Tisk přátelský, PDF a e-mail

Pokrok směrem k rozvoji bhikshunis a geshemas

Pokrok směrem k rozvoji bhikshunis a geshemas

Ctihodný Chodron s Jeho Svatostí dalajlamou.
Existují také jeptišky a bhiksuni. Patří do [skupiny] nejdůležitějších [lidí], kteří budou rozhodovat. (Fotografie od, autor fotografie Opatství Sravasti)

Výňatek z projevu Jeho Svatosti dalajlámy z roku 2005, zaslaného Projektem tibetských jeptišek, v tibetštině (2 strany) na ministerstvo náboženství a kultury v prosinci 2005.

Dalším bodem je: ačkoli jsme v minulosti vedli mnoho diskusí o bhikšuni [problém], až dosud nebyl vyřešen. V každém případě je potřeba to dokončit. Není to něco, co my Tibeťané můžeme vyřešit sami. Je třeba, aby to společně vyřešily buddhistické země v tomto světě. Obecně řečeno, tento svět se dostal do 21. století, a pokud by Vznešený žil dnes, myslím, že by nastavil některá pravidla jinak, v souladu se skutečným stavem dnešních věcí. Ačkoli my Tibeťané nejsme sami odpovědní za [udržování] buddhismu, jsme náhodou důležitou [skupinou] mezi těmi, kdo mají odpovědnost. Obecně existuje mnoho držitelů vinaya na Tchaj-wanu, Srí Lance, Barmě, Koreji, Japonsku, Číně atd. a velká velikost ordinované komunity (sangha). Existují také jeptišky a bhikshunis. Patří do [skupiny] nejdůležitějších [lidí], kteří budou rozhodovat. V žádném případě se my Tibeťané nerozhodujeme sami.

Nicméně v případném případě [naší] účasti na sympoziu s mezinárodním charakterem je nezbytné, abychom byli schopni předložit úplný a systematický návrh sestávající z výsledků jednání, které jsme my Tibeťané dosud provedli, když konstatujeme, že takové a takové jsou výsledky našich úvah.

Ptám se proto sám sebe, zda by nebylo dobré, kdyby se nám podařilo sestavit úhledný dokument [na základě dosud] nedokončených [rozvažování] a být schopni kontaktovat a diskutovat s [jinými] buddhistickými zeměmi.

Navíc jedním z našich úspěchů je, že mnoho scholastických seminářů (bshad grwa) byly založeny v mnoha ženských klášterech v našich [komunitách] a [jeptišky] nyní studují a v [jejich] studiích dochází k pokroku.

Před několika lety se diskutovalo o tom, že bychom měli postupně umožnit jeptiškám, aby se staly geshe-ma („ženskými geshes“) poté, co studovaly a složily zkoušky [geshe] v jakýchkoli dvou nebo třech oborech (dosl. „pojednání“), které mít specializované (dosl. „studoval“). [Logika byla taková, že] pokud můžeme mít gelong-ma (bhikshuni), můžeme mít také geshe-ma.

Tyto body je třeba projednat s odborem náboženství a kultury1 a musí být opraveny písemně.

Mezi námi Tibeťany není jen ženských klášterů, ale několik existuje také [v jiných oblastech tibetské kultury] od Ladakhu na Západě až po Mon [tj. Arunáčalpradéš] na východě. Obecně se [tradice jeptišek] neomezuje pouze na buddhistickou [kulturu], ale lze ji nalézt v několika [jiných] zemích.

Podívejte se například na křesťanské církve. Většina těch, kteří navštěvují křesťanské kostely, jsou ženy. Muslimské [tradici] jsem nevěnoval velkou pozornost. V každém případě se zdá, že [také] v buddhistických oblastech v oblasti Himálaje mají ženy větší náboženskou víru. Kláštery jsou [tak] [stále] důležité. Proto bude ideální, když kvalita studia přímo koresponduje s nárůstem [významu ženských klášterů] a pokud se časem podaří vytvořit rodovou linii plně vysvěcených jeptišek (bhikshuni).

V exilu máme novou příležitost. Pokud dokážeme, využijeme-li této nové příležitosti, sestavit nový a dobrý model prostřednictvím diskuse a nejlepšího možného brainstormingu, bude také dobrý model, až se vrátíme do Tibetu. To je zásadní bod. Pravděpodobně budeme mít také šanci nastavit model v rámci Číny přes Tibet. I o této otázce musíme uvažovat.

