Výzkum týkající se počtu řádků vysvěcení bhikšuni

Tento článek byl napsán jako odpověď na dva články ctihodného Tashi Tseringa z oddělení náboženství a kultury v Dharamsale, ve kterých vznesl několik otázek. Byla také napsána v rámci přípravy na setkání Tibeťanů vinaya učenci, které DRC pořádá a na kterých budou přítomni někteří členové CWB. CWB byla založena po Jeho Svatosti Dalai Lama řekl v srpnu 2005 Bhikšuni Džampovi Tsedroenovi, že západní bhikšunité by měli být aktivní ve výzkumu bhikšuni svěcení a praxe a navazování kontaktů s mnichy a mniškami naší vlastní i jiné buddhistické tradice, kteří se o to zajímají.

Tibetský překlad tohoto článku (PDF)

A. Otázka: Je možné zavést úplné vysvěcení bhiksuni v souladu s tradicí Mulasarvastivada Vinaya, která vzkvétala v Tibetu?

Ano, vysvěcení bhiksuni lze provést jedním ze dvou způsobů:

1. bhiksuni svěcení od Mulasarvastivada bhiksus sám

Projekt Buddha dovolil bhiksusům ordinovat bhiksuni, jak je ukázáno níže vinaya nabídky:

• A. Pali Theravada Vinaya

  Mahaprajapti byl vysvěcen přijetím osmi gurudharmas z Buddha. Mahaprajapati se pak zeptal Buddha jak by mělo být vysvěceno jejích 500 následovnic a Buddha řekl: "Ó mniši, dovoluji." bhikkhunisové přijímat upasampada od bhikkhus. "¹

• b. Mulasarvastivada Vinaya

  • Tibetský

    První gurudharma je: „Ó Anando, poté, co ženy přijmou vysvěcení (pravrajja) a úplné vysvěcení (upasampada) z bhiksu by měli důkladně porozumět tomu, že jsou bhiksuni. Ó Anando, v tomto ohledu, aby se ženy mohly vyhýbat chybám a ne se provinit, oznamuji toto jako první gurudharma; ženy by měly toto školení absolvovat po celý život.“²

  • Sanskrit

    Stejné jako výše.³

  • čínština

    Stejné jako výše.⁴

• C. Čínská Dharmagupta Vinaya

  Čtvrtý gurudharma je: „Poté, co se naučil příkazy [na dva roky], a siksamana by měl přijmout úplné vysvěcení (upasampada) z Bhiksu Sangha. "⁵

• d. Čínská Sarvastivada Vinaya

  Druhý gurudharma je: „Bhiksuni by měl přijmout úplné vysvěcení od Bhiksu Sangha. "⁶

V tomto případě bhiksus tibetské mulasarvastivady vinaya samotná tradice mohla vést vysvěcení bhiksuni.

• A. Výhodou tohoto postupu je, že je jednoduchý a nevyžaduje zapojení dalších buddhistických tradic.
• b. Nevýhodou tohoto postupu je, že vinaya zdroje neuvádějí, že bhiksuni mohou být vysvěceni pouze bhiksusem. Kromě toho může být tento postup pozdějšími generacemi kritizován jako neúplný, stejně jako první vysvěcení čínských bhiksunů v roce 357 n. l.

2. Bhiksuni vysvěcení duální sanghou Dharmagupta bhiksunis a Mulasarvastivada bhiksus

• A. Pali Theravada Vinaya

  • i. Šestý gurudharma zní: „Když jako zkušební komisař absolvovala výcvik v šesti [sikkhamana] pravidla na dva roky, měla by požádat o vysvěcení od obou sanghů."⁷
  • ii. Pro bhiksuni je předepsán postup dvojího svěcení.⁸

• b. Mulasarvastivada Vinaya

  • Tibetský

    Pro bhiksuni je předepsán postup dvojího svěcení. Vznešený řekl: „Protože Mahaprajapati a dalších 500 žen Sakya přijalo osm gurudharmas, vyšli a přijali úplné vysvěcení; tak se stali bhiksuny. Ostatní ženy musí být vysvěceny postupně.“⁹ Sleduje to karmavacana, tj. postup, při kterém se žena stane buddhistkou, an upasika, A klášterní, včetně postupných stupňů svěcení až po bhiksuni. Za prvé, dostane [základní] brahmačárja pravidlo od Sangha nejméně 12 bhiksunů, po kterém následuje vysvěcení dvěma sanghami: bhiksuni Sangha nejméně dvanácti bhiksuni a bhiksu Sangha alespoň deseti bhiksusů, před a karmakarika kdo je bhiksu, uvedením jména její abatyše (upadhayika), Atd.¹⁰

