Tisk přátelský, PDF a e-mail

Sedm drahokamů aryas: ohleduplnost k sobě a ostatním

Sedm drahokamů aryas: ohleduplnost k sobě a ostatním

Část série krátkých přednášek o Sedmi klenotech Aryas.

  • Spojování těchto veršů s aktuálními událostmi
  • Jak naše chování ovlivňuje ostatní
  • Význam kultivace těchto dvou mentálních faktorů a jak je rozvíjet

Zrovna jsem sledoval svědectví Michaela Cohena v Kongresu a docela intenzivně. Je tam spousta dharmy k přemýšlení, proto o ní právě teď mluvím. Jinak bych se normálně na takové věci nedíval, zvláště během ústupu. Ale cítím, že pro zemi je docela důležité, a když to komentuji veřejně, vím, co se děje.

Náhodou se stane, že naslouchání jeho svědectví koresponduje s dalšími dvěma ze sedmi klenotů árijů, o kterých jsem měl mluvit a které jsou (překládám je jako) osobní integrita a ohleduplnost k druhým. Někteří lidé překládají první z nich jako „hanba“ a já si myslím, že „hanba“ je velmi špatný překlad, protože „hanba“ má v angličtině dvojí význam. Jedním z nich je „hanba“, což znamená, že jsem v podstatě vadné zboží. "Celý život jsem se styděl." Není na mě nic dobrého." To je význam studu, který je v dnešní době tak trochu převládajícím významem, a proto si myslím, že je velmi škodlivé překládat tento konkrétní buddhistický termín tímto způsobem, protože to lidi nutí přemýšlet, protože je to ctnostný mentální faktor, takže to lidi nutí myslet si, že pocit, že jsou bezcenní, je ctnostný. A o to vůbec nejde Buddha mluvil.

Jiný význam, v angličtině, „hanba“ je, že se stydíte za sebe, udělali jste něco, co nesplňuje vaše vlastní hodnoty nebo vaše vlastní očekávání ohledně vašeho vlastního chování. Někdo tedy může říci: „Docela se stydím za to, co jsem udělal, protože jsem věděl lépe a mohl jsem udělat lépe.

Vidíte rozdíl v těchto dvou významech slova „hanba“? Je velmi důležité vidět tento rozdíl. Abych se vyhnul tomuto zmatku, překládám tento termín jako pocit osobní integrity. Protože smyslem je, že máte pocit sebeúcty, máte hodnoty a zásady a příkazya protože respektujete sami sebe a respektujete závazky, které jste přijali, vyhýbáte se nectnostným aktivitám. Pro mě je to do značné míry pocit osobní integrity a sebeúcty.

Dovolte mi popsat tu druhou, než se budu věnovat slyšení.

Druhý, který se někdy překládá jako „rozpaky“, ale trapnost také není moc dobrá. Někteří lidé to překládají jako „slušnost“. Právě jsem na to narazil. To není špatný překlad. Ale já používám „ohleduplnost k ostatním“. A je to ohleduplnost vůči ostatním velmi specifickým způsobem, není to obecné „Ach, jsem k vám ohleduplný tím, že si domluvíte schůzku v čase, který vám vyhovuje.“ Není to taková ohleduplnost vůči ostatním. Je to vědomí toho, že naše chování ovlivňuje ostatní lidi, a protože nám záleží na ostatních lidech a protože se staráme o jejich přesvědčení, jejich víru a jejich duchovní praxi, pak se z ohledu na ně vzdáváme špatného jednání, takže se zničit jejich víru nebo zničit jejich důvěru v nás.

První z nich, integrita, vychází ze zájmu o nás samých a o naše vlastní přesvědčení příkazy, a tak dále. A druhý je ze zájmu o ostatní a jejich přesvědčení a jejich víru. Jsou to dva z 11 ctnostných mentálních faktorů, protože nás chrání před konáním nectnostných činností.

Jsou to dva faktory, které jsou pro nás jako praktikující velmi, velmi důležité, abychom se kultivovali, protože pokud je nemáme, pak do naší mysli vstoupí nějaká myšlenka a my jsme touto postiženou myšlenkou přemoženi a my ji vykonáváme. A pak skončíme tím, že si ubližujeme a děláme věci, na které se sami necítíme hrdí, a děláme věci, které narušují víru ostatních lidí v dharmu, nutí je ztrácet víru, nutí je kritizovat dharmu nebo buddhismus obecně, nebo Buddhanebo naši učitelé nebo cokoli jiného. Oba mají co do činění s uvědoměním si toho, jak naše činy ovlivňují za prvé nás samotné a za druhé také ostatní.