Pokud jde o záležitosti týkající se metody studia, pokud byl plán navržen pro kláštery Gelug; a podobně, pokud se systém navržený pro jeptišky stane účinným, určité jeho aspekty budou převládat nejen v Gelug [tradici], ale také v Sakja, Kagjü, Ňingma a Bon [tradicích]. Pokud k tomu dojde, všichni vůdci různých náboženských škol [by] by se čas od času měli shromáždit k projednání a řešení a [měli by být schopni] uvažovat a rozhodovat.

Pokud tedy nejprve vytvoříme dobrý interní návrh plánu na naší straně, mohli bychom se všichni, v čele se Sakya Dagri Rinpočhem, dohodnout a rozhodnout kolektivně. Pokud se tak stane, úroveň disciplíny (nebo výcviku) a studia všech povolaných mKhanpo (upadhyaya) a sLobdpon (áčárja) v Sakya, Gelug, Kagjü a Nyingma, bez ohledu na [na jejich školní příslušnost] dosáhnou pevného standardu. A také ty mKhanpos kteří navštíví cizí země, budou kvalifikovaní [učitelé], kteří odpovídají jejich označení (nebo titulům).

Proto, pokud je někdo Gelugpa, měl by dbát na to, aby výcvik a studium nebyly zanedbávány. A od označení jako geshe, [člověk by měl být toho titulu hoden] a ne [dostát] standardu „Dalhousie Geshe“, který byl dříve stanoven. Existují různé druhy geshe, [jako] senior a junior. V případě seniora [geshe] musí být někdo, kdo by tak měl být označen, osoba, která je hoden senior geshe z hlediska [jeho] učení a odpovídajícím způsobem splňuje standard učení. Ten, kdo adekvátně nesplňuje standard učení, bude muset dostat pouze titul junior geshe. Někdo, kdo nestudoval, by neměl dostat titul geshe. Tyto [standardy] musí odpovídat skutečnému stavu věcí, a pokud budeme postupovat nahodile, [systém učení] se v budoucnu neuklidní. Myslel jsem, že bych to měl říct [dnes].


  1. Dříve ministerstvo pro náboženské a kulturní záležitosti. 

Jeho Svatost dalajlama

Jeho Svatost 14. dalajlama Tändzin Gjaccho je duchovním vůdcem Tibetu. Narodil se 6. července 1935 do farmářské rodiny v malé vesničce v Taktseru, Amdo, severovýchodním Tibetu. Ve velmi mladém věku dvou let byl rozpoznán jako reinkarnace předchozího 13. dalajlámy Thubten Gyatso. Dalajlámové jsou považováni za projevy Avalokiteshvary nebo Chenrezig, bódhisattvy soucitu a patrona Tibetu. Bódhisattvové jsou považováni za osvícené bytosti, které odložily svou vlastní nirvánu a rozhodly se znovuzrození, aby sloužily lidstvu. Jeho Svatost dalajlama je mužem míru. V roce 1989 mu byla udělena Nobelova cena za mír za jeho nenásilný boj za osvobození Tibetu. Důsledně obhajoval politiku nenásilí, a to i tváří v tvář extrémní agresi. Stal se také prvním laureátem Nobelovy ceny, který byl oceněn za svůj zájem o globální problémy životního prostředí. Jeho Svatost procestoval více než 67 zemí na 6 kontinentech. Obdržel více než 150 ocenění, čestných doktorátů, cen atd., jako uznání jeho poselství míru, nenásilí, mezináboženského porozumění, všeobecné odpovědnosti a soucitu. Je také autorem nebo spoluautorem více než 110 knih. Jeho Svatost vedl dialogy s hlavami různých náboženství a účastnil se mnoha akcí podporujících mezináboženskou harmonii a porozumění. Od poloviny 1980. let zahájil Jeho Svatost dialog s moderními vědci, především z oblasti psychologie, neurobiologie, kvantové fyziky a kosmologie. To vedlo k historické spolupráci mezi buddhistickými mnichy a světově uznávanými vědci ve snaze pomoci jednotlivcům dosáhnout duševního klidu. (Zdroj: dalailama.com. fotka od Džamjang Dordžee)

Více k tomuto tématu