Vypořádat se s útrapami a nemocemi

• Zacházení s přílohami
• Pocity hněv během rozjímání zasedání
• Mysl a fyzická nemoc

Manjushri Retreat 13: Q&A (download)

Publikum: Do dnešního dne jsem měl velmi náročný týden. Nějak se zvedly mraky, úplně nevím proč. Setkání komunity mě opravdu rozhodilo. Protože jsem byl v hale a pak jsem se vrátil do haly; takže ten den byl jen, já nevím, energie se změnila; a pak jsem nemohl, nemohl jsem se dostat přes vlnu nebo co a vrátit se tam. V mé mysli bylo hodně reptání. A pak jsem se v tom velmi, velmi ztratil připevnění tento týden se prostě musím vytahovat znovu a znovu a znovu. Bylo to jako lepidlo. Bylo to jako lepidlo. Bylo to jako okamžik, o kterém jsem přemýšlel: "Prostě se z toho dostanu." A pak bych měl pár minut jasno a pak bych si pomyslel: "Dobře, teď pošlu světlo Manjushri do...zoopu!" Jsem jako hned zpátky. Poslal jsem to těm lidem a pak začal celý příběh a bylo to jako: "Ach, můj bože!" A tak jsem dnes začal přemýšlet: „Dobře, nebudu už myslet na Portland. Budu myslet na Cleveland, Ohio; Mumbai, Indie; Minot, Severní Dakota.” To jsou tři města, kde nikoho neznám. V tomto životě je neznám. A pak jsem si začal představovat, že jsem k některým z nich byl v jiných životech tak připoutaný a nějak jsem se nějak odlehčil. Ale byl to prostě boj. Bylo to jen spadnout a vytáhnout se zpět; a pak hněv na druhém konci připevnění byl jako ….

Ctihodný Thubten Chodron (VTC): Naštvaný na koho?

Publikum: Všichni.

VTC: U stejných lidí, ke kterým jste připojeni?

Publikum: Ne tady, hněv pro všechny tady, protože…

VTC: Oh, protože chceš být s lidmi tam.

Publikum: Ano.

VTC: Protože jsou lepší než my.

Publikum: Správně, správně, ano, samozřejmě. [smích] A pak samozřejmě nejsou. A pak samozřejmě jsou. A pak samozřejmě nejsou. Takže je to jen takový druh mysli, bylo to jen asi čtyři nebo pět dní [toho]. Ale zůstal jsem u toho, jen jdi do [síně] a udělej Manjushri. Dobře, teď nemůžeš vystát Manjushri [smích], stejně tak Blue Medicine Buddha, do Tara. Začal jsem dělat ochránce, Palden Lhamo, který učil Geshe-la. Posledních pár dní, kdy jsem začal s Paldenem Lhamem, mě opravdu zvedlo. Tak jsem jen tak nějak hledal, co by mě zvedlo a pomohlo, protože jsem věděl, že se můžu dostat ven. Bylo to jako: "Dobře, jsme tu zase a plácáme to."

VTC: Co je na Portlandu tak zvláštního? Vidí někdo z vás na Portlandu něco zvláštního?

Publikum: Hodně prší.

VTC: Ano. Směřuje vaše mysl do Portlandu? Jsou v Portlandu výjimečně skvělí lidé?

Publikum: [kroutí hlavou: "Ne."]

Publikum: Vidíte, všichni se mýlí! [smích] Těchto lidí se nemůžete ptát.

Publikum: Okradli mě v Portlandu.

VTC: vy jste?

Publikum: Kdysi tam byl K, to je jediná věc, kterou jsem o tom potřeboval vědět.

Publikum: Vidíš, mýlí se. Ale teď chci říct, že jsou to jen věci. [smích]

VTC: Ale je dobře, že tam vydržíš a prostě to vystrčíš a mysl jde nahoru a mysl klesá a naučíš se s tím pracovat.

Publikum: Ano. Co jiného můžete dělat?

VTC: Ano. Chci říct, že hlavní věc je, že nevěříte, že je to pravda.

Publikum: Právo.

VTC: Ano? A máte tu nedůvěru.

Publikum: Ano. Mnohem pevnější, mnohem pevnější, "Dobře, tohle není rozumné." To není rozumné myšlení."

Publikum: Setkal jsem se s podobnými zkušenostmi, ale trochu odlišnými, protože jsem přecházel ven. Jako emocionálně mám pocit, že to byl hladký přechod, ale mentálně to pro mě nebyl hladký přechod. Setkání komunity skutečně nějak narušilo pokračování mého ústraní. Nejsem si jistý proč, protože se mi setkání komunity skutečně líbilo.

VTC: [smích] Užil sis to a bylo to rušivé.

