Tisk přátelský, PDF a e-mail

Několik myšlenek o praxi vděčnosti

Několik myšlenek o praxi vděčnosti

Ctihodný Džampa se usmívá s otevřenou náručí.

Ctihodný Thubten Jampa přišel do opatství před deseti lety z Německa, aby se stal jeptiškou a naučil se dharmě. Novicové svěcení přijala v roce 2013 a bhikšuni (úplné) svěcení v roce 2016. Jejím cílem bylo od začátku vrátit se do Německa, aby pomohla šíření dharmy a tamního mnišského životního stylu. Nyní žije v Hamburku a navštěvuje tam buddhistickou školu. Nedávno sdílela následující s komunitou Abbey.

Je důležité být vděčný každý den. Mnoho náboženských a domorodých přesvědčení zahrnuje vděčnost ve svých každodenních praktikách. Pokud si budeme pamatovat vděčnost v našem každodenním životě, naplníme smysl našeho života: být šťastný. Jeho Svatosti Dalai Lama často nám to připomíná. Staneme se šťastnějšími, když se staneme laskavějšími, což je to nejmenší, co můžeme v tomto životě udělat – ne ubližovat, ale být ku prospěchu sobě i druhým.

Jsem velmi vděčný, že jsem mohl žít a trénovat v opatství více než 10 let. Kultura opatství je taková, že všechno od noční deky, elektřiny, ranní snídaně, atd klášterní oblečení, knihy, zahradní nářadí, domy, dokonce i majetek, to vše je díky darům stejně smýšlejících lidí, kteří podporují naši práci. Není to dostatečný důvod k vděčnosti? Tolik lidí důvěřuje tomu, co ctihodný Chodron a komunita opatství dělají ve prospěch vnímajících bytostí, a jsou přesvědčeni o schopnostech opatství přinést mír do tohoto chaotického světa.

Ale i když nežijeme v opatství, stále máme tolik příležitostí být vděční. Každý den má mnoho z nás (ne všichni) v USA nebo v Evropě možnost jen pustit vodu a mít čistou pitnou vodu. Nebo jdeme večer spát a máme teplou deku, střechu nad hlavou. Na celém světě je tolik bezdomovců. Byl jsem šokován, když jsem po návratu z USA viděl v Německu tolik chudých a bezdomovců. Jsem vděčný, že mám dům, ve kterém bych mohl bydlet, ale dosáhnu toho, že vždy dávám jídlo lidem bez domova; to je to nejmenší, co můžu udělat.

A jak je instruováno v sedmibodových instrukcích příčiny a následku, měli bychom pamatovat na laskavost všech mateřských vnímajících bytostí, počínaje naší vlastní matkou. Toto je praxe vděčnosti. Mnoho tibetských učitelů nás nabádá, abychom byli v tomto životě vděční své matce a otci, i když v našem vztahu mohly být potíže. Ale žijeme a ostatní nám pomohli vyrůst do dospělosti. Naše matka nám ukázala jeden z nejmocnějších typů lásky tím, že nás nosila ve svém lůně a ujistila se, že po narození máme vše, co potřebujeme. Nyní jsme schopni se postavit na vlastní nohy.

Pokud ztratíme vděčnost za svou matku, ztratíme vděčnost za celý život. A pokud budeme pokračovat v praktikování sedmibodových instrukcí příčiny a následku, abychom viděli všechny cítící bytosti jako naše matky z předchozích životů a setkali se s nimi s vděčností, přirozeně dojdeme do bodu, kdy si přejeme oplatit jejich laskavost. To jistě přispěje k našemu vlastnímu štěstí, protože když budou šťastné naše matky, budeme šťastní i my. A protože po nás maminka nejvíc chce, abychom byli šťastní a měli příčiny štěstí, jdeme mamince splnit přání.

Proto, abychom oplatili matčinu laskavost, cvičíme šťastnou mysl tím, že cvičíme protijedy na potlačení hněv, chamtivost a nevědomost. Chceme-li děkovat našim matkám, buďme šťastní, vděční, radostní, nápomocní a pilní v tom, abychom jim a všem cítícím bytostem prospívali podle svých vlastních možností.

Ctihodný Thubten Jampa

Ven. Thubten Jampa (Dani Mieritz) pochází z německého Hamburku. Útočiště našla v roce 2001. Učení a školení získala např. od Jeho Svatosti dalajlámy, Dagyab Rinpočheho (Tibethouse Frankfurt) a Geshe Lobsanga Paldena. Také získala učení od západních učitelů z Tibetského centra v Hamburku. Ven. Jampa studovala 5 let politiku a sociologii na Humboldtově univerzitě v Berlíně a diplom v oboru sociálních věd získala v roce 2004. V letech 2004 až 2006 pracovala jako koordinátorka dobrovolníků a fundraiserka pro Mezinárodní kampaň pro Tibet (ICT) v Berlíně. V roce 2006 odcestovala do Japonska a cvičila zazen v zenovém klášteře. Ven. Jampa se přestěhovala do Hamburku v roce 2007, aby pracovala a studovala v Tibetan Center-Hamburg, kde pracovala jako event manager a v administrativě. Dne 16. srpna 2010 přijala slib Anagarika od Ven. Thubten Chodron, který si ponechala při plnění svých povinností v Tibetském centru v Hamburku. V říjnu 2011 vstoupila do výcviku jako Anagarika v opatství Sravasti. 19. ledna 2013 přijala nováčkovská i výcviková svěcení (šramanerika a siksamana). Ven. Jampa organizuje retreaty a podporuje akce v opatství, pomáhá s nabídkou koordinace služeb a podporuje zdraví lesa. Je facilitátorkou online vzdělávacího programu Friends of Sravasti Abbey Friends (SAFE).

Více k tomuto tématu