  • Sanskrit

    Stejné jako výše.¹¹

  • čínština

    Pro bhiksuni je předepsán postup dvojího svěcení.¹² Mahápadžapati přijal osm gurudharmas spolu s 500 ženami. Poté se starší Upali zeptal BuddhaA Buddha řekl, "Mahápadžapati přijal osm gurudharmas jako její vycházení a jako její úplné vysvěcení bhiksuni. A co ostatní ženy? Jak na to půjdou?" A Buddha řekl: "Potom by ženy měly následovat pořadí podle Dharmy, aby šly vpřed a přijaly vysvěcení." Ženy však nechápaly, co je míněno „jít v pořadí“, a tak se zeptaly Buddha. A Buddha řekl, "Mahápadžapati, jako hlava a spolu s 500 ženami Sakya přijali osm gurudharmas a tímto způsobem vyšel a stal se plně vysvěcen na bhiksuni. Poté by měly ostatní ženy, které chtějí jít vpřed, udělat totéž a následovat sekvenci. Pokud chce žena jít dál, měla by jít k bhiksuni, projevit jí úctu a bhiksuni by se jí měla zeptat, zda existují nějaké překážky. Pokud neexistují žádné překážky, měla by ji přijmout, dát jí tři útočiště a pět příkazy. [Následuje vysvětlení tří útočišť, pěti příkazy] Nakonec dává své úplné vysvěcení bhiksuni.¹³

• C. Čínská Mahisasaka Vinaya

  • i. Čtvrtý gurudharma je siksamana, poté, co se naučil příkazy, by měl přijmout plné vysvěcení od obou sanghů.“¹⁴ Mahaprajapati byl vysvěcen přijetím osmi gurudharmas. Po ní byla další skupina jeptišek vysvěcena Mahaprajapati spolu s deseti bhiksu.
  • ii. Pro bhiksuni je předepsán postup dvojího svěcení.¹⁵

• d. Čínská Mahasanghika Vinaya

  • i. Druhý gurudharma je: „Po dvou letech učení se [siksamana] příkazybhiksuni by měl přijmout plné vysvěcení od obou sanghů.“¹⁶
  • ii. Pro bhiksuni je předepsán postup dvojího svěcení.¹⁷

• E. Čínská Sarvastivada Vinaya

  Pro bhiksuni je předepsán postup dvojího svěcení.¹⁸

• F. Čínská théraváda Vinaya

  • i. Šestý gurudharma je: „Po a siksamana dva roky trénovala šest pravidel, měla by požádat o vysvěcení u obou sanghů.“¹⁹
  • ii. Pro bhiksuni je předepsán postup dvojího svěcení.²⁰

• G. Čínská Dharmagupta Vinaya

  Pro bhiksuni je předepsán postup dvojího svěcení.²¹.

V tomto případě mohlo deset tibetských mulasarvastivada bhiksu provést vysvěcení společně s dvanácti dharmagupta bhiksuni. Obřad vysvěcení bhiksuni lze recitovat v tibetštině, a to buď pomocí manuálu duálního vysvěcení bhiksuni, který byl přeložen z čínštiny do tibetštiny, nebo ordinační procedury sestavené tibetským bhiksusem na základě tibetských zdrojů. V tibetské mulasarvastivádě vinaya, bhiksuni jsou vysvěceni nejprve dvanácti bhiksuny, tj. Sangha předává kandidátovi brahmacaryopasthana slib.²² Poté se deset bhiksuů spojí s dvanácti bhiksuni, aby provedli závěrečný rituál bhiksuni. Protože ta osmička parajikas a tři spolehnutí atd. jsou recitována pouze bhiksuy a jsou stejná v Dharmaguptě a Mulasarvastivádě, lze říci, že kandidáti obdrží Mulasarvastivadu. příkazy.

