Upřímně se díváme na naše trápení

• Důležitost upřímnosti při zkoumání našich myšlenek a pocitů
• Zobecňování skupin lidí na základě pár příkladů je pro naši praxi nebezpečné
• Ve vztahu k médiím musíme být opatrní

Upřímně se díváme na naše trápení (download)

Část 1

Část 2

Někdy na těchto Bodhisattva Přednášky v Breakfast Corner Vyvolávám otázky, které mi lidé poslali e-mailem, nebo problémy, které lidé mají a na které se ptali. Tak mi nedávno přišel email. Jak se to stává, je to od někoho, kdo je v Německu, ale situace, kterou popisuje, se také děje v USA a je to stejný druh přístupu jako lidé v USA, takže bych si to rád přečetl. A opravdu oceňuji jeho upřímnost při sdílení této ošklivé stránky, víte, protože v mnoha případech máme spoustu strachu a hněv a podezíravost a předsudky, rádi předstíráme, že je nemáme, a pak samozřejmě stále jsou a ovlivňují nás. Ale on to vidí jako problém, a tak opravdu obdivuji, že o tom diskutuje.

Upřímný dopis od studenta

Dobře, říká: "Jsem buddhista 15 let a také zde vedu malou buddhistickou skupinu." Ale žije v oblasti Berlína, kde asi 90 % lidí jsou muslimové. A tak řekl: „Zjistil jsem, že moje mysl je z toho často velmi nepříjemná, protože vím, že když vidí německé dívky v krátkých šatech, říkají: ‚tyhle dívky jsou mrchy‘ a tak dále. A staví tu spoustu mešit, kde se modlí proti lidem, kteří nevěří v Alláha.“ A proto řekl: „Koupil jsem si Korán v domnění, že když si přečtu něco o jejich názorech, mé obavy zmizí, ale naopak, našel jsem v Koránu pasáže, které hovoří o násilí a tak dále. a tak teď je moje mysl kvůli celé věci opravdu vzrušená.“ A řekl: „Včera jsem ve zprávách slyšel, že Tálibán zabil několik lékařů, kteří odjeli do Afghánistánu pomáhat lidem se zrakovým postižením.

Tak tohle se stalo teprve před pár dny. Někteří pracovníci z křesťanské skupiny, kteří byli – jeden muž tam žil, nevím mnoho desetiletí, pomáhal lidem se zrakovým postižením, a je tu žena, která byla lékařkou – byli přepadeni. A myslím, že deset, bylo to deset zabitých lidí? Nebo čtyři lidi? Deset bylo zabito. Takže to byla opravdu ošklivá, nešťastná věc.

Řekl tedy: „To mě rozčiluje a někdy mám pocit, že se objevuje nenávist, a vím to z toho Abhidharma že nenávist pochází ze strachu, ale co můžu dělat? A velmi se obávám, že za 20 let svoboda slova a svoboda vyznávat naše náboženství zemře, protože muslimové mají čtyři až osm dětí a Němci 1.3 dítěte. A teď všechny mladé německé děti začínají mluvit jako turečtí chlapci, a víte, chtějí se chovat jako oni a myslí si, že je to trochu cool a zábavné. A tak, místo aby byli Turci integrováni s Němci, jsou Němci integrováni s Turky." A tak pokračoval a řekl: „Někdo mi řekl, že pokud budeme mít toleranci k jejich netoleranci, pak intolerance zvítězí. Ale pokud budeme netolerantní vůči jejich netoleranci, pak zvítězí tolerance. Ale být netolerantní normálně není moje cesta, protože chci jít cestou toho Buddha. Ale někdy mi to přijde těžké." A četl Lama Zopaova kniha: „A Rinpočhe řekl, že ‚vaše ego je nebezpečnější než Usáma bin Ládin‘, a to mi na chvíli pomohlo, ale když vidím všechny ty ženy se zakrytými hlavami, nemůžu si na to vzpomenout. Ale někdy, když vidím ženy, které nosí závoje a tak dále, zkouším a myslím si, že jsou vadžrajogini a že vadžrajogini kontroluje, jestli cvičím trpělivost, a to mi na krátkou dobu pomohlo, ale po chvíli to nepomohlo. pomoci buď. Takže se snažím překonat své špatné pocity vůči muslimům a vím, že tohle je práce, kterou musím v tomto životě dělat. Takže prosím, můžete mi dát nějaké metody, jak mě vysvobodit z toho utrpení, že jsem na ně naštvaný? Myslím, že to je moje největší překážka na cestě k bódhičittě."

Intenzivní dopis, že? Ano? A proto jsem řekl, že si velmi vážím toho, jak byl upřímný ohledně takových myšlenek, protože tak často, když máme takové myšlenky, nechceme je nikomu přiznat, alespoň ne, když jsme dobří. Buddhisté, víte. Rádi jsme dobří buddhisté, víte, ale uvnitř by se takové věci mohly dít, a pokud si opravdu nepřipustíme, že takto uvažujeme, pak s tím můžeme dělat jen velmi málo.

