okamžik není oddělený od mysli.

Od té doby to zpívám sedmkrát každý den.

Na konci druhého dne jsme byli požádáni, abychom vytvořili kreativní kus v reakci na příběhy obou hostů.

3. den

Odpoledne jsme nabídli naše kreativní projekty. Začal jsem tím, že jsem si přečetl knihu Portie Nelsonové „There is a Hole in My Sidewalk“. Po přečtení jsem řekl, že jsem si - předchozí noc - uvědomil, že mě nehledali, abych se podělil o výtvor někoho jiného, ​​chtějí jeden můj vlastní. Navlékl jsem a mal. Každý druhý korálek byl ve skutečnosti skupinou tří malých korálků; jeden safír, jeden krystal a jedno zlato. Vysvětlil jsem trojitý poklad, zvláště ten sangha. Tyto barevné korálky mají představovat Trojitý poklad. Pro mě, sangha mluví k příběhům obou řečníků. Nechci být součástí komunity, ve které se oběť cítí úplně sama. Raději bych byl součástí té, která se jako ten bankovní manažer snaží zbavit oběť bolest a nést ji sama.


Další myšlenky na restorativní spravedlnost od DE:

Věznění lidé

Mnoho uvězněných lidí z celých Spojených států si dopisuje s ctihodným Thubtenem Chodronem a mnichy z opatství Sravasti. Nabízejí skvělé vhledy do toho, jak uplatňují dharmu a jak se snaží být prospěšní sobě i ostatním i v těch nejobtížnějších situacích.

Více k tomuto tématu