B. Otázka: K předání přikázání musí mít člověk sám tyto příkazy nebo mít příkazy, které jsou vyšší než ty. Je tedy Bhiksu Sangha sám oprávněn předávat přikázání bhiksuni?

Ano, protože bhiksu příkazy jsou buď považováni za vyšší než bhiksuni příkazy nebo být z jedna přirozenost (ngo bo gcig; ekabhava) s bhiksuni příkazy. Je tomu tak proto, že:

1. Říká se, že pokud se bhiksu promění v ženu, pak má bhiksu automaticky bhiksuni příkazy a nepotřebuje znovu přijímat svěcení. Podobně, pokud se bhiksuni promění v muže, automaticky má bhiksu příkazy a nemusí je přijímat znovu. (Viz dodatek o transformaci pohlaví s překladem z pálijského kánonu.) Toto je podobná pasáž v Dharmaguptě vinaya: „V té době se bhiksu proměnil v ženu. zeptal se bhiksus Buddha, „Měl by být vyloučen [z Sangha]?" The Buddha řekl: „Ne, neměl by být vyloučen. Může být poslán k Bhiksunům Sanghaa ponechává si jeho upadhyaya a áčárja a jeho předchozí ordinační seniorát.“²³
2. V Pali vinaya, říká se, že Bhiksu Sangha sám vysvětil 500 žen doprovázejících Mahaprajapatiho a další ženy. Tato svěcení byla provedena na radu Buddha sám. K přenosu těchto příkazynemuseli být bhiksunisté. Později, poté, co se některé ženy cítily trapně odpovídat na intimní otázky před bhiksusem, Buddha říká se, že zavedl proceduru, kdy mistři bhiksuni klást tyto otázky atd. To je jasné z páli vinaya, který je historiky považován za nejstarší verzi vinaya k zapsání.
3. Na prvním koncilu po BuddhaJe parinirvána, Bhiksu Upali je řekl, aby recitoval celek vinaya Pitaka. V tomto případě musel recitovat Bhiksuni Pratimoksa Sutra, také. Upali nevedl posadha, ale on recitoval Bhiksuni Pratimoksa Sutra jako součást kompilace Buddhaučení. Bylo mu to dovoleno, i když neměl bhiksuni příkazy. Podobně tibetský geshe studia zahrnují studium Bhiksuni vinaya.

C. Otázka: Je možné, aby tibetské jeptišky přijaly plné vysvěcení bhiksuni v souladu s tradicí Dharmagupta Vinaya, která vzkvétala v Číně, Koreji, Tchaj-wanu, Vietnamu atd.?

Ano. Vysvěcení mohlo provést deset bhiksu a deset bhiksuni z Dharmagupty vinaya tradice, ať už z Tchaj-wanu, Koreje, Vietnamu nebo jiných zemí, v souladu s bhiksuni upasampada obřad. V Dharmaguptě vinaya, bhiksuni jsou nejprve vysvěceni deseti bhiksuni. Pak tito „základní dharma“ bhiksuni (pero-fa-ni) a bhiksuni pravidlo mistr jít před shromážděním deseti bhiksu ve stejný den. Takové svěcení by bylo velmi snadné zařídit.

Vysvěcení Bhiksuni od Dharmagupty Bhiksuse a Dharmagupty Bhiksunise

Vysvěcení bhiksuni mohli vykonávat bhiksuové a bhiksuni z tradice dharmagupty v souladu s bhiksuni upasampada obřad. V Dharmaguptě vinaya, bhiksuni jsou vysvěceni deseti bhiksuny a poté jdou před shromážděním deseti bhiksu ve stejný den.

V tomto případě by jeptišky z tibetské tradice mohly být vysvěceny bhiksu a bhiksuni z Dharmagupty vinaya tradice. Toto je postup, který byl použit k obnovení Bhiksuni Sangha na Srí Lance. První tři skupiny srílanských bhiksunitů byly vysvěceny bhiksu a bhiksuny čínské nebo korejské tradice.

