Práce s rozzlobenou myslí

• Jak souvisí čtyři zkreslení hněv
• Příběhy, které si vymýšlíme nepřiměřená pozornost
• Nedostatek toho, co chceme, je příčinou hněv
• Hodnota života v komunitě

The Eight Dangers 04: The Fire of hněv pokračování (download)

Jsme stále v ohni hněv.

Poháněno větrem z nepřiměřená pozornost,
Vlající vířící oblaka nekalého chování,
Má moc spálit velké lesy dobra:
Oheň z hněv— prosím, chraň nás před tímto nebezpečím!

Jak jsem řekl minule, s nepřiměřená pozornost díváme se na nestálé věci jako na trvalé, na věci, které jsou ve své podstatě dukkha (utrpení), jako na blažené, na věci, které jsou nečisté, jako na čisté, na věci, které nemají žádné já, jako na to, že mají vlastní já. Také s nepřiměřená pozornost vymýšlíme si spoustu příběhů, které nejsou pravdivé – o kterých jsme si zcela jisti, že jsou skutečně pravdivé. Takže naše mysl je někdy docela oklamaná. A výsledkem toho je – zvláště když na někoho nebo něco promítáme negativní vlastnosti –, že jsme podráždění, otrávení, naštvaní, nenávistní, zlomyslní, pomstychtiví, vzpurní, pobouření, rozzlobení, hněviví, zuřiví…. Máme spoustu slov v angličtině, ne, pro tento druh duševního stavu.

A pak to, k čemu tento mentální stav vede, je „vyfukování vířivých kouřových oblaků špatného chování“. Protože, motivován tím hněv pak – pokud jde o deset negativních akcí – jich uděláme mnoho. A pak to, na čem jsme uvízli, jsou karmické otisky činů, které jsme udělali a které s námi pokračují do našich budoucích životů a také to zatemňuje naši mysl.

Jedna z velkých věcí, která nás rozčiluje, je, že nedostáváme to, co chceme. Ano? A myslím, že to je součástí hodnoty života v komunitě, protože když žijete v komunitě, nedostanete to, co chcete. Protože žijeme s každým společně, a tak musíme dělat kompromisy, musíme se koordinovat. A tak nemůžeme dostat vše, co bychom chtěli. A pak je tendence být naštvaný a naštvaný a naštvaný a obviňovat ostatní lidi a tak dále, což jsme dělali, když jsme nežili v komunitě, co stejně dělá každý. [smích]

Ale pak se zlobit na ostatní lidi, když nemůžeme dostat to, co chceme – k čemu to je? Naše mysl říká: "No, když se dostatečně rozzlobím, pak se budou cítit velmi špatně, že mi ublížili, a změní názor." Ale oni ne. Nebo: "Kdybych je mohl přimět, aby se cítili dostatečně provinile, udělají něco, co mě potěší." Ale ani to nedělají. Nebo na ně shodíme bombu, nebo je zmlátíme a oni si pak udělají, co chceme.

Používáme všechny tyto techniky, abychom se pokusili změnit situaci tak, aby ten druhý dělal to, co chceme my, nebo nám dal to, co my chceme, a my to možná nakonec dostaneme, ale spolu s tím dostaneme spoustu negativních karma protože jsme se kvůli tomu zlobili. Tak to se opravdu nevyplatí.

A co potom říkají? Výraz: "Vyhrajete bitvu, ale prohrajete válku." Takže dostanete, co chcete – lidé s vámi půjdou – ale pak vás nemají rádi, nesnášejí vás, nechtějí s vámi spolupracovat…. Takže jsme tak trochu prohráli válku, ne? Protože kdo chce žít v prostředí, kde si s ostatními lidmi nerozumíme, kvůli vlastnímu chování. Tak hněv je opravdu něco, na co je třeba dávat pozor a co zkoušet chytit a pokořit.

A neříkám, že jsme špatní, protože se zlobíme. Takže se na sebe nezačněte zlobit za to, že jste se naštvali, nebo se odsuzujte, protože jste naštvaní… To není problém. Problém je hněv přichází, protože jsme samsarické bytosti, ale chceme, aby to přicházelo i nadále? Chceme ho krmit a živit? Slouží našim duchovním účelům? Prospívá nám to? Je to prospěšné pro ostatní? Dobře? A abychom si skutečně prověřili tyto body, a pak se vrátíme k věci: Neprospívá to, takže opravdu musím udělat, co můžu, abych to pokořil. A podmaňuji si to, protože mi záleží na sobě a záleží mi na ostatních. Ne proto, že bych se cítil provinile, ne proto, že bych se nenáviděl, ne proto, že bych „neměl“. Ale proto, že mi na sobě opravdu záleží a nechci na sobě zažívat ty své špatné výsledky hněvnebo pro kohokoli jiného.

Pak, pokud jde o skutečné techniky k překonání hněv, přečtěte si knihu Jeho Svatosti Léčení hněvu. Nebo moje kniha, Práce s hněvem. Myslím, že Thich Nhat Hanh má knihu o hněv [Anger: Moudrost pro chlazení plamenů]. Takže opravdu čtěte tyto knihy a procvičujte si techniky ve svém rozjímání než budete před někým, kdo řekne něco, co se vám nelíbí. A tak vyjměte situace z minulosti, které jste ve skutečnosti nevyřešili, a procvičte si tyto různé techniky, jak situaci přerámovat a podívat se na ni jiným způsobem. Dobře?

Pokud to spojíme nenásilnou komunikací. Způsobem NVC je přeformulovat jej z hlediska: "Jaké jsou mé potřeby?" A pak zjistit, jak můžeme tyto potřeby uspokojit, aniž bychom uváděli, že „musí být splněny přesně tímto způsobem touto osobou v této situaci“. Dobře?

Takže tady je toho hodně na cvičení.