Předsudky a bódhičitta

Takže si myslím, že bychom o tomto tématu mohli pár dní mluvit. Je toho hodně co říct, a jak jsem řekl, to samé se děje ve Státech, kde lidé berou skupinu lidí, kteří si říkají muslimové, ale kteří ve skutečnosti špatně chápou své vlastní náboženství a myslí si, že znají všechno. islámu. Dobře? Takže by to bylo podobné, jako když lidé berou buddhisty, kteří dělají hrozné věci. Bylo by to podobné, jako když si vezmete Pol Pota – takhle říkáte jeho jméno? Ten chlap v Kambodži. Pol Pot? A všichni jeho lidé na Killing Fields a říkají, že jsou buddhisté, proto všichni buddhisté přijdou do naší země a zabijí nás a budou dělat Killing Fields znovu. Víš? Takže celá tato věc, kterou máme, když máme negativní zkušenost s jedním člověkem a pak to zobecňujeme na celou kategorii lidí a jak je to neuvěřitelně nebezpečné. Je to pro nás nebezpečné, pokud jde o naši praxi, a on jasně vidí, že, víte, „Moje největší překážka v rozvoji bódhičitta.“ Protože pokud necháte byť jen jednu vnímající bytost na svém bódhičitta— natož miliony lidských bytostí — pak neexistuje žádný způsob, víte, pokud vynecháte jednoho ze své lásky a soucitu, natož miliony, neexistuje způsob, jak vytvořit bódhičitta, takže se vaše vlastní cesta úplně zasekne. Víš?

Takže nemůžete mít předsudky, víte, a nenávidět vůči skupině lidí a mít bódhičitta zároveň ve své mysli. A bódhičitta není jen pro některé lidi. Musí to být pro všechny stejně. Takže je to velký problém pro naši vlastní praxi, tyto druhy myšlenek. A netřeba dodávat, že je to obecně velký problém ve společnosti, protože tyto způsoby myšlení. Kdyby si někdo jako on nebyl vědom, že je to problém, víš, opakoval by to dalším lidem a nakazil by ostatní lidi tímto druhem jedovatého způsobu myšlení. A můžete vidět, že to je to, co se mu stalo, že ostatní lidé, a zejména média, řekli různé věci a nakazili jeho mysl takovým strachem.

Strach a média

Takže, jak jsem řekl, budeme o tom mluvit během několika dní. Ale jedna věc, kterou považuji za důležitou, je uvědomit si, že na Západě jsou média navržena tak, aby vzbuzovala strach. Média už neinformují. Média jsou – jak tomu říkají? Infotainment? Takže stejně jako ve filmech, víte, musí se v nich tak často dít tolik hrozných věcí, takže vám, i fyzicky, začne pumpovat adrenalin a vycvičíte se tak, že zůstanete u toho filmu, víte, buď sex nebo násilí, jeden ze dvou, musí vás dostat do práce. Nyní se tedy novinky staly podobnými. A tak pokud dokážete lidi přimět k tomu, aby se báli, pak se vrátí, jsou zapojeni, poslouchají zprávy a kupují více věcí, které jsou inzerovány mezi zpravodajskými spoty.

Jaký máme vztah k médiím

Takže si myslím, že musíme být neuvěřitelně svědomití v tom, jaký máme vztah k médiím. Myslím, že to je jedna opravdu zásadní věc, protože pokud vidíme média jako objektivní zpravodajství, pak když slyšíme takové věci, věříme jim. Nebo i když článek – něco jsem v něm četl The New York Times, a mluvili o tom, víte, protože na Ground Zero, kde bylo Světové obchodní centrum, víte, pár bloků od něj, jsou někteří lidé, kteří chtějí postavit centrum islámské komunity, a někteří lidé jsou prostě úplně rozrušení o tom a říkat, že je to pomník terorismu a bla, bla, bla. Média uvádějí, že, víte, pak je tu další článek o tom, jak lidé v nějakém městě v Kalifornii nechtějí, aby tam byla postavena mešita, a tak slyšíte, čtete o těchto věcech a pak pomyslete si: "Ach, pokud tomu všichni tito lidé věří, pak na tom něco musí být." Víš? Protože jsme tak ovlivněni tím, čemu ostatní lidé věří, a my tak zoufale chceme zapadnout do toho, co si myslíme, že je normální, že naše mysl jen přijímá všechno to vyvolávání strachu z médií.

Takže si myslím, že jedna věc je být si dobře vědom toho, co se děje, a skutečně si držet odstup od mnoha médií, a když to čteme, uvědomit si, že se nás záměrně snaží přimět bojím se, protože to se bohužel prodává. Ano, takže si myslím, že to je jedna věc, abychom tyto informace, tyto řeči, nevpouštěli jako objektivní informace.

Praktikování dharmy

Takže to je vše, co dnes řeknu, a pak budeme pokračovat v příštích dnech. A doufám, že o přestávce lidé o tom budou diskutovat více, protože tyto věci tak přímo souvisí s naší buddhistickou praxí. Víte, můžeme pokračovat – známe všechny kategorie toho a tamtoho – ale pokud když se tyto druhy věcí objeví, naše mysl úplně přejde do strachu a nenávisti, jaký druh dharmy praktikujeme? Co se děje v naší duchovní praxi? není. Dobře? Takže tyto druhy věcí se týkají přímo nás osobně. Nemluvíme jen o tomto muži. Mluvíme o nás, protože já nevím jak vy, já mám stále semena strachu a nenávisti a hněv a předsudky v sobě, víš? A dokud nebudou tato semínka odstraněna – což je cesta vidění, ke které nejsem nikde blízko – dokud se tak nestane, musím si na tyto věci dávat pozor. A ve chvíli, kdy si pomyslím: „Ale já praktikuji lásku, soucit a prázdnotu, takový problém nemám,“ pak je to čas, kdy něco zcela vystoupí z levého pole a převezme vaši mysl. Takže, víte, mluví o nás. My jsme jím a stejný druh introspekce musíme udělat sami.

Takže o tom budeme mluvit v příštích dnech.