Od roku 1998 provádějí svěcení srílanští théravádové bhiksuové společně se srílanskými bhiksuny v souladu s rituálem svěcení théraváda bhiksuni. Srílanští mniši umožnili nově vysvěceným bhiksunům působit jako mistři svěcení kvůli zvláštním okolnostem a protože mnoho z těchto bhiksunitů bylo vysvěceno jako desetpravidlo řádové sestry 20 a více let. Srílanští bhiksuni nyní pozorují 311 bhiksuni příkazy théravádové tradice a jsou ve srílanské společnosti přijímáni jako théravádové bhiksuni. Stejným způsobem mohly jeptišky tibetské tradice přijmout vysvěcení bhiksuni v tradici a praxi dharmagupty podle Mulasarvastivady. vinaya. Po dvanácti letech mohli vykonat vysvěcení bhiksuni společně s bhiksu z tibetské tradice mulasarvastivada.

D. Otázka: Existují jasné záznamy naznačující, že linie bhiksu a bhiksuni existují ve východní Asii bez přerušení?

Ano. Připojeny jsou texty dokumentující, že: (1) lze vysledovat čínskou linii bhiksu, která vzkvétala ve východní Asii Buddha sám Šákjamuni;²⁴ a (2) linie bhiksuni lze vysledovat k prvnímu čínskému bhiksuni Ching Chien (Jing-jian) v roce 357 CE. Texty dokumentující obě tyto linie jsou přiloženy.²⁵

Čínský mistr Dao-hai (Tao-hai) tvrdí, že „Jedním slovem, linie vysvěcení bhiksuni v Číně byla zjevně porušena (obdržet základní pravidla od sangha sestávající pouze z bhiksunů, nemluvě o přijetí 1-skupinového vysvěcení od bhiksu) během dynastie Sung (kolem roku 972).²⁶ Toto tvrzení je vyvráceno jasnou dokumentací. Během severní dynastie Sung císař Tai-zu zahájil pronásledování buddhismu a zakázal bhiksunům cestovat do klášterů bhiksu, aby přijali vysvěcení. Tento zákaz však neplatil dlouho. Poté, co císař Tai-zu zemřel v roce 976, se k moci dostal jeho syn Tai-zong, který byl dobře nakloněn buddhismu.²⁷ To lze dokázat z historických záznamů, které dokumentují, že Tai-zong založil ordinační platformu v roce 978. Další ordinační platformy byly postaveny v letech 980, 1001, 1009 a 1010.²⁸) Významný byl zejména rok 1010, protože po celé zemi bylo vztyčeno 72 ordinačních platforem.

E. Otázka: Jak by měl siksamana být vykonáno svěcení?

1. Projekt siksamana příkazy mohl být dán Dharmaguptou bhiksunis podle tradice Mulasarvastivady s použitím siksamana příkazy z tradice Mulasarvastivada. To je možné, protože bhiksunité byli vysvěceni podle Dharmagupty vinaya mít všechny siksamana příkazy jak je vysvětleno v Mulasarvastivada vinaya, siksamana příkazy by mohla být vysvětlena bhiksuny v tibetštině pomocí tibetského textu mulasarvastivada.
2. Výcvik jeptišek v bhiksuni příkazy mohla být kandidátům během těchto dvou let vysvětlena siksamana trénink, protože siksamanas mají povoleno studovat bhiksuni příkazy. Školení jeptišek v siksamana příkazy po dobu dvou let lze provést jedním ze tří způsobů:
   1. Školení v Indii nebo Nepálu
      Bhiksunité z Tchaj-wanu, Koreje a dalších zemí mohou pomáhat s výcvikem kandidátů v Indii a Nepálu.
   2. Školení na Tchaj-wanu, Koreji nebo Vietnamu
      Výhodou této možnosti je, že kandidáti získají vynikající školení klášterní disciplínu a získat zkušenost života se staršími bhiksuny. Nevýhodou je, že mnoho kandidátů na vysvěcení bhiksuni v tibetské tradici je uprostřed intenzivního vzdělávacího programu. Bylo by přerušení, kdyby tito kandidáti odjeli na Tchaj-wan nebo jinam trénovat příkazy. Školení navíc probíhá v neznámém jazyce a kultuře.
   3. Tibetský bhiksus mohl také učit siksamana příkazy, založený na Mulasarvastivada vinaya.
3. V textech všech je to jasné vinaya tradice, které šramanerika a siksamana příkazy mají dát bhiksuni. Výcvik jeptišek v bhiksuni příkazy mohla být kandidátům během těchto dvou let vysvětlena siksamana trénink, protože siksamanas mají povoleno studovat bhiksuni příkazy. Podle Dharmagupty vinaya, je siksamana musí studovat bhiksuni příkazy na dva roky.²⁹

