Vnitřní tygr: hněv a strach

V poslední době jsem hodně přemýšlel o svém hněv— ne ten hněv Teď ano, protože jsem se necítil skutečný hněv za nějakou dobu, ale hněv Kdysi jsem cítil. Přišlo mi, že můj problém nikdy nebyl hněv. Ne, že bych to tak neprojevoval hněv, ale hlavně jsem se zlobil, že se bojím. Strach byl vždy můj velký problém. Uvědomil jsem si to, když jsem si začal více vzpomínat na své dětství (tady se mi poslední dobou vracejí věci, na které jsem už dávno zapomněl). Uvědomil jsem si, že jsem se celý život bál a byl bych kvůli tomu tak naštvaný. Jen jsem se už nechtěla bát. Teď i můj strach, že mě zlomí bódhisattva slibuje jestli mě někdo udeří, je to kvůli mému hněv, A to hněv je založeno na strachu. Neustále se bojím. Celý život jsem se bál! Takže když jsem řekl, že se bojím, že mě někdo udeří, a já zareaguji tak, že ho udeřím zpátky hněv– to nebyl přesně ten problém. Pořád se bojím, že bych jim to vrátil, ale teď chápu, že skutečná obava je, že by ve mně vyvolali strach a pak bych jim ublížil.

Dovolte mi, abych vám toho poskytl živý příklad. Kdyby to nebylo ze strachu, nebyl bych teď ve vězení. Chlap, který zemřel v mém případě, mě ohrožoval, ohrožoval můj život. Alespoň tak jsem to tenkrát cítil. Když teď vím, co se svým strachem dělám, přemýšlím, jestli jsem to nebezpečí nepřehnal. Bez ohledu na to, strach je to, co mě motivovalo. Alespoň to mě nastartovalo do pohybu. Pak jsem byl naštvaný, že se bojím. Nakonec jsem mu ublížil, protože jsem se bál, kvůli svému strachu.

Tak teď se musím trochu smát. Uvědomuji si, že to, co ve skutečnosti říkám, je, že se bojím svého strachu! Absurdita toho! Absurdní nebo ne, stále to tak cítím. Obávám se, že pokud můj
tygr se vrhne, budu reagovat ze strachu a v minulosti to nikdy nedopadlo dobře.

Nabízí se otázka: Odkud pochází strach? To je ošemetné. Nevím, jak to jednoduše vysvětlit, ale zkusím to. Kdysi, když jsem byl dítě, měl jsem strach ze zranění.

Pak jsem prošel životní etapou, kdy jsem měl rád bolest. Byl to můj způsob, jak se zmocnit, převzít věc, které jsem se bál. Pak jsem se stal násilným člověkem, protože jsem se cítil nebojácný, zmocněný a samozřejmě nadrogovaný.

Poté, co jsem přišel do vězení, jsem vyvinul nový strach. Můj největší strach není z bolesti, nebo dokonce ze smrti. Největší strach mám z toho, že budu zatlačen do mentality boje nebo útěku, o které mluví západní psychologie. Proč? Protože jsem v takovém duševním stavu ublížil příliš mnoha lidem. Jednou jsem kvůli tomu málem zabil svého bratra. Už jen to, že jsem byl zatlačen do toho zvířecího strachu, mě vždy posunul za logiku a do násilí. Teď se toho bojím víc než čehokoli jiného. Ani teď, když si vzpomenu na tygra, se opravdu nebojím, že by mi ublížil, i když by asi mohl. Mám strach, že mi ublíží do té míry, že přestanu myslet logicky.

Myslím, že to stále neodpovídá, odkud pochází. Sečteno a podtrženo, ublížil jsem dost lidem, o kterých vím, že jsem toho schopen. Také vím, jaký je můj spouštěcí bod. Takže můj strach pochází z toho, že jsem ublížil druhým a už to nikdy nechci udělat. Strach z mého dětství a v dospívání je jiný strach. Vím, odkud to pochází, ale vysvětlení by zabralo dlouhý dopis.

Protože se bojím, že zmrznu, když můj tygr zaútočí, a nebudu schopen reagovat soucitně, cvičil jsem s ním jako předmět tonglen (braní a dávání). Tímto způsobem doufám, že podmíním svou mysl, že pokud by se to někdy stalo, už budu mít semena soucitné reakce. Alespoň se o to modlím.

V poslední době jsem poslouchal kazetu s cvičením „Chod“. Když to dělám, občas přemýšlím o strachu a o tom, jak mi jednoho dne zabrání v tom, abych skutečně upřímně praktikoval takové věci, jako je chod, a jak mi to zabrání autenticky žít jako bódhisattva. Dokonce i nyní můj strach brání mé schopnosti jednat se soucitem a to mě trápí.

Příklad. Ani ne před týdnem byl celly donucen zaplatit nějaké peníze jinému chlapovi jako jakýsi ochranný poplatek. Nyní jako a bódhisattva při výcviku jsem měl nabídnout větší ochranu, než jsem udělal, ačkoli jsem dělal tolik diplomacie, jak jsem mohl. Strach mi zabránil vstát a říct: "Tohle neuděláš!" Co se stane, když je to někdy otázka života a smrti? Zabrání mi strach dát svůj život na ochranu cizího? Samozřejmě bude, pokud na tom nebudu pracovat.