Publikum: [smích] V neděli to byl trochu jiný den a energie, kterou jsme měli ty čtyři týdny předtím, se prostě nikdy nevrátila. A vsadím se, že jsem byl připoután k tomu, jaká byla energie té skupiny ustupujících, a když se tato skupina ustupujících změnila, nedokázal jsem se s tím vyrovnat. Bylo to vlastně to středeční sezení, kdy jsem prostě nemohl déle sedět a vlastně jsem vstal a odešel. A lituji toho, ale měl jsem pocit, jako bych tam jen seděl a přemýšlel o věcech IG a o tom, jak odlišné je sezení ve srovnání se sezeními z minulého týdne.

VTC: Ne, stejně je dobře, že tam sedíš.

Publikum: Ano.

Meditace přes hněv a bolest těla

VTC: Ano? A pak se podíváte na svou vlastní mysl: „Proč přemýšlím o věcech IG? A proč to srovnávám s jinými věcmi? A teď nejsem v hale, tak jak mohu mluvit o tom, že skupina lidí, kteří jsou v hale, je jiná, protože jsem tam ráno a večer se stejnou skupinou lidí, kteří jsou tam vždy ráno a večer? ?" [smích] Jen další epizoda berzerky mysli. Ano? A všichni si tím procházíme, ne? "Nemůžu tu sedět ani vteřinu déle!" Oh, vzpomínám si na jedno sezení, když jsem žil v Missouri, byl jsem tak zuřivý, byl jsem tak šílený. Bylo to jako: "Nemohu tu sedět ani vteřinu déle." Jsem tak naštvaný." [smích] Ach, těch bylo pár. Tak jsem tam seděl o sekundu déle a o dvě sekundy déle a dokončil jsem sezení. A vzpomínám si, jak jsem jednou odešel. Ale jindy jsem tam jen seděl a věděl jako: "Na co jsem proboha tak naštvaný?" Protože to, co jsem našel, je neuvěřitelné: umím se velmi rozzlobit rozjímání relace a poté v minutě, kdy relace skončí, hněvje pryč. Úplně takhle, pryč. A tak se to stane dost, takže když budete mít hněv na sezení, pak si říkáte: „Co se tady děje? Protože ve chvíli, kdy to skončí – už na to nebudu myslet.“

Publikum: Stejné je to s tělo bolest.

Publikum: Ach ano.

VTC: Ach ano.

Publikum: Nemůžu to vydržet, strašně to bolí, a pak se hodiny začnou přibližovat, blíž k deváté a zazvoní gong, a já se cítím dobře. Je to jako: „Huh?! Zajímavý." [smích]

Použití Dharmy k léčení mysli a těla

VTC: Tak jaký byl tvůj týden?

Publikum: Ach! Bylo to plodné. Dnes jsem jen hodně plakala. Poslouchal jsem vaše učení o vědru ve studni. [Analogie je, že samsárické bytosti jsou jako vědro ve studni. Jít nahoru a dolů v samsáře nekonečně as velkým úsilím!] A opravdu se cítím, jako bych byl tím vědrem, který bouchá nahoru a do zdi a na cestě dolů. Myslím, že to, co se mi dnes stalo velmi jasným, je, jak tvrdý jsem na sebe byl a jak jsem byl odpojený od svého tělo většinu svého života, kterou ani nevím. Chci říct, kdyby to nebylo pro D, T a K, nevěděl bych, jak se o sebe postarat. Neměl jsem tušení. A tak na základě svých zkušeností, toho, co se naučili, jak se o sebe postarat, když byli nemocní, že mám nějaké lidi, kteří mají určitou moudrost, že mohou říct: „No, přemýšleli jste o tom, co se právě teď děje? , přemýšlej o tom takto." Nechápu, jak se o to postarat tělo. [Byla už několik týdnů docela nemocná.] A já si představuji sám sebe tělo stojí támhle a S má jen tento dialog se sebou: "Co se děje, co je na tom špatného a proč to nefunguje." A tak přemýšlím o tom, víš: „Proč jsi tak tvrdý na ostatní? Jaká jsou vaše očekávání od ostatních lidí?" Jak si myslím, že někteří lidé jsou slabí a myslím si, že někteří lidé nemají svůj podíl. Chci říct, že mám všechny ty soudy, protože mám ze sebe stejné pocity. Ležím tam, jediné, na co dokážu myslet, jsou všechny věci, které bych měl dělat.

A moje mysl nechápe, že je opravdu důležité, abych se o sebe staral, protože právě teď jsem opravdu, opravdu nemocný. A jediné, co dělám, je nadávat si, že jsem nemocný. A to, co dnes přišlo, bylo, kolik krutosti a nedostatku soucitu jsem měl po většinu svého života. Naštěstí pro mě moje tělo byl zdravý, kdybych byl nemocný, s takovou myslí, jakou jsem měl ve vztahu ke svému tělo, Nevím, co bych dělal. Takže jsem tento druh zkušenosti neměl příliš často, abych mohl sedět se svou vlastní sebekritikou a vlastním nedostatkem soucitu s vlastní situací.