   Toto školení lze provést dvěma způsoby:

   1. Tibetský bhiksus mohl učit Bhiksuni Pratimoksu podle tradice Mulasarvastivada.
   2. Bhiksuni z Číny, Koreje nebo jiných zemí mohou být pozváni, aby vysvětlili bhiksuni příkazys použitím textů Dharmagupty a Mulasarvastivada.
4. Výjimky s ohledem na siksamana svěcení je za určitých okolností možné. Ve hře Kunkhyen Tsonaba Sherab Zangpo Dulwa Tsotik,³⁰ v rámci dvouletého školení a siksamana, říká, že a siksamana potřebuje vzít příkazy "od an upadhyayika a samice karmakarika, společně s a sangha bhiksunů. Samice sangha se musí skládat z dvanácti bhikshunis v „centrální zemi“. V „hraniční zemi“, kde není k dispozici dvanáct bhiksunů, musí být přítomno šest bhiksuni. Pokud tento počet bhiksuni není úplný a příkazy jsou dány komunitou čtyř bhiksunů, the příkazy říká se, že povstanou, ačkoli ti, kdo provádějí svěcení, se dopustí chyby (nyes byas; duskrita). Stejný text říká: „Pokud člověk nemůže najít požadované bhiksuni, je to pro Bhiksu dokonce přípustné. Sangha dát siksamana příkazy (dge slong ma de dag ma rnyed na/ dge slong pha'i dge 'dun gyis kyang dge slob ma'i bslab pa sbyin du rung ste). "³¹

F. Otázka: Existuje v Číně jedna nebo dvě linie bhiksuni?

V tradici Dharmagupty je jedna linie bhiksuni, ne dvě.

V roce 357 n. l. byl Ching Chien (Jing-jian) vysvěcen na bhiksuni samotným bhiksusem, protože v té době v Číně nebyli žádní bhiksuni. Čínští buddhisté to tradičně považují za začátek svěcení bhiksuni v Číně. Po příchodu Bhiksuni Devasary a dalších bhiksunitů ze Srí Lanky byli Hui-kuo (Hui-guo) a další čínští bhiksunité znovu vysvěceni jak bhiksu, tak bhiksuny, v obřadu vedeném mistrem bhiksu Sanghavarmanem a bhiksunským mistrem Devasarou ( Pali. Tessara, Chin. Tieh-so-lo) v roce 434 CE

Přestože svěcení bhiksuni pouze bhiksusem je chybný postup, je považováno za platné. Dokonce i starší vinaya mistr Dao Hai (Tao-hai), který je znepokojen stavem vinaya praxe obecně v těchto dnech souhlasí s tím, že vysvěcení bhiksuni samotným bhiksuem je platné, i když bhiksuové, kteří takové svěcení provádějí, se dopustí menšího prohřešku. Dharmagupta vinaya Pitaka zdroj pro svěcení bhiksuni samotným bhiksusem je čtvrtý gurudharma, jak je vysvětleno výše. To je ekvivalentní prvnímu gurudharma z Mulasarvastivady vinaya. Jak zmínil Bhiksu Dao Hai (Tao-hai), čtvrté století vinaya mistr Gunavarman a mistr dharmagupty ze sedmého století Tao-Hsuan (Tao-xuan) se shodli, že je platné pouze vysvěcení bhiksuni od bhiksuse.³²

Linie, která začala Ching Chien (Jing-jian) byla posílena přes re-ordinaci bhiksuni duálním obřadem svěcení, který v roce 434 nl provedli bhiksuni ze Srí Lanky spolu s čínskými bhiksu v čele se Sanghavarmanem. To bylo učiněno, aby se odstranily pochybnosti jeptišek, které byly dříve vysvěceny pouze bhiksuy a které se ptaly, zda svěcení, které přijaly pouze od bhiksu, je dostatečné. Historie toho, jak byla linie bhiksuni, počínaje Mahaprajapati, přenesena z Indie na Srí Lanku dcerou krále Asoky Sanghamitra a poté byla přenesena Devasarou a jedenácti dalšími bhiksuni ze Srí Lanky do Číny, je dobře zdokumentována a lze ji vyžádat od Představenstvo Srí Lanského řádu Bhikkhuni.

