Tisk přátelský, PDF a e-mail

Moje cesta na operační sál a zpět

Moje cesta na operační sál a zpět

Kenryuu s paží kolem své matky, usmívající se a stojící s ctihodným Chodronem.
Kenryuu se svou matkou a ctihodným Chodronem. (Foto opatství Sravasti)

Kenryuu je studentem ctihodného Chodrona již mnoho let. Narodil se jako Malajec, nyní žije v Singapuru.

Nedávno jsem měl infikovanou cystu na zádech. Rychle vyrostla, infikovala se a přitlačila mi na páteř. Operace jej úspěšně odstranila. Chci se s vámi podělit o krásný zážitek z toho, že jsem vstoupil na operační sál a vyšel z něj. Kvůli viru covid byla uzákoněna nová opatření týkající se návštěvníků v nemocnici, takže můj příjem, konzultace a tak dále musely být prováděny sám. Žádní přátelé ani příbuzní mě nemohli doprovázet. Cestou na operační sál před celkovou anestezií jsem meditoval o devítibodové smrti rozjímání, jeden z bodů – že umíráme sami – připomínal cestu na operační sál, což bylo jako vydat se na cestu smrti, úplně sám, s nikým, kdo by nám pomohl, a pomáhala nám v tu chvíli pouze Dharma .

Věděl jsem, že to byla jen malá operace, ale moje kreativní mysl vymýšlela nejrůznější úzkostné historky. V jednu chvíli jsem pocítil takovou lítost, že jsem v tomto životě dostatečně necvičil nebo nestudoval Dharmu, a možná jsem zklamal svého učitele, ctihodného Chodrona. Právě v tu chvíli se objevil obraz ctihodného Chodrona. Slzy mi tekly a najednou mi chybělo opatství a ctihodný Chodron. Přál jsem si, kdyby se mi něco stalo během operace, abych se znovu setkal se svou učitelkou v Sukhavati čisté zemi nebo v místech, kde učí, a snažil se co nejlépe se učit, dokud nedosáhnu Velkého probuzení.

Najednou jsem si vzpomněl na braní a dávání rozjímání (tong-len), kterou mě naučil Ctihodný, když jsem byl před osmi lety hospitalizován. Také to učila loni, když jsme byli všichni v Malajsii. Začal jsem uvažovat o vyrovnanosti, protože se neliším od jakékoli jiné vnímající bytosti. Stejně jako já i oni zažívají bolest a utrpení. Právě v tomto okamžiku se objevil velmi silný soucit a já jsem chtěl vzít všechnu jejich bolest a utrpení z toho, aby na mě uzrálo. Dovolte mi vzít na sebe bolest všech v této nemocnici, každého, kdo trpí duševním utrpením – prosím, ať na mně uzraje.

Můj strach zmizel a moje mysl byla ponořena do lásky a soucitu. Vyzařoval jsem milující laskavost (metta) všem lidem, kteří byli zaneprázdněni procházkou záchytným prostorem a operačním sálem. Dokonce jsem s nimi žertoval a od srdce jsem se usmíval na lékařský personál, který mě navštěvoval, dokud mi neposkytli celkovou anestezii.

Když jsem se po operaci probudil, zjistil jsem, že automaticky zpívám metta rozjímání v Pali a přeje si, aby se cítící bytosti měly dobře a byly šťastné. V tu chvíli jsem byl naplněn bezmeznou láskou a blaho vůči všem cítícím bytostem. Posadil jsem se na posteli a meditoval o milující laskavosti téměř půl hodiny v záchytném prostoru, aniž bych se cítil unavený. Ani jsem necítila účinek pooperační anestezie. Rád bych poděkoval ctihodné Chodronové za její laskavost, když mě naučila cennému nástroji brát a dávat. rozjímání.

Nyní se zotavuji dobře a cítím se velmi pozitivně a šťastně bez ohledu na to, jaké jsou zprávy o histologické zprávě. Pokud semeno negativní karma dozrává, oslavím, že nějaká negativita, kterou jsem vytvořil v minulosti, nyní dozrává a já ji očišťuji. Můžeme vzít všechny události, dobré i špatné, do naší praxe Dharmy.

Hostující autor: Kenryuu

Více k tomuto tématu