Myslím, že chápete, proč jsou to důležité mentální faktory, které je třeba mít a aktivně je kultivovat v našich životech, protože jinak nastane situace, kdy je pro nás výhodné „vláknit se“. To je zdvořilé slovo pro „lhát“. Jenom kecáme. "Je to malá bílá lež." Jen brečím…“ Je to lež. A často, když si říkáme, že plácáme, znamená to, že je to velká lež. Není to malá lež. Malé lži budeme říkat: "Ach to byla malá bílá lež."

Pokud tyto dva mentální faktory nemáme, pak nesledujeme, co nám vychází z úst a jaké naše činy tělo ano, a pochází z nemonitorování naší mysli. V důsledku toho říkáme a děláme věci ovlivněné nevědomostí, hněv, a připevněnínebo ambice, nebo žárlivost, nebo arogance, nebo kdo ví co, škodí sobě i druhým.

Nyní se vracím k tomu, proč jsem sledoval svědectví. V posledních měsících se za své chování velmi omlouval. Zvláště byl ohleduplný k ostatním, mluvil o tom, jak jeho chování poškodilo jeho rodinu, takže se z toho cítí obzvlášť špatně. A otevřeně začal své svědectví omluvou za lhaní Kongresu a americkému lidu. Způsob, jakým to řekl, se mi zdál velmi pravdivý, nemyslím si, že lhal, protože v tuto chvíli nemá ze lhaní nic jiného než delší trest vězení. Protože proč je v džemu, ve kterém je? Jedním z důvodů je, že lhal Kongresu. Teď ví, že to nemá dělat. Takže si myslím, že toho upřímně lituje.

Ve své omluvě, která byla v tisku za posledních několik měsíců, také řekl: „Šel jsem proti svému vlastnímu svědomí a dohnaly mě ambice.“ A byl tak ohromen Trumpem jako člověkem a slovy „Nyní jsem Trumpovým osobním právníkem“. Touto myšlenkou a prestiží byl tak okouzlen, že mu to dalo, že v podstatě zapomněl na své vlastní etické zásady. A přiznal, že to udělal.

Z toho, co řekl, vidím, že teď má pocit integrity. Republikáni na slyšení se jen snažili říct: „Předtím jste nám lhali, proč bychom vám teď měli věřit? Co neřekl, bylo: „No, když jsem ti předtím lhal a ty si myslíš, že lžu teď, a já ti říkám opak toho, co jsem říkal předtím…. Myslíte si, že to, co teď říkám, což je X, a to, co jsem řekl předtím, bylo opakem X, pak říkáte, že si myslíte, že obojí je pravda…“

Lidé se ho opravdu snažili strhnout způsobem, že jsem se styděl za to, jak Kongres funguje. Nelíbí se mi, když vidím lidi, kteří se záměrně snaží zničit ostatní. A odřízněte je. Ptali se ho, on začal odpovídat, přerušili ho a nenechali ho odpovědět, a pak by čas vypršel.

Ale co je tak jasné je, proč je Michael Cohen v tomto jamu pro začátek? Protože ne, v době, kdy pracoval pro Trumpa, působil pod vlivem ambicí, připevnění, sebestřednost, sebeoslavování a byl ochoten lhát, protože skupinové myšlení všech kolem Trumpa – řekl – byli všichni, aby ho chránili. Je to ta nevyřčená věc, kterou zakrýváš a děláš tyhle věci, aby vypadal v pořádku.

Poukazuje na to...můžete se podívat na jeho život a uvidíte, v jakém nepořádku je právě teď, a je zjevně docela znepokojen tím, jaký to mělo dopad na jeho rodinu a že bude ve vězení. Za pár měsíců se hlásí k trestu odnětí svobody. Ale opravdu vám to ukazuje, že když tyto dva mentální faktory nemáme, pak se ocitáme v takové pozici. Všechny jeho negativity jsou před americkou veřejností a všichni o nich diskutují. Je to velmi dobrá lekce.