V současné době ve východní Asii, když je bhiksuni pozvána, aby sloužila jako mistr bhiksuni, neptají se jí, zda byla vysvěcena v jednom nebo dvojím obřadu svěcení. Oba typy svěcení jsou považovány za platné. Existuje tedy pouze jedna linie vysvěcení bhiksuni, nikoli dvě.

G. Otázka: Jsou k dispozici dokumenty, které zaznamenávají rodovou linii Dharmagupty Bhiksuni Vinaya?

Linie bhiksu v Číně může být zdokumentována až do minulosti Buddha. Linie bhiksuni v Číně lze doložit od doby Ching Chien (Jing-jian), prvního čínského bhiksuni, v roce 357 n. l. Text, který dokumentuje linii bhiksu až do doby Buddha Šákjamuni je zde přiložen. Text, který dokumentuje linii bhiksunů v Číně od doby prvních čínských bhiksunů až do současnosti, je zde také přiložen.

vinaya zdroje dokládající platnost vysvěcení Dharmagupta bhiksuni jsou uvedeny výše, včetně (1) vysvěcení bhiksuni samotným bhiksusem a (2) bhiksuni vysvěcení duálním Sangha bhiksuni a bhiksus (viz str. 1-3 tohoto článku).

H. Otázka: Provádějí se obřady vysvěcení bhiksuni, které se provádějí ve východní Asii, v souladu s pokyny uvedenými v Dharmaguptaka Vinaya?

1. Při obřadech svěcení bhiksuni, které se konají na Tchaj-wanu, jsou jeptišky svěceny ve skupinách po třech, nikoli ve skupinách po jednom nebo dvou stech. Existuje mnoho kandidátů, kteří jsou stejně jako v tibetské tradici rozděleni do skupin po třech, a proto obřad vysvěcení trvá dlouho. Procedura se provádí v souladu s úplným rituálem bhiksuni, jak je uvedeno v vinaya texty. Nově vysvěcení bhiksunité jsou individuálně informováni po třech o přesném čase jejich vysvěcení, aby se určila jejich seniorita. Vědět, kdo je sám sobě starší, je v čínských, korejských, tchajwanských a vietnamských tradicích považováno za velmi důležité v každodenním životě. bhiksus a bhiksuni jsou si velmi dobře vědomi klášterní seniority a stát, chodit a sedět podle seniority, jak je určeno dobou jejich vysvěcení.
2. Sanskrtský termín patati (Tib.'don pa, Chin. nien/nian) má ve skutečnosti dva významy: „číst (nahlas)“ a „recitovat (nahlas). Slovo lze vykládat oběma způsoby, recitovat zpaměti nebo číst nahlas z textu. V čínštině „recitovat sútry“ je obvykle “nien ťing (nian-jing)“ a stejně jako sanskrt může odkazovat jak na „čtení nahlas (z textu)“, tak na „hlasité recitování (zpaměti). V tibetštině „recitovat Pratimokša sútra je "tak sor thar pa'i mdo 'don pa; v čínštině, sou po-lo-ti-mu-chai nebo zpívané po-lo-ti-mu-chai (Obě sou a zpíval znamená číst nahlas).

Rozpor mezi praxí v raných dobách a dnes lze snadno vysvětlit. Je pravda, že v době Buddha a když vinaya se sestavovaly texty, psaní nebylo ve společnosti běžné. Proto byly texty v té době přenášeny ústně, zpaměti. Na moderním Tchaj-wanu je považován za vhodný pro pravidlo mistr číst určité části rituálu nahlas během procedury svěcení, i když se kandidáti musí naučit rituály nazpaměť a během rituálu se nesmí spoléhat na žádné texty. Příslušné úseky textu buď odříkají zpaměti, nebo je opakují po předloze. Učit se části textů nazpaměť je nedílnou součástí přípravy kandidátů během třiceti nebo pětačtyřiceti dnů slavnostního vysvěcení na trojité platformě. Západní kandidáti na vysvěcení bhiksuni jsou také požádáni, aby se určité části obřadu (například otázky o překážkách) naučili zpaměti.

