Tisk přátelský, PDF a e-mail

Probuzení soucitu

Předmluva k Pěstování soucitného srdce

Obálka Kultivace soucitného srdce.

Obálka Kultivace soucitného srdce.

Koupit od Shambhala or Amazonka

Problémy, kterým dnes jako lidské bytosti čelíme, vyžadují pozitivní duševní přístup a smysl pro soucit s ostatními. Pevně ​​věřím, že většinu svých problémů dokážeme vyřešit tím, že si vypěstujeme smysl pro univerzální odpovědnost, což je chtít udělat něco pro druhé bez sobeckého motivu, z pocitu soucitu. Navíc tibetské slovo pro to má konotaci být odvážný – nejen myslet na druhé a chtít pro ně něco udělat, ale ve skutečnosti tato dobrá přání uskutečnit.

Všechna různá náboženství hrají zvláštní roli v probuzení soucitu. Všichni si uvědomují důležitost soucitu a mají potenciál zvýšit a posílit soucit a harmonii. Právě na základě tohoto společného potenciálu si mohou všichni rozumět a spolupracovat. Na druhou stranu věřím, že vlastnosti jako soucit a odpuštění jsou základními lidskými vlastnostmi. Nepatří výhradně k náboženství. Jako buddhista věřím, že náboženství se vyvíjí na základě naší skutečné lidské přirozenosti. Náboženství posiluje a zvyšuje naše přirozené pozitivní vlastnosti. Proto je pro nás ve skutečnosti důležitý spíše soucit než náboženství. Jako vnímající bytosti jsme všichni závislí jeden na druhém, neexistujeme v izolaci. Proto, jak nabádal velký indický mudrc Šantideva, bychom si měli pomáhat se stejnou dychtivostí, jakou nám ruka vytrhává trn z nohy.

Soucit všech Buddhů se objevuje v podobě Čenreziga, také známého jako Kuan Yin, Kannon a Avalokiteshvara. já dělám rozjímání každodenní praktikování Čenrezigu, aby můj život mohl vést soucit. Pouhá modlitba k Čenrezigovi, aby naše srdce byla soucitná, však nestačí. Musíme praktikovat analytické nebo reflexivní meditace, které se nacházejí v tak cenných knihách, jako je např Etapy cesty k osvícení (lamrim), texty o myšlenkové transformaci resp trénink mysli (lojong) a Shantideva Průvodce po Bodhisattva's Way of Life (Bódhičarjavatara), které mi zvláště účinně pomohly rozvinout jakýkoli smysl pro soucit, jaký mám.

Nemám Pochybuji, že pokud kultivujeme tyto analytické meditace a zaměříme se na rozvoj bódhičitty – aspirace k dosažení osvícení ve prospěch všech bytostí – ve spojení s jógovou metodou Čenreziga to poslouží jako účinný způsob, jak snížit naši sebestřednost a otevíráme svá srdce druhým, když vytváříme soucit s nimi i se sebou samými. Jsem přesvědčen, že zde uvedený dvojí přístup rozjímání manuál aktivní přeměny mysli v soucit pomocí reflexe rozjímání, jakož i vizualizací Čenreziga a recitací jeho mantra, má potenciál být obzvláště efektivní.

Během mnoha let, co ji znám, na mě Bhikšuni Thubten Chodron často zapůsobila svým praktickým, jasnozřivým a přízemním přístupem k duchovní praxi. Stejně jako tesaři nebo zedníci nejprve připraví své nástroje a shromáždí potřebné materiály, než začnou s čímkoli, co se chystají postavit, tak v této knize shromáždila pokyny, inspiraci a rady z vlastní zkušenosti pro pěstování soucitného srdce; co zbývá, je pro čtenáře, kteří mají zájem je uvést do praxe. Modlím se za to, aby všichni, kdo se je snaží upřímně uplatňovat, byli požehnáni úspěchem ve prospěch druhých i jich samých.

Jeho Svatost dalajlama

Jeho Svatost 14. dalajlama Tändzin Gjaccho je duchovním vůdcem Tibetu. Narodil se 6. července 1935 do farmářské rodiny v malé vesničce v Taktseru, Amdo, severovýchodním Tibetu. Ve velmi mladém věku dvou let byl rozpoznán jako reinkarnace předchozího 13. dalajlámy Thubten Gyatso. Dalajlámové jsou považováni za projevy Avalokiteshvary nebo Chenrezig, bódhisattvy soucitu a patrona Tibetu. Bódhisattvové jsou považováni za osvícené bytosti, které odložily svou vlastní nirvánu a rozhodly se znovuzrození, aby sloužily lidstvu. Jeho Svatost dalajlama je mužem míru. V roce 1989 mu byla udělena Nobelova cena za mír za jeho nenásilný boj za osvobození Tibetu. Důsledně obhajoval politiku nenásilí, a to i tváří v tvář extrémní agresi. Stal se také prvním laureátem Nobelovy ceny, který byl oceněn za svůj zájem o globální problémy životního prostředí. Jeho Svatost procestoval více než 67 zemí na 6 kontinentech. Obdržel více než 150 ocenění, čestných doktorátů, cen atd., jako uznání jeho poselství míru, nenásilí, mezináboženského porozumění, všeobecné odpovědnosti a soucitu. Je také autorem nebo spoluautorem více než 110 knih. Jeho Svatost vedl dialogy s hlavami různých náboženství a účastnil se mnoha akcí podporujících mezináboženskou harmonii a porozumění. Od poloviny 1980. let zahájil Jeho Svatost dialog s moderními vědci, především z oblasti psychologie, neurobiologie, kvantové fyziky a kosmologie. To vedlo k historické spolupráci mezi buddhistickými mnichy a světově uznávanými vědci ve snaze pomoci jednotlivcům dosáhnout duševního klidu. (Zdroj: dalailama.com. fotka od Džamjang Dordžee)