Pak přichází otázka, jak rozvineme tyto dva mentální faktory? Myslím, že tady je opravdu užitečné podívat se na naše vlastní zkušenosti a podívat se na chvíle v našem životě, kdy jsme se dostali do velkých zácp. A za druhé, chvíle v našich životech, kdy jsme neměli dobrý pocit z toho, co jsme udělali. A naučit se v tom být upřímný. Kde jsme prostě neměli dobrý pocit z toho, co jsme udělali, i když nám okolí možná říkalo, že to bylo fantastické. A pak ta druhá je, když jsme se dostali do džemů. Podívejte se a uvidíte: „Na co jsem tenkrát myslel? Zvažoval jsem vůbec své vlastní hodnoty a zásady, svou vlastní integritu? Uvažoval jsem vůbec o dopadu svého jednání na ostatní a na jejich víru v Dharmu nebo na jejich víru ve mě jako lidskou bytost? Pokud je odpověď ne, pak si položme otázku: „Jak by to vypadalo v mé mysli, co bych si myslel, kdybych byl bezúhonný, kdybych měl ohled na ostatní? Vracet se k těm situacím a přehrávat si to v naší mysli, než jsme to udělali, jaký by byl zdravější a ctnostnější způsob, jak se na situaci dívat, abychom se nedostali do zácpy nebo abychom to neudělali. nedělat věci, ze kterých se necítíme dobře.

Chápeš, co říkám? Protože si myslím, že ohlédnutím do minulosti, kdy jsme jednali opačným způsobem, a pak se ptáme sami sebe: "Jak by to vypadalo, kdybych měl tyto dva ctnostné mentální faktory?" Pak nás to nutí přemýšlet o tom, jak myslíš, když máš integritu? A jak přemýšlíš, když bereš ohled na ostatní? Při takovém myšlení rozvíjíte tyto vlastnosti. A pak si to můžete zahrát. „Dobře, když jsem byl v těchto situacích, kdybych měl čest a ohleduplnost k ostatním, co bych řekl? Jak bych se zachoval?"

To se při výslechu objevilo hodně. Protože pro Trumpa pracoval deset let, od roku 2007 do roku 2017. Věděl brzy o lhaní, podvodech a všem ostatním. A přišla otázka: "Tak proč jsi toho nenechal?" A když tihle dva chybí, všechno to chování si ospravedlňuješ sám před sebou. "Je tak skvělý." Byl to slavný člověk." Cohen řekl: "Cítil jsem, že bych mohl udělat něco velkého, protože pracuji pro tohoto člověka." Pak v podstatě lžeš sám sobě. Pak ambice být někým, připevnění být někým. Pak si věci zakryješ před sebou.

Také vyšlo najevo, a už jsem v této situaci byl, když jste kolem někoho, kdo je velmi mocný, kdo na vás tlačí své věci, a celá skupina je (jakkoli je tato skupina velká, mohou to být dva lidé v rodině, nebo to mohou být všichni ostatní zaměstnanci), ale každý si to myslí, je velmi obtížné dostat se do kontaktu se svou vlastní osobní integritou a říci ne. Protože je ten člověk mocný, skupina s ním souhlasí. Kolikrát v našich životech jsme to udělali a udělali špatnou věc buď kvůli skupinovému tlaku nebo tlaku z toho, že jsme v blízkosti někoho, kdo je velmi mocný. Je velmi těžké se tomu postavit.

To je to, co v mém životě, když se podívám na lidi za druhé světové války, kteří pomáhali chránit Židy a cikány a všechny ostatní, kteří byli posláni do táborů, tito lidé byli bezúhonní, měli ohled na ostatní. A udělali to, co bylo správné, i když to pro ně bylo nebezpečné. A to chce hodně odvahy. Chce to hodně odvahy. Je mnohem snazší jít spolu, dobře to dělají všichni, to si každý myslí. A pak jsme tady.

Tyto dva mentální faktory přišly v den jeho svědectví na kongresu. A pro nás všechny z toho plyne lekce.

Ctihodný Thubten Chodron

Ctihodný Chodron klade důraz na praktickou aplikaci Buddhova učení v našem každodenním životě a je obzvláště zručný v jeho vysvětlování způsoby, které jsou pro obyvatele Západu snadno pochopitelné a praktikované. Je dobře známá pro své vřelé, vtipné a jasné učení. V roce 1977 byla vysvěcena na buddhistickou jeptišku Kyabje Ling Rinpočhem v Dharamsale v Indii a v roce 1986 přijala bhikšuni (plné) vysvěcení na Tchaj-wanu. Přečtěte si její celý životopis.

Více k tomuto tématu