Proč investovat do čističky vzduchu?

Je jasné, že dnes existuje živá linie bhiksunů, s více než 58,000 XNUMX bhiksuny v Číně, Koreji, Tchaj-wanu, Vietnamu a jinde. Tato linie sahá až do Buddha Šákjamuni a první jeptiška Mahápradžapati. Linie byla předána z Indie na Srí Lanku Sanghamitrou a poté ze Srí Lanky do Číny Devasarou, kde se spojila s již existující linií bhiksunů, kteří byli vysvěceni pouze bhiksuy. Rodová linie pak vzkvétala v Číně a odtud se přenesla do Koreje, Tchaj-wanu, Vietnamu a dalších zemí. I když je pravda, že ne každé vysvěcení bhiksuni bylo provedeno v proceduře duálního vysvěcení, je nesporným faktem, že čínská linie bhiksuni pokračovala bez přerušení a vzkvétala až do současnosti. Proto neexistuje žádná překážka pro provádění svěcení bhiksuni pro jeptišky v tibetské tradici.

Viz také Výbor pro svěcení Bhikṣuṇī v tibetské tradici.

1. Cullavagga X.2.1 (Vin II 257,79). Úplný seznam referencí pro těchto osm gurudharmas v různých provedeních vinaya a tabulku jejich různého pořadí a odchylek, viz JinLi Chung, „Gurudharma und Astau Gurudharmah“, Indo-íránský žurnál 42 (1999), str. 227-34. ↩

2. bLa ma'i chos brgyad (také známý jako: lCi ba'i chos brgyad). Tibetská mulasarvastivada vinaya, Lhasa Kangyur, Dillí, 'Dul ba, sv. Da (11), str. 154a5-7: dge slong rnam las bud med rnams kyis rab tu 'byung ba dang/ bsnyen par rdzogs nas/ dge slong ma'i dngos por 'gyur ba rab tu rtogs par bya'o/ kun dga' bo ngas 'di ni/ bud med rnams kyi nyes pa dgag cing mi 'da' bar bya ba'i phyir/ bla ma'i chos dang por bcas te/ de la bud med rnams kyis nam 'tsho'i bar du bslab par bya'o//. Totéž v Peking Kangyur, 'Dul ba, sv. Ne 99b-101b, str. 162, fol. 99b1-2 násl. ↩

3. Částečný anglický překlad se nachází v Dianě Paul, Ženy v buddhismu, str. 85. „V přítomnosti mnichů, ó Anando, se očekává, že ženy požádají o vysvěcení, aby mohly vystupovat jako jeptišky. Prohlašuji to jako první důležité pravidlo pro ženy, jak překonat překážky, aby bylo možné udržovat poučení po celý život.“ Tento překlad je založen na CM Ridding a Louis de la Vallée Poussin, „Fragment of the Sanskrit vinaya. Bhiksunikarmavacana,“ Bulletin školy orientálních studií 1:3(1920) 123-43. Srov. Michael Schmidt, „Bhiksuni-Karmavacana. Die Handschrift Sansk. c.25(R) der Bodlein Library Oxford,“ in Studien zur Indologie und Buddhismuskunde. Festgabe des Seminars für Indologie und Buddhismuskunde für Prof. Dr. Heinz Bechert zum 60. Geburtstag am 26. Juni 1992 (Bonn: Indica et Tibetica, 1993, s. 239-88). Odpovídající první gurudharma v sanskrtském textu Mulasarvastivada BhiKaVa(S), folio 4b5-5a1, zní: bhiksubhyah sakasad ananda matrgramena pravrajyopasampad bhiksunibhavah pratikamksitavya imam aham ananda matrgramasya prathamam gurudharmmam prajnapayamy avaranayanatikrama (5a1) (n)aya yatra matrgramena siksavajaniyam. Srov. Michael Schmidt, „Zur Schulzugehörigkeit einer nepalesischen Handschrift der Bhikshuni-Karmavacana“, v Untersuchungen zur buddhistischen Literatur (Sanskrit-Wörterbuch der buddhistischen Texte aus den Turfan-Funden, Beiheft 5) (Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1994). ↩