Takže dnešek byl opravdu, velmi, velmi silný plodný den, protože nemoc se právě přesunula jinam. Jako by se to vlastně nezlepšilo, ale změnilo se to. Takže se s tím právě musím vypořádat a pěstovat trpělivost a zprostředkování dávání a přijímání a uvědomit si, že toto je samsára, S. Pokud v tomto nedokážete mít soucit sami se sebou, kdy ho budete mít? Začínáš a je ti 53 a tohle je jen zkouška na věci, které se budou dít stále častěji. Takže se musíte naučit, jak se o sebe postarat a být opravdu snadný. Takže jsem měl hodně, jakési „Ahas“, jak jsem to nedělal, celý svůj život. A v 53 letech mám naštěstí příležitost získat nějaké dovednosti. Ano, a všímavost tělo praxe byla opravdu trochu viscerální. Průdušky [smích] a potom prsty jsou všechny ucpané a všechny stažené, a jako ten sopl tady nahoře byl celý nacpaný za mýma očima. [smích] A jaký je rozdíl mezi hlenem a hlenem, podívejme se, byl to hleny tam dole, hleny tady nahoře. [smích] Byl to opravdu silný, silný týden čištění praxe. Ale vědro ve studni bylo rozhodně zlomovým bodem procesu.

Publikum: S, když mluvíš, napůl jsem tě poslouchal a pak se na tebe druhá polovina jen tak nějak dívá a jsem ohromena, přísahám, že vypadáš o pět let mladší. Tvůj obličej je tak uvolněný. Nevím, jen tvůj obličej teď vypadá mnohem svěžejší, než jsem kdy viděl.

Publikum: Je měkčí.

Publikum: Je to něco jako všechny vlastnosti seržantky Joyous Effort, které mi nikdy nepřinášely užitek, byly tento týden k diskusi. [smích]. A půjde na nový nábor. Ale musím říct, že jsem tento týden cítil velkou podporu a velkou péči. Vím, že se lidé modlili a lidé se samozřejmě starali o mě a starali se o opatství. Opravdu cítím, že neexistuje žádné jiné místo, kde bych měl příležitost a povolení pracovat na tom, co potřebuji udělat způsobem Dharmy, než právě tento prostor. Je to skvělý kontejner na to pracovat. Tohle je pro mě velký. Každopádně děkuji za optání.

Přechod z meditačního sálu

Publikum: Takže jsem přešel z ústraní a vlastně to jde velmi dobře. Několik sezení v sále a to bylo v pořádku. Opravdu jsem neměl žádný problém s tím, že jsem se měnil v lidech [nebo] něco podobného. Ale trochu jsem si uvědomil, co jsi řekl, že to nebude stejné, když vyjdeš z ústraní. Je to jiné než být na ústupu; a je to tak, jak to je. Ale opravdu to cítím, a když jsi to řekl, myslel jsem, že je to něco negativního. Ne kvůli tomu, jak jsi to řekl, ale protože moje mysl na to myslela negativně, jako by to nebylo tak dobré. Ale uvědomuji si to na ústupu, a protože jsem svou práci dělal sám, pracoval jsem v domě Gotami a tak nějak sám, tak jsem měl čas dělat si, jak se mi zlíbí. Asi bych si v duchu řekl, nemuset být přehnaně zaneprázdněn jednou věcí; a právě jsem si uvědomil, že je to opravdu jiné. A není to lepší nebo horší [být na ústupu nebo mimo něj] a stále je tu tolik příležitostí, abych změnil názor a stal se lepším člověkem. A téměř více příležitostí, pokud si to budete uvědomovat a mít to na paměti. Ale chci říct, že mám spoustu seznamů, které také začínají, věcí, které je třeba udělat, což není problém. A tak jsem se právě rozhodl, že budu muset změnit svou energii a způsob, jakým využívám energii z ústupu. Nesmí se měnit a používat jiným způsobem. Ještě si nejsem jistý jak. Vidím, že moje mysl je víc, ve skutečnosti mě to netrápí, jen jako: ber to jako znamení, že teď bys měl vyvolat soucit. Kdykoli jsem si toho v mysli všiml, pak jsem jen řekl: "Ach, skvělé, velmi soucitný se vší tou energií." A i když je to jen tak moc, že ​​to jen říká slova nebo tak něco, není to tak, že to vždy budete cítit na dně svého srdce, ale jen obrátit mou mysl a říkat slova stejným způsobem jako ] jako Shantidevovo věnování. Prostě takové věci. Nevím. Zdá se, že je to docela hezké.

VTC: Dobře, pak se budeme věnovat.