Stanovení směru pro oživení bhikshuni svěcení

Geshe Jampel Senge

Již dlouhou dobu Jeho Svatost Dalai Lama se snaží dát dohromady buddhisty sangha oživit svěcení bhikšuni. Nepotřebuji zacházet do podrobností, protože na to nemáme čas. Ale pokud si pamatuji, někdy na začátku 80. let s tím Jeho Svatost začal, když Karma Gelek Yutok byl tajemníkem ministerstva pro náboženské záležitosti (nyní: Department of Religion and Culture = DRC). Jeho Svatost pověřila Geshe Tashi Tseringa, aby provedl nějaký výzkum platnosti bhikshuni slib na Tchaj-wanu a tři knihy vyšly v Dharamsale v roce 2000. DRC distribuovala tyto tři knihy, které vzešly z tohoto výzkumu, v roce 2001. Nejsem si jistý, zda to byl celý výzkum. Každopádně Jeho Svatost udělal vše, co bylo v jeho silách, aby dal dohromady různé buddhistické skupiny, abychom mohli uspořádat konferenci a pak dojít k nějakému závěru k oživení tohoto [svěcení bhikshuni]. Musíme pochopit, že Tibeťané nemohou učinit univerzální prohlášení: Jdeme vpřed, uděláme to, protože se musíme řídit Vinaysutra. bhikšuni slib má co do činění s učením souvisejícím s Vinaysutra. Stejně jako v Organizaci spojených národů, když chtějí jednat, i zde je 500 členů, kteří potřebují konsensus. Bez konsensu nemohou jednat. Stejně tak, co se děje v buddhismu, všichni bhikšové, zvláště ti, kteří jsou zodpovědní a vysoce respektovaní ve svých komunitách, se musí sejít a pak se rozhodnout, zda by se to dalo oživit nebo ne. Proto my Tibeťané nemůžeme jen tak jednostranně prohlásit, že to uděláme, protože předpokládám, že by to v budoucnu způsobilo další problémy. Je tedy důležité, abychom pozvali bhikšu a důležité lidi ze Srí Lanky (což je největší buddhistická země), z Thajska a pokud možno z Barmy, i když tam je politická situace složitá.

Proto bych rád požádal dnešní shromáždění, aby o tom diskutovalo, abychom na konci dne mohli mít prohlášení nebo mohli napsat dopis těmto komunitám, aby se k nám připojili na konferenci, kdykoli k tomu dojde. To je nejlepší způsob. Můžeme tedy dosáhnout konsensu. A pak nebudou žádné špatné pocity, nebude žádné odcizení mezi buddhistickými komunitami. Tohle je velmi důležité. Musíme mít konsenzus. Tibeťané to nemohou udělat jednostranně. To musí být mnohostranné. Omlouvám se, když použiji tato konkrétní slova, ale je to tak.

JV dalajlama

Jedním z důležitých bodů je obnova bhikshuni slib. Po mnoho let se velmi vážně snažíme zlepšit situaci tibetských jeptišek. Zaprvé v tibetské komunitě poskytujeme klášterům veškeré povzbuzení, aby zahájily kvalitnější studium, jako například ve velkých klášterech. Takže už teď jsou nějaké pozitivní výsledky. Nejméně ve třech nebo čtyřech ženských klášterech v Indii je jejich úroveň znalostí buddhistické filozofie velmi dobrá. Nyní jsme v procesu dokončování závěrečné zkoušky geshe-ma (překladatel: což je ekvivalent geshe). (Jeho Svatost ukazuje na někoho, kdo mu zůstal, ven. Jampa Tsedroen, jeden z řečníků konference.) Takže byste měli zůstat nějaký čas v Indii a pak byste měli být geshe-ma. (Jeho Svatost se směje.) Nebo studujte v Hamburku a pak se při jedné příležitosti můžete zapojit do naší velké debaty (překladatel: tibetská zkouška) a pak budeme vědět, jaká je kvalita nebo úroveň znalostí v hamburské instituci. (Jeho Svatost se směje.) Tyto věci se odehrávají v rámci našich vlastních hranic (tj. v rámci naší vlastní tibetské buddhistické tradice).

Nyní, pokud jde o bhikshunis, jak nám řekl Geshe-la, mezi buddhistickými zeměmi vinaya tradice je stále živá, protože v Thajsku, Barmě a na Srí Lance již nejsou bhikshunisové. Existují pouze v čínské tradici. A nedávno jsem potkal jednoho Vietnamce. Řekl mi, že ve vietnamské buddhistické tradici bhikshuni slib linie je velmi autentická. Bylo mi řečeno. Nevím. V čínském případě v jednom klášteře na Tchaj-wanu provádějí svěcení bhikshunisů. Ve skutečnosti se tam jedna schůzka konala při mé druhé návštěvě Tchaj-wanu. Jeden čínský bhikshu zdůraznil důležitost oživení bhikshuni slib v jiných tradicích. Na stejném setkání, po našem setkání, jeden starý čínský bhikshu řekl jinému Tibeťanovi lama, velmi vysoká Sakya lama, Khenpo Kunga Wangchuk Rinpočhe, že se trochu zdráhal provést nebo oživit bhikšuni slib z čínské tradice. Tak nevím. [To znamená, že uvnitř samotných Číňanů by mohla existovat určitá neochota, jako u tohoto vysokého čínského buddhisty mnich.