4. Texty šesti škol vinaya se nacházejí v čínském překladu: Dharmagupta, Mahisaka, Mahasanghika, Theravada, Sarvastivada a Mulasarvastivada. Mulasarvastivada: Taisho 24, T.1451, str. 351b, řádek 19. "Bhiksuni by měl požádat o vycházení a úplné vysvěcení, aby se stal přirozeností bhiksuni z bhiksu." ↩

5. Dharmagupta: Taisho 22, T.1428, 923b, řádek 8. ↩

6. Sarvastivada: Taisho 23, T. 1435, str. 345c. ↩

7. Cullavagga X, IB Horner, Kniha kázně, sv. 5, str. 355 XNUMX. ↩

8. Cullavagga X, IB Horner, Kniha kázně, sv. 5, str. 375-379. ↩

9. Lhasa Kangyur, sv. Da [11] str. 158a6-7 bcom ldan 'das kyis bka' stsal pa/ go'u ta mi skye dgu'i bdag mo chen mo la sogs pa shaakya mo lnga brgya rnams ni/ bla ma'i chos rnams khas blangs pas/ rab tu byung zhing parhing bsnyen te/ dge slong ma' dngos por gyur to/ bud med gzhan ni rim bzhin bya ste/. ↩

10. Tamtéž, str. s. 158a7-181a4. ↩

11. Paul, Ženy v buddhismu, s. 86-94. ↩

12. T.24, str. 459c, řádek 10 až str. 465a, řádek 20. ↩

13. Mulasarvastivada: Taisho 24, str. 351c. ↩

14. Dharmagupta: Taisho 22, T. p. 185b. ↩

15. T.22, str. 218b, řádek 9. ↩

16. Taisho 22, T.1425, str. 474. ↩

17. T.22, str. 471b, řádek 12. ↩

18. T.23, str. 331b, řádek 15. ↩

19. Nan-chuan Da-tsang Ching, sv. 4, str. 341. ↩

20. Nan-chuan Da-tsang Ching, sv. 4, str. 360-364.  ↩

21. T22. str. 1065b, řádek 11. ↩

22. Tib. tshangs spyod nyer gnas kyi sdom pa. ↩

23. T22, str. 813b, řádek 15. ↩

24. Lu-tsung t'e-pu (Linie z vinaya Škola), sestavil Yuan-liang během dynastie Ching (Qing) (Taipei: Hsin-wen-fong Publications, 1987). ↩

25. Kompletní záznamy biografií Bbiksunis (Taipei: Fo-chiao Publications, 1988). Tato práce obsahuje dvě kompilace: (1) Pi-chiu-ni chuan (Životopisy Bhiksunis), sestavil Pao-chiang v šestém století, a (2) Hsu Pi-chiu-ni chuan (The Sequel Biography of Bhiksunis), sestavil Chen-hua (1911-).  ↩

26. Viz Bhikkhu Tao-hai, „Diskuse o svěcení Bhiksuni a jeho rodokmenu v Číně: Na základě písem v čínštině vinaya a Historická fakta,“ Příspěvek uvedený na vinaya konference konaná v Dharamsale v roce 1998, s. 17-18. ↩

27. Heng-ching Shih, „Linie a přenos: Integrace čínských a tibetských řádů buddhistických jeptišek“, Buddhistický časopis Chung-hwa I, č. 13 (2000): 529-31.  ↩

28. Sik Chien-yi, Tři kapitoly o osvěžujícím zvuku dharmy: Kolektivní eseje „Re-ordinace jeptišky“, (Nantou: Dakinava Press, 2002), str. 13. ↩

29. T.22, str. 1048c, řádek 8. ↩

30. Tibetský komentářDul ba mtsho tik, od mTso sna ba shes rab bzang po (nar. 13. stol.). Celý název textu je:Dul ba mdo rtsa'i 'grel pa nohy bshad nyi ma'i 'od zer (TBRC Code W12567). Ka (1), str. 120a4-5. ↩

31. sv. Ka (1), str. 120a5-6. ↩

32. Tamtéž, str. 6. ↩