Dlouhá poslušnost

• Exodus není jen o vysvobození z otroctví, ale také o znovusvázání
• Po vzpouře musí následovat zjišťování etických hodnot, jak chceme žít
• Zákony nám připomínají důležitost něčeho, co nás přesahuje
• Bereme příkazy dobrovolně, protože víme, že nás vyživují

Exodus (download)

David Brooks – je to ten samý, kdo včera napsal článek – udělal další článek o Exodu – o Pesachu. Nebudu to číst celé, jen si vyberu pár částí. Řekl:

V pondělí večer začal Pesach, období, kdy Židé slaví osvobození Izraelitů z otroctví do svobody.

Toto je část příběhu Exodus, která se nejvíce hodí k moderní kultuře. Máme rádi příběhy lidí, kteří setřásají jho útlaku a okusí první blaho svobody. Líbí se nám, když se na náměstích v Pekingu, Teheránu, Káhiře nebo Kyjevě scházejí masy lidí toužících po svobodě.

Ale to není všechno, co příběh Exodus je, nebo dokonce ani hlavně to, čím je. Když John Adams, Thomas Jefferson a Benjamin Franklin chtěli dát Mojžíše jako ústřední postavu Velké pečeti Spojených států, neoslavovali ho jako osvoboditele, ale jako znovuzavazovače. Nebylo to jen tím, že vyvedl Izraelity z jednoho souboru nespravedlivých zákonů. Šlo o to, že je znovu svázal s jiným souborem zákonů. Osvobození ke svobodě je ta snadná část. Opětovné svázání se spravedlivým řádem a přijatým nátlakem je ta nejtěžší část.

Nutkáním zde myslí omezení. Přijaté omezení.

Takže je to pravda, ne? "Chci svobodu. Zbav se všech těch lidí, kteří mi dýchají na záda, přiměj je odejít. Nech mě na pokoji. Budu dělat, co chci!“ To je ta snadná část. Vzbouření. Ale pak naučit se chápat své vlastní etické hodnoty, své vlastní principy, to, co považujeme za důležité, naučit se sebeovládání, to je mnohem obtížnější, že? A tolik lidí v naší společnosti prochází rebelující částí. „Chci svobodu! Od mých rodičů a společnosti atd.“ Ale (oni) nikdy nedokončí část, která se znovu váže k tomu, jak chceme žít, protože to vyžaduje hodně přemýšlení. A chce to trochu pokusů a omylů. A chce to sebekázeň. Takže nemáme rádi, když nám ostatní vnucují věci, víš, myslíme si: „Žádná struktura! Anarchie!" Ale anarchie je katastrofa. Pak řekl:

Zakladatelé Ameriky pochopili, že když vytváříte společenský řád, první lidé, které je třeba spoutat, jsou sami vůdci.

Což v dnešní době chybí, že? Vůdci jsou nevázáni.

Takže víte, když jsou vůdci vázáni společnými hodnotami a přijatými věcmi...

To je vize poslušného vedení. Vůdci ve starověkém světě, stejně jako vůdci dnes, se snažili promítnout obraz pompézní majestátnosti a mistrovství. Ale Mojžíš měl být příkladem kvality anivut. Anivut znamená měkkou odpověď na tvrdou výzvu; mlčení tváří v tvář zneužívání;–

Mlčení tváří v tvář týrání ale neznamená, že se necháte týrat. Takže to musíte rozlišovat.

– laskavost při přijímání cti;–

Místo arogantního.

– důstojnost v reakci na ponížení;–

Nenecháte tedy to, co o vás ostatní říkají nebo vám dělají, ztratit pocit vlastní důstojnosti a sebevědomí.

– zdrženlivost v přítomnosti provokace;–

To je jistě užitečné, ne? Všichni víme, že když nás lidé provokují, pokud se neudržíme, často se dostaneme hlouběji do chaosu.

– shovívavost a tichý klid při konfrontaci s pomluvami a kritikou.

