Tisk přátelský, PDF a e-mail

Rozvíjení dobrého srdce

Předmluva k Žít s otevřeným srdcem

Zástupný obrázek

Obálka knihy Život s otevřeným srdcem.

Koupit od Amazonka

Vždycky říkám lidem, že mým náboženstvím je laskavost, protože laskavost je „v našich kostech“. Bez laskavosti by nikdo z nás nemohl přežít. Když se narodíme, jsme vítáni s laskavostí a soucitem. Díky laskavosti druhých máme jídlo, přístřeší, oblečení a léky – vše, co potřebujeme, abychom zůstali naživu. Jako děti v péči druhých získáváme vzdělání a učíme se dobrým hodnotám, které nám pomáhají v životě. Když jsme si užívali výhod laskavosti druhých, je přirozené, že to oplácíme.

Někdy nám v tom však brání náš vlastní zájem. A co víc, někteří lidé říkají, že jsme geneticky předurčeni hledat vlastní prospěch bez ohledu na ostatní. Nevěřím, že musíme být omezeni tak jednoduchými instinkty. Je pro nás přirozené sledovat své vlastní zájmy, ale musíme to dělat moudře, ne pošetile. A moudré je brát v úvahu i ostatní.

Dnes stále více vědců zjišťuje, že vědomé pěstování soucitu má pozitivní roli ve funkci mozku a posiluje určité nervové dráhy. Jinými slovy, náš úžasný lidský mozek může být transformován v procesu péče o naše nejlepší vlastnosti – jako je štědrost, soucit, láska, tolerance, odpuštění, statečnost, trpělivost a moudrost. A starověké metody založené na rozumu, že Buddha naučený pro uvolnění znepokojivých emocí a kultivace pozitivních emocí může poskytnout způsob, jak toho dosáhnout.

Náš svět je stále více vzájemně závislý, ale zajímalo by mě, jestli skutečně chápeme, že naše vzájemně závislé lidské společenství musí být soucitné; soucitní v naší volbě cílů, soucitní v našich prostředcích spolupráce a našem sledování těchto cílů. Soucit potvrzuje zásady důstojnosti a spravedlnosti pro všechny. Z buddhistického hlediska všechny věci pocházejí z mysli. Skutečné ocenění lidskosti, soucit a láska, to jsou klíčové otázky. Pokud si vypěstujeme dobré srdce, ať už jde o vědu, obchod nebo politiku, protože motivace je tak důležitá, výsledek bude přínosnější. S pozitivní motivací, která bere v úvahu zájmy jiných lidí i naše vlastní, mohou naše aktivity pomoci lidstvu; bez takové motivace bude naše jednání pravděpodobně škodlivé. To je důvod, proč je soucit pro lidstvo tak důležitý.

Zvláště mě těší, že tato kniha, Život s otevřeným srdcem: Pěstování soucitu v každodenním životě, byl napsán psychologem a buddhistickou jeptiškou, kteří spolupracují. Příslušné tradice, k nimž patří, jsou bohaté na znalosti a moudrost a mohou se navzájem hodně sdílet a učit se od sebe navzájem. Vzhledem k tomu, že jsem mnoho let zapojen do dialogu mezi moderní vědou a buddhistickou vědou, jsem rád, že se ostatní účastní a obohacují konverzaci. Autoři předkládají téma soucitu jazykem, který je snadno srozumitelný a způsoby, které jsou vhodné pro lidi bez ohledu na víru nebo žádnou, ke které patří. Krátké úvahy na konci každého hesla poskytují čtenářům jednoduché, ale účinné prostředky, jak začít pěstovat tu nejprospěšnější z lidských vlastností – soucit.

Jeho Svatost dalajlama

Jeho Svatost 14. dalajlama Tändzin Gjaccho je duchovním vůdcem Tibetu. Narodil se 6. července 1935 do farmářské rodiny v malé vesničce v Taktseru, Amdo, severovýchodním Tibetu. Ve velmi mladém věku dvou let byl rozpoznán jako reinkarnace předchozího 13. dalajlámy Thubten Gyatso. Dalajlámové jsou považováni za projevy Avalokiteshvary nebo Chenrezig, bódhisattvy soucitu a patrona Tibetu. Bódhisattvové jsou považováni za osvícené bytosti, které odložily svou vlastní nirvánu a rozhodly se znovuzrození, aby sloužily lidstvu. Jeho Svatost dalajlama je mužem míru. V roce 1989 mu byla udělena Nobelova cena za mír za jeho nenásilný boj za osvobození Tibetu. Důsledně obhajoval politiku nenásilí, a to i tváří v tvář extrémní agresi. Stal se také prvním laureátem Nobelovy ceny, který byl oceněn za svůj zájem o globální problémy životního prostředí. Jeho Svatost procestoval více než 67 zemí na 6 kontinentech. Obdržel více než 150 ocenění, čestných doktorátů, cen atd., jako uznání jeho poselství míru, nenásilí, mezináboženského porozumění, všeobecné odpovědnosti a soucitu. Je také autorem nebo spoluautorem více než 110 knih. Jeho Svatost vedl dialogy s hlavami různých náboženství a účastnil se mnoha akcí podporujících mezináboženskou harmonii a porozumění. Od poloviny 1980. let zahájil Jeho Svatost dialog s moderními vědci, především z oblasti psychologie, neurobiologie, kvantové fyziky a kosmologie. To vedlo k historické spolupráci mezi buddhistickými mnichy a světově uznávanými vědci ve snaze pomoci jednotlivcům dosáhnout duševního klidu. (Zdroj: dalailama.com. fotka od Džamjang Dordžee)