Buddhističtí náboženští praktikující by měli sloužit jako svědomí společnosti

Kliknutím stáhnete PDF původního článku (v čínštině).

Úvodní slovo: Je jednou z první generace západních bhikshunis, která přinesla Buddhadharma zpět do USA a poté pokračoval v založení jednoho z prvních tibetských buddhistických tréninkových klášterů pro obyvatele Západu v Americe. Poté, co svá raná léta strávila hledáním dharmy v Nepálu a Indii, přijala v roce 1977 vysvěcení srameneri v Indii a v roce 1986 úplné vysvěcení na Tchaj-wanu. Poté, co strávila 43 let na východě i na západě a otevřela nové hranice BuddhaCtihodná Thubten Chodronová přináší své učení do hluboké praxe Buddhadharma a starost o společnost do jejího srdečného úsilí prosadit buddhismus sangha komunita na Západě a také vyvolává důrazné připomínky pro současnou společnost k zamyšlení.

[Rozhovor s Yanzhen Shi z Dharma Drum Mountain's Lidstvo časopis]

Yanzhen Shi (YS): V procesu šíření a adaptace Buddhadharma na Západ, jaké buddhistické tradice a základní principy jste se snažili podporovat a zachovávat? Které jste museli změnit, nebo dokonce vyřadit?

Ctihodný Thubten Chodron (VTC): Z hlediska učení jsme nic nezměnili Buddhadharma. Pokud si myslíme, že máme pravomoc změnit Buddhanenaznačuje to, že věříme, že máme více moudrosti než my Buddha? Jen proto, že některé aspekty Buddhadharma jsou pro lidi těžké pochopit, neznamená, že bychom o nich neměli mluvit. Učíme všechno, ale měníme to, jak učíme, z jakého úhlu učení zavádíme a co můžeme zdůraznit. Například když mluvím o znovuzrození v cyklické existenci, nepovažuji za samozřejmé, že každý musí tuto myšlenku přijmout. Místo toho nejprve používám uvažování, abych dokázal, proč existuje znovuzrození? Proč přijímáme znovuzrození? Myšlenka znovuzrození je vlastně velmi logická.

Moderní lidé přemýšlejí pouze o tomto životě, takže jejich pohled je velmi úzký a často zveličují důležitost svých osobních problémů. Radím lidem, aby rozšířili svůj rozhled; například se jich ptám: „Vzpomenete si příští rok na problémy, které máte teď? Pokud to neuděláte, pak si ve svém příštím životě také nebudete pamatovat problémy, kterými jste v tuto chvíli posedlí.“ Lidé se tímto způsobem uvolňují a vidí, že mnoho jejich problémů není tak důležitých, jak si myslí. Také lidem radím, aby zvážili: "Jaké účinky budou mít příčiny, které nyní vytvořím?" Tímto způsobem vedu studenty, aby praktikovali ctnost, místo toho, aby se zlobili kvůli stejným starým triviálním záležitostem a vytvářeli negativní karma.

Pokud druhá strana opravdu nemůže přijmout myšlenku znovuzrození, je to v pořádku. Mohou to dočasně odložit a přemýšlet o tom později. Říkám jim, aby neodmítali celý Buddha's učení jen proto, že nerozumí znovuzrození v tuto chvíli. Stále mohou těžit z mnoha dalších aspektů buddhismu.

Samostatně dělám změny, které jsou kulturní, jako je zavádění genderové rovnosti. V indické společnosti během BuddhaV době, kdy téměř každý aspekt života žen ovládali muži. Nyní, v 21. století, a to zejména v USA, si každý přeje rovnost pohlaví, příležitosti, aby byly dány všem stejně, proto také přináším takové pojmy do našeho kláštera.

YS: Pokud jde o vyučování dharmy na Západě, vadí většině lidí, když studenti následují učitelku ve své duchovní praxi?

VTC: To je více akceptováno na Západě. Samozřejmě jsou někteří lidé, kteří na to nejsou zvyklí, pak by do našeho kláštera nepřišli. Jsou však muži, kterým to nevadí; více jim záleží na vnitřních kvalitách učitele a ne na jeho vnější podobě nebo image. Podle mé tradice skoro všechny duchovními mentory jsou muži, ale v jakémkoli vztahu učitel-žák musíme věnovat pozornost tomu, abychom se nepřipoutali. Pokud jsou učitel a student různého pohlaví, musí si zejména udržovat uctivý odstup.

V současnosti je v našem klášteře jeden bhikshu a mezi mými studenty je mnoho mužských profesionálů, jako jsou právníci, obchodníci a tak dále. Je jim jedno, že jejich učitelka je žena. V západní společnosti mají západní buddhisté více individuálního prostoru, ale v rámci tibetské buddhistické tradice je pro ženské mnichy stále obtížnější učit dharmu, učitelky jsou velmi vzácné. To se však postupně mění, nyní, když je stupeň geshe dostupný ženám, učitelky dharmy postupně přijdou učit.