So statečnost, shovívavost, tichý klid, i když všichni kolem šílí a svádějí to na tebe. Ach. (povzdech) [smích]

Stejně jako vůdci potřebují svazování, potřebují ho i obyčejní lidé. Izraelité v Exodu kňučí; sténají; bouří se z malicherných důvodů. Když se ztratí v mravní pustině, okamžitě si postaví modlu, kterou uctívají a dávají smysl svému životu.

Stejně jako společnost ztracená v morální pustině konstruuje konzumerismus jako svůj idol, „k uctívání a dávání smyslu svému životu“.

Ale Exodus je připomínkou toho, že státnictví je umění duše, že dobré zákony mohou vychovat lepší lidi.

Toto je důležitý bod. To je důvod, proč ti z nás, kteří jsou praktikujícími Dharmy, CHTĚJÍ přijmout příkazy, protože vidíme, že dobrá pravidla nás vychovávají. Stejně nám brání dělat to, co nechceme. Chrání nás před problémy, udržují klid a dobré vztahy, když žijeme společně s jinými lidmi. Takže spíše než utíkat před pravidly vidíme, že, jak se říká, „dobré zákony mohou vychovávat lepší lidi“. A je to pravda, ne? Bez jakýchkoliv omezení se můžeme zbláznit a nestarat se o to, komu ublížíme, dokonce i sami sobě.

Dokonce i Židé mají různé názory na to, jak přesně je třeba dodržovat 613 přikázání, ale obecnou vizí je, že zákony slouží mnoha praktickým a duchovním účelům. Poskytují například uklidňující strukturu pro každodenní život. Pokud jste nervózní z přechodů ve vašem životě, z momentů, kdy projdete dveřním sloupem, doslova nebo přeneseně, zákony vám v těchto chvílích dají co dělat a usnadní vám cestu.“

Takže sis myslel, že MY toho máme hodně příkazy…Takže z 613 mitzvot, což znamenají přikázání... Jsou to v podstatě jako myšlenkové tréninkové gata. Když jsme dělali ty z Avatamsaka Sutra: [např.] "Když jdeš nahoru, mysli na tohle, když jdeš dolů, mysli na to, když myješ nádobí, mysli na to atd." Takže v judaismu existuje podobný soubor těchto praktik myšlenkového tréninku. "Když projdete dveřmi, myslíte na určitou věc." A na dveřích židovských domů uvidíte, že mají…mezuzah. Co je uvnitř mezuzah? Nějaké modlitby. A ty to máš políbit nebo co? Nebo se ho dotkněte a polibte... A mají určité róby, které si oblékají, a podobné věci. Pomáhá tedy dát životu smysl a strukturu. Samozřejmě také chcete posoudit, zda ano právě zákony. Pokud jde o zákony, které rozšiřují lidi, nebo zákony, které mohou mít také represivní faktor […], nebo když se zákony stanou docela represivními. Protože například ženy podle judaistického práva to mají v mnoha ohledech velmi těžké. A představa o tom, jak byste měli žít, je pro ortodoxní ženy velmi omezená. Na druhou stranu se to líbí mnoha ženám. Vědí, kdo jsou. Myslím tím, jak vidíte, s generací, které je nyní kolem 30 až 40 let, mnoho z nich přešlo, pokud jste Žid, k ortodoxnímu judaismu nebo fundamentalistickému křesťanství, k velmi tradičním katolickým řádům, které nosí hábit a celá věc, protože opravdu chtějí smysl pro smysl, a to dává nějaký smysl. Takže každý bude mít jinou rovnováhu toho, co je smysluplné a co může být represivní.

Zákony krotí ego a vytvářejí návyky úcty tím, že vám připomínají vaši podřízenost něčemu trvalému.

Nebo něco důležitého, něco, co nás přesahuje, čemu je podřízeno naše ego.

Zákony zduchovňují hmotu, takže něco velmi normálního, jako je jídlo, má v sobě posvátnou složku.“

Například když nabízíme naše jídlo.

