Po stopách Buddhy

Během nedávného ústupu, aspirace povstalo ve mně, abych šel z Bodhgaya, kde se Buddha dosáhl osvícení, do Sarnath, kde dal své první učení. Chtěl jsem jít pěšky, jako Buddha udělal poté, co dosáhl nejvyššího cíle, když se šel setkat se svými prvními pěti žáky, otočil Kolo Dharmy a sdílel s nimi cestu.

Hledal jsem společníky, kteří by měli zájem se ke mně na procházku přidat. Indický Theravadin mnich a Thajec mnich byli oba nadšení jít. Procházku jsme načasovali tak, abychom dorazili do Sarnath těsně předtím, než tam dorazí náš učitel na pouť.

Vzali jsme si s sebou skoro nic, jen převlékání, moskytiéru a misky na almužnu dvou mnichů. Chtěli jsme získávat jídlo tak, že budeme chodit dům od domu a sbírat almužny. Vzal jsem osm příkazy, takže jsem stejně jako mniši po poledni nejedl pevnou stravu.

Každé ráno jsme vstali brzy a začali se procházet v chladném vzduchu. Asi v 10 hodin jsme začali sbírat almužny v nejbližší vesnici. Někdy nás domácí pozvali na jídlo k nim domů. Jindy dali mnichům do misek rýži, čočku nebo zeleninu a my pokračujeme ve sbírání almužen v následujících domech. Občas jsme narazili na velmi chudé vesnice, které toho neměly moc co nabídnout, a byla to dobrá zkušenost být pokorný a rád přijmout vše, co nám bylo nabídnuto. Nikdy jsme nezůstali hladoví.

Lidé k nám byli velmi štědří. Pořád jsem mnichům říkal, že jsme dostali všechno, co jsme udělali, protože si v minulosti vytvořili tolik zásluh tím, že dávali nabídky. Večer jsme hledali chrám na spaní. Většina z nich byly hinduistické chrámy, takže bylo zajímavé sledovat jejich reakce na nás a na způsob života v jejich chrámech. Místní lidé nás rádi přivítali a vždy se o nás postarali, jak jen mohli.

Bihar, provincie, kterou jsme procházeli, má krásnou krajinu, zelenou a plnou potoků a řek. Kanály protékají zelenými poli. Procházet se touto oblastí s mnichy byl jedinečný zážitek Buddha udělal před více než 2,500 lety a byl téměř zcela závislý na laskavosti ostatních. Vzali jsme malé množství peněz na speciální potřeby, ale téměř nikdy jsme je nepoužili.

Všichni tři jsme trpěli bolestí a únavou, protože jsme nebyli zvyklí chodit každý den tak dlouhé vzdálenosti. Urazili jsme 288 kilometrů za 11 dní, stejnou dobu to trvalo Buddha jít z Bodhgaya do Sarnath. Poslední část pouti vedla po dálnici Váránasí-Kalkata, kde byla chůze obtížná s tolika kamiony ujíždějícími kolem. Bylo to hlučné a plné kouře a znečištění. Trochu jsme tím trpěli.

Nakonec jsme vjeli do Varanasi (Benares) a přejeli městem směrem na Sarnath. Po příjezdu jsme se všichni tři cítili slabí a v horečce. Měli jsme průjem kvůli jídlu, které jsme snědli po cestě, ale naše mysl byla plná blahoradost a uspokojení, protože jsme udělali tuto jedinečnou procházku v našem životě a posílili naši víru v Tři drahokamy. Během cesty jsme se cítili zcela bezpečně a chráněni silami Dharmy. Nikdy jsme neměli strach resp Pochybuji,. Bylo úžasné, jak když podporujeme Dharmu, jsme podporováni ve všech aspektech.