YS: Když muž klášterní se připojil k vaší původně čistě ženské klášterní Společenství žít a cvičit společně, přineslo to nějaké nepříjemnosti nebo potřebu úpravy?

VTC: Věci jdou dobře, nebyly žádné problémy. Bhikšu v naší komunitě má deset sester, takže je zvyklý na mnoho žen.

Na Západě je klášterů velmi málo, jsou zde většinou centra dharmy vedená laiky. Pro srovnání jsme a klášterní společenství. Udržujeme příkazy, děláme dvouměsíční zpověď (posadha) a jsme mnohem přísnější ve svém chování. Naše mužské a ženské obytné prostory jsou samozřejmě zcela oddělené.

Navíc, když se řadíme do ordinačního řádu, děláme tak výhradně podle délky ordinace. Někdo nestojí vepředu jen proto, že je muž, a nestavíme se odděleně podle pohlaví. Bhikšu v naší komunitě je mladší ve vysvěcení, takže stojí vzadu. Pro něj to není problém, dokáže zcela pochopit a přijmout to, jak si vedeme klášterní komunita tímto způsobem.

YS: Mnoho lidí očekává, že budou moci použít Buddhadharma v reakci na různé obtíže a bezprecedentní výzvy, kterým v moderní společnosti čelíme. Jak můžeme jako náboženští praktikující nabídnout podporu v tomto ohledu?

VTC: Největším problémem v USA je nyní nevraživost mezi lidmi, kteří mají různé názory, stejně jako rasismus a fanatismus. Mnoho lidí pociťuje zklamání a zlobu ze současného prezidenta a jeho politiky, proto se jim snažíme pomoci urovnat jejich emoce a nabídnout návod, jak mít klidnou mysl a přitom se účastnit demokratického procesu. Nesmíme se uspokojit, ale musíme udělat, co můžeme, abychom přispěli k vytvoření mírové a spravedlivé společnosti.

V posledních letech učíme veřejnost, jak překonat svá trápení a nepropadat zoufalství, protože současná situace nevychází podle jejích představ. Vyzýváme lidi, aby se pokusili rozšířit svůj pohled a porozumět názory ostatních, nepoužívat drsné řeči, ale místo toho přemýšlet o tom, jak spolupracovat s ostatními a vytvářet větší harmonii ve společnosti.

Každý den zveřejňujeme na webu krátkou přednášku o Dharmě. Někdy učíme Dharmu na základě textů z písem a někdy také diskutujeme o sociálních politikách a problémech, jako je změna klimatu, jak urovnat příliv migrantů, sňatky osob stejného pohlaví, nedostatečná kontrola zbraní a tak dále. Mluvíme s veřejností o buddhistických hodnotách a principech a o tom, jak je aplikovat na problémy ve společnosti, abychom mohli ve společnosti vytvořit více míru. Učíme je také, jak vytvořit dobrou motivaci – lásku, soucit a statečnost—aby mohli přispívat společnosti jakýmkoliv způsobem, například doučováním znevýhodněných dětí, prací ve vývařovně, podporou organizací, které migrantům poskytují bydlení atd.

YS: Vyjadřujete při diskusích o sporných politických nebo společenských otázkách jasně svůj postoj?

VYC: Ano, jasně vyjadřujeme své buddhistické hodnoty a to, jak je aplikujeme na politické otázky. Například doufat ve větší kontrolu zbraní, bránit se sexuálnímu zneužívání a násilí, podporovat hnutí #MeToo, věřit v existenci klimatických změn... Vyjadřujeme své přesvědčení přímo a vyzýváme veřejnost ve společnosti, aby těmto problémům věnovala pozornost. My však lidem neříkáme, koho mají volit.

YS: Jaké jsou vaše názory o manželství osob stejného pohlaví?

VTC: V západní společnosti zažilo mnoho homosexuálů odmítnutí ze strany svých církví a křesťanských komunit. Obrátili se k buddhismu, protože většina západních buddhistů je liberálnější a tolerantnější, otevřenější a akceptující homosexualitu. Pokud bychom odmítli homosexuály, bylo by to velmi kruté. Způsobí jim to další zranění, protože náboženské prostředí, ve kterém od dětství vyrůstali, je neustále odmítalo. Nemůžeme zaujmout tak nesoucitný postoj. V současné době může většina Američanů přijmout sňatky osob stejného pohlaví a byly legalizovány, takže spory o této otázce nejsou tak zjevné jako dříve.

V USA je potrat ve skutečnosti kontroverznějším tématem. Je zřejmé, že buddhismus neschvaluje potraty, protože zahrnuje odebrání života. Přesto nemůžeme být jako někteří konzervativní lidé, kteří jsou ostře proti dokonce i antikoncepci, což je další extrém. Osobně nesouhlasím s politickým řešením celé záležitosti, která způsobila mnoho utrpení. V případech nechtěného těhotenství potřebuje matka, otec, dítě – všichni zúčastnění – soucit. Jakmile se z toho stane politická debata, všichni se hádají a nadávají na sebe, což jen zvyšuje utrpení zúčastněných lidí. Měli bychom jim dát nějaký osobní prostor, aby se rozhodli.