Zákony budují komunitu ukotvením víry v běžné postupy.

Takže všichni děláme totéž, co znamená naše společné přesvědčení.

Zákony mírní náboženskou horlivost;

ne? Pokud jsou lidé pro něco příliš nadšeni, zákon říká: "Počkejte, jen tolik."

víra se nevyjadřuje v ohnivých činech, ale v každodenních zvycích.

Takže to není ohnivý akt obětování sebe sama nebo něčeho, něčeho, takže půjdete do nebe nebo kamkoli budete chtít. A to není věc tak daleko rozjímání zážitky, o kterých můžete běhat a vyprávět o nich všem svým přátelům, aby si všichni mysleli, že jste fantastický. Ale z každodenních zvyků, toho, jak žijeme své životy, jak zacházíme s lidmi kolem nás, toto je známka toho, co se děje v naší praxi Dharmy.

Zákony mírní potěšení;

Chraňte nás před přílišným hédonismem, zabraňte nám používat více, než je náš spravedlivý podíl.“

vytvářejí mantinely, které mají lidem bránit v tom, aby se dostali do emocionálních nebo smyslných extrémů.

Smyslné extrémy, být velmi požitkářský, pobíhat po té či oné rozkoši. Emocionální extrémy „Aah, aah, všichni naši, já zachráním svět, udělám to, udělám tamto, tito lidé se mýlí, tito lidé jsou zlí, musíme je zničit…“ Nebo: „Moje pocity jsou ty nejdůležitější pocity na světě, musím je říct všem…“ Takže nějaké umírnění.

Filosof 20. století Eliyahu Dessler napsal: „Konečným cílem veškeré naší služby je přejít od svobody k donucení.

Jinými slovy od svobody k omezení. Není to zajímavé? A zde bych chtěl zmínit, že někteří lidé o tom říkají Tantra„Ach, když jsi tantrický praktik, jsi za hranicí morálky příkazy, není nic dobrého, není nic špatného, ​​nic z toho nepotřebuješ.“ Takže když říká: „přestoupit od svobody k omezení“, znamená to, že to není in Tantra"Ach ty jsi za vším, můžeš si dělat, co chceš." Jde o to, že si tak uvědomujete, jak funguje příčina a následek karma a jeho účinek funguje, že máte nejdokonalejší etické chování, máte nejvíce etické omezení kohokoli. Takže je to úplný opak toho, co tito lidé říkají, že jste mimo. Jde spíše o to, že jsi to ztělesnil natolik, že ano jsou to.

Exodus poskytuje vizi pohybu, která se liší od pouhého úniku a osvobození. Izraelité se současně vzdalují a jsou svázáni vzhůru.

Jako bychom se vzdalovali od samsáry a podle našeho příkazy– pratimokša příkazy, bódhisattva příkazy, tantrický příkazy– jsme svázáni vzhůru, když je držíme.

Exodus poskytuje vizi života poznamenaného cestováním a změnami, ale zároveň sladkou zdrženlivostí, ať už jde o zdrženlivost lásky, přátelství, rodiny, občanství, víry, povolání nebo lidí.

Jinými slovy, ať už v životě děláme cokoli, potřebujeme nějaká omezení, aby to šlo dobře, jinak se naše utrápená mysl zblázní. "Sladká omezení." Omezení, o kterých víme, že jsou pro nás dobré, živí je. Omezení, která dobrovolně přijímáme, protože jsme viděli jejich účel a důvod. Vychovávají v nás to nejlepší. Pomáhají nám růst. Proto je to v buddhismu tak důležité... Nikdy to nevidíme příkazy jako něco, co nám bylo nespravedlivě vnuceno zvenčí, spíše jsme se dobrovolně rozhodli je vzít, protože si uvědomujeme, že musíme omezit naše tělo, řeč a mysl. A tak tímto způsobem příkazy stát se skutečnou ochranou, která nám pomůže růst velmi dobrým směrem. A pomozte nám žít spolu v dobrém vztahu s ostatními lidmi.