A také jsem potkal nějaké buddhisty Gesnyen-ma—žena [laik] (upasika) ze Srí Lanky a také z Thajska. Řekli mi, že v Thajsku a na Srí Lance je v dnešní době mezi ženami touha obnovit svěcení bhikšuni. Zdá se tedy, že i v těchto zemích se situace mění. Ale zdá se [pokud to mohu říci, může být příliš neomalené, ale] si myslím, že vzhledem k určitému stupni převahy bhikšů na Srí Lance nebo v Thajsku názor upasikas nemusí být ještě příliš zjevné (tib.: mi mngon pa) nebo zavedené ve veřejném povědomí. Myslím, že kvůli tomu jejich hlas ještě nevychází vážně. Zdá se, že v této oblasti dochází k nějaké nedbalosti.

Takže teď si myslím, že nadešel čas. Z naší strany, v případě Tibetu, jsme na tom již zahájili seriózní výzkumnou práci. Máme překlad bhikshuni Pratimokša sútra od čínských po tibetské a další podobné materiály. (Možná má Jeho Svatost na mysli rituál vysvěcení bhikšuni, který byl také přeložen z tibetštiny do čínštiny.) Takže s tímto materiálem cítím, že nyní nastal čas.

Potřebujeme někoho, kdo bude skutečně vykonávat tuto práci konkrétně, ne jen nějaké vyjádření, nějaké prohlášení nebo usnesení na jednom setkání. To není dostatečné. Myslím, že bychom měli něco nastavit. Nedávno také některé tibetské jeptišky v Indii vážně přemýšlely o tom, jak tuto práci provést. To je dobře. Teď raději ne tibetský Ani-las, ale západní buddhista Ani-las. Myslím, že oni – myslím, že pokud vy [západní jeptišky] tuto práci provedete, může být efektivnější (Jeho Svatost opět ukazuje na ven. Jampa Tsedroena). Například: je otázkou, zda se nám Tibeťanům vůbec podaří získat vízum na návštěvu Srí Lanky nebo Barmy, nebo dokonce Thajska, je obtížné. Myslím, že pro vás cizince je to jednodušší. Takže teď si myslím, že jeden tělo by měl být konkrétně odpovědný za tento úkol a poté jít na tato různá místa pro další druh výzkumu. A mezitím diskutujte se staršími bhikshuy. Myslím, že za prvé, starší bhikšuni potřebují napravit způsob myšlení bhikšuů.

Nyní je 21. století. Všude se mluví o rovnosti. Nedávno jsem řekl: ať už mezi Tibeťany, Číňany nebo mezi Evropany, myslím, že najdeme větší počet žen, které skutečně projevují zájem o náboženství a zejména o buddhistickou Dharmu. Stejně jako v celém regionu Himaláje. Když tam předávám učení, mužů je méně, žen je více. Během nedávného učení jsem si toho nevšiml, myslím, že možná většina byly ženy. (Jeho Svatost s odkazem na organizátory) Jak to bylo? Bylo jich víc? (Diego Hangartner: skoro totéž; Jeho Svatost: Bylo jich víc? Všimli jste si? ​​Odtamtud jsem nemohl počítat, to je jiné. Smát se v publiku.)

Takže přirozeně [je to] právo žen. Buddhismus v zásadě potřebuje rovnost. Pak jsou tu některé opravdu drobné věci, které si jako buddhista zapamatujete – bhikšu je vždy první, pak bhikšuni. Vidím to jako podřadné. Klíčovou věcí je obnovení bhikšuni slib. Nejprve tedy vzdělávejte některé důležité druhy starších mnichů, jako jsou Barma, Thajsko, Srí Lanka. Pak [kontaktujte] některého vlivného respektovaného sangha vůdci mající nějaké povědomí, zájem. Konečně bychom měli mít nějakou mezinárodní buddhistickou konferenci, buddhistickou sangha konferenci a prodiskutujte problémy a pak udělejte nějaké univerzální usnesení nebo prohlášení. Myslím, že pak budou věci velmi jasné, velmi autentické.

Ve skutečnosti jsem to alespoň několikrát navrhl některým tchajwanským bhikšúům, kteří udělovali bhikšuni svěcení. Řekl jsem jim to, ale nevím, jestli je jejich strana méně efektivní nebo už nemá zájem.

Proto si myslím, že nyní nastal čas, měli bychom založit jakousi pracovní skupinu, výbor a provést práci a jít na různá místa. Takže znovu: jít do těchto míst, nemůžete jít jen s žebráckou miskou. Potřebuješ nějaké peníze. Přirozeně všichni naši bhikšuni nejsou příliš bohatí (smích). Takže bych vám určitě rád věnoval nějaký dar z autorských honorářů mých knih. Jistě, víte, nikdy jsem tyto knihy nepsal s cílem vydělat peníze, ale teď se zdá, že peníze automaticky přicházejí. Takže žádná škoda, ok (smích). Chtěl bych založit nějaký malý fond. Pak je-li nějaký druh aktivní tělo, pak jděte a diskutujte, kdekoli je to nutné. Pak si myslím, že přijde nějaký konkrétní výsledek. Jinak to půjde dál a dál. Kdykoli máme příležitost: prostě ano, ano, ano a pak se nic neděje. Takhle.