Vyzval bych těhotnou osobu, aby dítě porodila a poté dala dítě k adopci, ale to je můj osobní názor. Moje malá sestra je adoptovaná. Mám ji moc ráda a jsem tak šťastná, že ji její rodná matka dala k adopci, aby se stala součástí naší rodiny.

Ačkoli si někteří lidé myslí, že jde o politické otázky a že není vhodné, aby o nich mniši diskutovali, můj názor je takový, že nejde o politické otázky, ale o etické otázky. Jako náboženští praktikující musíme společnost nasměrovat etickým směrem, a tak vyjadřujeme své názory.

YS: Kromě toho, že se na sociální problémy díváte z etického hlediska, vysvětlujete je i z jiných pohledů?

VTC: Etické chování pro mě zahrnuje vše. Nemůžeme oddělit způsob, jakým vláda funguje, od etického chování. V současnosti si například Republikánská strana přeje snížit sociální dávky a lékařskou podporu pro chudé. Zdá se, že jde o politickou diskusi, ale pro mě je to etický problém. Způsob, jakým se lidé k sobě chovají, je etický problém.

Kromě toho jsou naše vztahy s jinými zeměmi a zahraniční politika také etickými otázkami. Mnoha americkým politikům je například lhostejné porušování lidských práv v naší zemi i v jiných zemích. Když vidíme, že se takové věci dějí, můžeme říci, že jako mniši se neúčastníme politiky, takže to není naše věc? Měli bychom vykročit vpřed, abychom do diskuse vnesli soucit a objasnili svůj postoj.

Abychom uvedli příklad, který se týká každodenního života, pokud věci, které denně používáme v klášteře, nelze recyklovat, povede to ke zničení životního prostředí. Je to také etický problém, protože se týká blaha živých bytostí na této planetě. Všechno v životě souvisí s etickým chováním a integritou.

YS: Jsou problémy, kterým budeme v budoucnu čelit a pro které v současnosti neexistují žádné etické pokyny, jako je vývoj umělé inteligence. Jak bychom měli reagovat?

VTC: Nyní bychom se měli zamyslet nad etickými principy souvisejícími s těmito otázkami. Přemýšlím o tom, jak v minulosti, když byla vyvinuta atomová bomba, byli tehdejší vědci poblázněni tímto úžasným intelektuálním průlomem a jeho slávou; nemysleli si, že to bude mít následně tak děsivé výsledky. To je naší odpovědností jako náboženských praktikujících, musíme připomínat veřejnosti, aby přemýšlela o etických dopadech našich současných výzkumných a vývojových projektů.

Moderní lidé jsou stále více fascinováni technologickými vymoženostmi a mezilidské vztahy se stále více odcizují. Jako buddhisté, a zejména jako mniši, bychom měli hrát roli svědomí společnosti a ukazovat směr, kterým by se společnost měla ubírat. Musíme všem připomínat, aby se zastavili a přemýšleli a aby zvážili výsledky našich činů a vynálezů na jiných živých bytosti a budoucí generace. Zvláště když se veřejnost rojí jako včely vstříc novému a zajímavému technologickému vývoji, je pro nás o to důležitější přemýšlet o jejich výsledcích.

YS: Jaké další aktivity váš klášter nabízí, kromě přednášek o Dharmě a vedení, jak přemýšlet o současných situacích, pro spojení s laiky?

VTC: V USA je mnoho center dharmy, která již nabízejí širokou škálu aktivit pro laiky. V USA je však jen velmi málo klášterů, takže posláním našeho kláštera je poskytovat vzdělání pro mnichy. Snažíme se umožnit mnichům, aby hlouběji porozuměli významu a principům Buddhadharma, k procvičování Buddhadharma hlouběji, a pak mohou sdílet Buddhadharma. Náš cíl je tedy velmi jasný, zaměřujeme se na mnichy a tímto způsobem se lišíme od typického centra Dharmy.

Přesto každý rok pořádáme mnoho kurzů a retreatů, které jsou otevřené i pro laiky a umožňují jim cvičit společně s námi. Jindy mohou také navštívit a zúčastnit se našeho klášterní plán. Na internetu zveřejňujeme krátká denní dharma, která se laikům hodně líbí. Každý týden živě vysíláme dvě učení Dharmy a vyučujeme a rozjímání třídy v nedalekém městě. Jednou za měsíc máme Sharing the Dharma Day, celodenní program speciálně pro lidi, kteří jsou v této oblasti noví Buddha's učením a během našeho tříměsíčního zimního cvičení zveme k účasti také laiky.