Tisk přátelský, PDF a e-mail

Kořen všeho štěstí

Předmluva k Pěstování soucitného srdce

Obálka Kultivace soucitného srdce.

Obálka Kultivace soucitného srdce.

Koupit od Shambhala or Amazonka

Chenrezig je ztělesněním veškerého soucitu Buddhů. Hlavní funkcí tohoto božstva zvaného Chenrezig je rozvíjet soucit v srdcích sebe sama a všech cítících bytostí. Soucit je mysl, která se stará o druhé, ať už vám pomáhají, škodí vám nebo jsou lhostejní. Proč je pro nás vnímající bytosti tak důležité, abychom v našich srdcích vyvolávali soucit? Bez soucitu by byl tento svět miliardkrát horší, než je nyní. Se soucitem bude méně válek, hladomoru, nemocí, mučení a přírodních katastrof, které všechny pocházejí z karma.

Vaše mysl tvoří karma. Vše záleží na vás a na tom, jak přemýšlíte. Správný způsob myšlení proměňuje činnosti ve ctnosti a výsledkem těchto činností je pouze štěstí. Mylné myšlení vede k zapojování se do nectnostných činů, které vedou pouze k utrpení. Žít každodenní život se soucitem s ostatními je ten nejčistší postoj, a tak se vaše činy stávají tou nejlepší ctností. Tyto činy mají za následek štěstí a úspěch nyní i v budoucích životech, stejně jako osvobození od oceánů samsarického utrpení. Tyto výsledky zahrnují vše, co si člověk přeje: dobré znovuzrození a jedinečné štěstí z osvícení. Pokud žijete s otevřeným srdcem, nikoli uzavřeným sebeláskou, váš život je naplněn pozitivními věcmi a radostí. Teď toho moc nelituješ a v době smrti ještě méně. Radujete se z dobra a prospějete ostatním na tomto světě, včetně zvířat. Mezi vámi a ostatními nejsou žádné překážky a máte pocit, že všichni jsou s vámi spojeni a laskaví – ostatní se vám stávají vzácnějšími, jako je rodina. Když se tak budete cítit a budete jednat, ostatní to k vám budou cítit stejně – budete jim drazí, jako rodina. Budou se o vás starat, milovat, podporovat a sdílet s vámi a vaše srdce a život budou naplněny světlem. Pokud budete každý den žít s dobrým srdcem, můžete se rozloučit s depresí i se sobeckou myslí, ze které deprese pochází.

Soucit přináší mír ve světě, ve vaší zemi a ve vaší rodině. Přináší harmonii a mír mezi dětmi a rodiči a páry. Se soucitem se splní všechna vaše přání štěstí. Proč? Protože soucitem pomáháte druhým osvobodit se od potíží. V důsledku užitku, který přinášíte druhým – osvobození od problémů, vám ostatní pomohou splnit vaše přání. Získáte podporu od ostatních závislých na vaší pomoci; vědecky je to povaha příčiny a následku. To vše závisí na nás, bez ohledu na to, zda jsme buddhisté nebo nevěřící.

Opak soucitu – sebeláskavá myšlenka, která se zříká blaha druhých a nestará se o ně – ubližuje druhým. Vede vás to k tomu, abyste ublížili tolika vnímajícím bytostem tělo, řeč a mysl. Z těchto akcí (příčin) získáte účinek – ostatní vám ublíží. Místo štěstí neustále zažíváte utrpení a problémy. Pokud se podíváme na svůj život a prozkoumáme své zkušenosti, můžeme to vidět velmi jasně. Můžeme porozumět tomu, jak šťastný život a trpící život závisí na příčinách a Podmínky vytvořený tím jednotlivcem. Myslete na to, i když jste nevěřící a nechcete vyznávat žádné náboženství. Chcete-li být šťastní, je nezbytné cvičit dobré srdce.

Soucit je tedy kořenem všeho štěstí – jedinečného štěstí osvícení, míru osvobození od samsáry a štěstí tohoto života, které zažíváme okamžik za okamžikem. Bez soucitu je váš život plný nekonečných problémů. Proto je soucit kořenem vašeho vlastního štěstí a štěstí všech ostatních živých bytostí. Tolik vnímajících bytostí bude v tomto životě šťastných, když budete soucitní; váš soucit také umožňuje bezpočtu dalších vnímajících bytostí, aby byly v budoucích životech šťastné, aby dosáhly osvobození od samsáry a staly se plně osvícenými Buddhy.

Ať už s vámi ostatní praktikují soucit nebo ne, pokud nebudete praktikovat dobré srdce, můžete během svého života ublížit jiným vnímajícím bytostem. Jeden jedinec bez soucitu může způsobit utrpení mnoha milionům lidí. Ten člověk může zničit svět, když ne v tomto životě, možná v životě jiném. Proto je nejdůležitější praktikovat soucit rozjímání, nejdůležitější praxe a nejlepší způsob, jak vést svůj život. Pro každého – vůdce země, obchodníka, farmáře, herce, vojáka nebo ženu, dělníka, vdaného, ​​vysvěceného, ​​lékaře, zdravotní sestru nebo prostitutku – je soucit nejlepší. způsob, jak žít život.

K rozvoji soucitu modlitby nestačí. Rozsáhlé intelektuální porozumění filozofii nestačí. Člověk potřebuje přemýšlet. Ani to však nestačí. Člověk potřebuje obdržet zvláštní požehnání od Božstva soucitu, Chenreziga. Člověk tedy potřebuje přemýšlet na Chenrezig a recitovat mantra božstva soucitu, man mani padme hum. om mani padme hum je mantra uctívaná všemi Buddhy. Recitováním tohoto mantra budete moci splnit přání všech cítících bytostí. Tento mantra může být recitován každým, kdo touží po štěstí, dokonce i zvířata, komáři, pavouci, humři a mravenci to potřebují recitovat, pokud mohou!

Autor tohoto rozjímání Kniha, Ctihodný Thubten Chodron, je studentkou Dharmy od roku 1975. V roce 1977 byla vysvěcena na šramaneriku (getsulma) a v roce 1986 na bhikshuni (gelongma) a řadu let vyučuje v různých částech světa, probouzet mnoho vnímajících bytostí, osvětlovat jejich životy, zachraňovat je před příčinami utrpení a přimět je, aby dosáhly nejen dočasného, ​​ale konečného štěstí. Její postoj a aktivity dobře zapadají do Soucitného pohledu Buddha, stejně jako význam mantra man mani padme hum—upřímně přání, bez Podmínky, opustit příčiny utrpení a praktikovat ctnost, která je příčinou všeho štěstí až po osvícení; prospívat druhým mnoha různými způsoby: osvobozovat vězně ze skutečného vězení samsáry, jehož pokračování nemá začátek; bez námahy vést ústraní pro jiné lidi; neúnavně přednášet inspirativní přednášky Dharmy; vedení kurzů v mnoha různých zemích; vytvoření místa pro praxi; být dobrým příkladem – inspirací pro ženy na celém světě tím, že se s plnou důvěrou dává druhým.

Velmi děkuji Chenrezigovi, ctihodnému Thubtenovi Chodronovi a lidem, kteří čtou tento text.

Kjabdže lama Zopa Rinpočhe

Kjabdže lama Zopa Rinpočhe, jeden z učitelů ctihodného Chodrona, se narodil v Thami v Nepálu v roce 1946. Ve třech letech byl rozpoznán jako reinkarnace jogína šerpy Ňingma, Kunsang Yeshe, Lawudo Lama. Rinpočheho domov Thami nebyl daleko od jeskyně Lawudo v oblasti Mount Everestu v Nepálu, kde jeho předchůdce meditoval posledních dvacet let svého života. Rinpočheho vlastní popis jeho raných let lze nalézt v jeho knize, Dveře ke spokojenosti (Wisdom Publications). Ve věku deseti let odešel Rinpočhe do Tibetu a studoval a meditoval v klášteře Domo Geshe Rinpočheho poblíž Pagri, dokud ho čínská okupace Tibetu v roce 1959 nedonutila kvůli bezpečnosti Bhútánu opustit Tibet. Rinpočhe poté odešel do tibetského uprchlického tábora v Buxa Duar, Západní Bengálsko, Indie, kde potkal lamu Ješe, který se stal jeho nejbližším učitelem. Lamové odešli do Nepálu v roce 1967 a během několika příštích let vybudovali kláštery Kopan a Lawudo. V roce 1971 uspořádal Rinpočhe první ze svých slavných každoročních ústupových kurzů lam-rim, které pokračují na Kopanu dodnes. V roce 1974 začal Rinpočhe s lamou Ješem cestovat po světě, aby učil a zakládal centra Dharmy. Když lama Yeshe zemřel v roce 1984, Rinpočhe převzal funkci duchovního ředitele Nadace pro zachování mahájánové tradice (FPMT), která pod jeho bezkonkurenčním vedením nadále vzkvétá. Více podrobností o životě a práci Rinpočheho lze nalézt na FPMT webová stránka. (Zdroj: lamayeshe.com. fotka od Aikido.)